Supa & Engerer - Biele noci (2018; Moja RECords)

V patnácti se neočekává, že budeš rozdávat rozumy. Jsi v éře dospívání, tvé hormony se točí jak řetízkáč na Matějské a pro okolí jsi rebel. Však ono to nevybouřené mládí musí pučet na celé okolí, ukázat své mužské alfasamectví, své ženské přednosti a vnady. Potřebuješ vybočovat a zároveň zapadnout. Není to jen o kůži bez vrásek a nějakém to akné. Většina rapperů v tomhle období poprvé začíná laškovat s mikrofonem, začíná si honit ego, chce být králem v klubu, žije ve zvukové stopě své sny a chce, aby jim publikum věřilo. To publikum však roste s tebou. Může se stát, že dav naslouchajících zůstane v hlavě dítětem, stejně jako někteří interpreti, ale většinou se jedná o progres, a ten vývoj nezastavíš. Jednou musí přijít doba, kdy už se hudbou nechceš jen bavit a chceš skrze ni také něco hlásit. Jak dobrým řečníkem a vypravěčem je Supa na svém druhém sólu?

Dlouhá léta je u našich východních sousedů považován za jednoho z nejlepších textařů v rapovém oboru. Teď se moc necul, čtenáři nezainteresovaný, protože semlít pár slov jen tak bez hlavy a paty je spouštěcím mechanismem pro to, aby tvůj vlastní nástroj semlel tebe. Napsat dobrý text je alchymie, nejen po stránce významové, ale i verbální pestrosti či jazykové obratnosti. Poté ho vlož do beatu tak, aby nebyl vychýlen mimo rytmus a disponuj ještě barvou hlasu, která jej dokáže na trhu prodat. Odděl své zrno od plev v poli, kde je jich tisíce dalších. Rapová scéna je takové silo, plné jednolitých zrn, ale kde je ta jakost, kterou ocení jen gurmáni? Nebo strávnici rostli opravdu s tebou a bez té nezapomenutelné chuti již nemohou hudebně existovat?

Produkt Handlové již od počátku vykazoval velký potenciál, který dokázal dlouho naplňovat v kolektivu. Není třeba vzpomínat, jak očekávané bylo jeho první sólo před čtyřmi lety. Nenucené, tehdy si jen dokázal, že může stát na svých nohou, aby pár let poté na nich stát musel, neboť pevná pouta byla zpřetrhána. Tedy vlastně jen ze dvou třetin. Supa může být rád, že po jeho boku zůstal Jozef, patentovaný vynálezce bengerů. Díky jeho kytarovým podmazům, které mu sedí na míru, mohl pozvednout své řemeslo. Láska k živým strunám tu byla již od prvních krůčků, které lemuje i Komplot. Kde však nastal ten zlom v obsahové stránce?

Rozhovor - Supa: Party tracky už mě nenaplňují, přijdou mi až směšné. Raději je nechám mladším

Transformace byla pozvolná, prakticky celou svou dosavadní cestu urazil Supa s obsahem hutným, výpovědní hodnotou našlapaným. Klubové hymny však střídají věci, které si poslechneš raději v klidu při relaxaci, abys mohl u tohoto alba přemýšlet. Proč? Na první poslech tě jen ovine, ale abys mu přišel na chuť, musíš se mu otevřít a bádat v každé jeho vteřině. Autor ti něco říká, ale neříká ti to jako blbému, protože tě jako blbého nebere. Chce, abys ho vnímal, a to se stane jen tehdy, pokud tě dokáže zaujmout a vnímá tě jako rovný rovného.

Nové album „Biele noci“ obsahuje obrovské množství myšlenek, různorodých témat, ale vše v tobě má vyvolat jediné – lidskost. Supa dokazuje pověst krále love songů, tolik emocí nedokáže v moři cukrátek vykouzlit ani Lipo, poukazuje na rasovou nesnášenlivost lépe jak pravicové strany, které těží jen z toho, že obyvatelé mají strach a cítí se být znevýhodněni v systému benefitů. Možná se blíží konec nás všech, stačí sledovat, jak kolem nás mizí zeleň a zvěř, pak už jen stačí ta jediná bomba, která může vymazat z povrchu zemského nejen aktuálnost, ale i historii. Tohle všechno mi stačí k tomu, abych dokázal označit autora této desky za velice citlivého a vnímavého člověka, který si ze dne na den neřekl jen, že by chtěl nahrát album, ve kterém vám v hlavě učiní zmatek, není ani motivačním mecenášem, který vás bude nutit k nápravě. Ten poslední krok je totiž na vás.

Možná, že poslední roky tomu napomohly, aby se i v samotném vnímání autora něco změnilo. Ten čas nezastavíš, jednou si uvědomíš, že je třeba myslet už dopředu a ne jen bezhlavě plácat kolem sebe a žít od soumraku do úsvitu. Byl tu i rozpad dlouholetého společenství, které se nesmazatelně zapsalo do historie tohoto hudebního žánru na Slovensku. Dalším aspektem byly i soukromé věci, které Supa absolvoval. Dle obsahu se domnívám, že to rozhodně nebyla cesta po červeném koberci po rovince. Výsledkem byl ale odrazový můstek pro to, aby vznikl velice vyzrálý dlouhohrající materiál.

Co asi tomuto dílu můžeš tak vytknout? Na jedné straně tu asi nemáme zaručené hymny, které budou v klubech fungovat pro hromadu adolescentů. Tahle deska není na vybouření, přestože bouři v tobě samém zanechá. Na jedné straně skvělá obsahová stránka, na té druhé hudební zázemí, které má. Symbióza, která funguje jakoby přírodou od narození stmelená. Vinou necílení na mladé publikum se možná nedočká takového ohlasu jako nosiče kolegů ze scény, v mnoha případech nebude možná ani pochopena, dokud jedinec nedozraje. Pak vás může třeba z rovnováhy vyvézt i něco hudebně natolik mimožánrového, že tomu na chuť prostě nepřijdete. Přiznám se, že refrén skladby „Ja viem“ ve mně ventiloval po několika hodinách pozornosti averzi, kterou už asi neodbourám. Tak nějak nechápu, proč se jinak v pohodovém a klidném tracklistu najde místo pro něco natolik hudebně odlišného od zbytku. Zajímavý experiment, ale mě nutí jen k přeskakování.

Třináct stop nabízí mezi hosty většinou zpěváky, kteří zaskakují na Supu tam, kde už si svým hlasovým rozsahem nevěří a svěří své bary do ušlechtilejších rukou. Mile mě překvapil Čavalenky, u kterého jsem měl mnohdy problém s tím, že rapoval mimo beat. Vec dodal svůj osobitý humor, stejně jako Refew. Hostů není moc, v hudbě jich není moc, jsou jen příjemným zpestřením a doplňkem. Netradičně je zpracovaný i cover, který jsem se bál celý rozebrat, abych ho ještě někdy poté viděl složený zpět. Na můj vkus možná až moc té bílé, ale samotný název a koncept k tomu vybízí.

„Biele noci“ noci je albem, které mluví za sebe i bez zbytečného proma. Je mimo hlavní rap game, což mu z počátku možná uškodí, ale v dlouhodobém měřítku může být artiklem, ke kterému se posluchači budou rádi vracet. Není svázané dobou, může být aktuální i za deset let a obsahuje skvěle barevnou produkci a verbální obsah, který tě donutí u hudby přemýšlet. Obsahuje silné momenty, které se vryjí d o tvé paměti. Pokud hledáš něco pro náročné, neměl by ve tvé sbírce chybět. Překrmení se dostavit může, ale po určité přestávce si k němu zase cestu nalezneš. A já snad jen dodám, že v tomto případě se jedná o skutečného aspiranta na titul album roku, i když prodeje a zájem veřejnosti tomu nasvědčovat nemusí.

9/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná