Sodoma Gomora - Éra Déra (2013, ZNK)

Už mě fakt unavuje, jak v každé recenzi zmiňuju, že je Řezník králem českého horrorcoru a jak říkají hezky česky čeští puristé „he runs the shit“. Teď už mám ale takový pocit, že je už od své konkurence tak vzdálený, že by nebylo asi úplně v pořádku nechávat ho ve stejné kategorii.

Nechme ho tedy zvlášť v samostatné skupině. On navíc společně se svým parťákem neutíká jen své konkurenci, ale současně předbíhají sami sebe. Výborně je to vidět obzvlášť u DeSada, který zraje jak lidské torzo ve vypnutém chladicím boxu v márnici, které odpojili elektriku. Zatímco na prvních nahrávkách jsem se vždycky těšil více na party leadera ZNK, dnes jsou síly vyrovnané a každý z nich v něčem jiném vyniká. Hnusný a brutální. Drsnost a ostrost. Stejně jako Jason má svoji mačetu a Leatherface zase svoji sestru motorovou pilu, tak Řezník má svůj nabroušený jazyk a DeSade přísný hlas. Spolu v akci jsou nepřekonatelný.

S novou deskou Éra Déra to zase posouvají dál. Tentokrát ale ne ve smyslu, že by koncepty byly rafinovanější a texty a rýmy nechutnější, bizarnější a ještě víc oplzlé, ale posouvají celkové zpracování o stupeň výš. Když to porovnám s LP Na Konci Tunelu Je Tma, které bylo temné, špinavé, tak Éra je úplně někde jinde. I když je drsná, tak je celkově v provedení čistší. Styl je promakanější, instra víc kopou, po zvukové stránce to zní mocněji…Osobně to na mě působí, jako kdyby Sodoma Gomora mezi svými dosáhla určité vrcholu a teď nastal čas rozšířit tenhle mor mezi širší veřejnost. Éra Déra má za úkol odchytit nové duše. Já cítím expanzi.

Stejně jako George Lucas čekal roky, až bude schopen technicky zvládnout svoji kompletní ságu, tak i SG čekala, až to vypiluje do dokonalosti a potom vyleze z podzemí Tartaru na povrch a usmrtí nejen Sodomagory. Částečně to na mě působí, jako kdyby byla Éra Déra jakýmsi vlastním remakem na jejich staré klasiky. Témata jako “Sodomagor“, “Nezapadám“, “Ta Svině mi byla nevěrná“, to všechno už tu bylo, nic neslyšeného, jen je to řemeslo lépe provedené. George Romero a jeho Úsvit mrtvých je klasika, ale nová verze od Jacka Snydera, ů lala, to je jiná píseň. To je pravá řezničina.

V tomhle mě tahle deska potěšila, zklamala trochu v tom, že tu není pro mě tolik fórů jako jindy. Rýmy typu „už toho mám dost, rapuji si pro radost“, bych tu nečekal. Přesto je tu několik originálních nápadů, které jsou potřeba vyzdvihnout. Soutěživá pecka “Faktor Strachu“, kde musíš plnit nejrůznější úkoly typu „olízneš podpaží stokilové bečky, ponoříš hlavu do kotle vroucí česnečky, soupeři tě mr*aj, zatímco ty lovíš vlaječky“. Jestli to chce někam rapper dotáhnout, tak „to musí strčit do Pergnerky, i za cenu, že chytne breberky“ (“Mr*dal jsem Pergnerku“). “Udílení cen“, kam zavítají SG, tak tam je určitě veselo („pohádal jsem se s Haberou, jeho starou jsem přetáhnul kytarou“). Hodně si mě poetickou atmosférou získala i “Opilá soulož“, která zní jinak než všechny předchozí skladby SG.

Éra Déra je o nazývání věcí pravými jmény. Ten, kdo je divnej, nejsou oni, ale ti nebo to, o čem rapují. Pokud si tohle uvědomíš, tak pochopíš, na jaký bázi ten svět maká. Pokud se nespokojíš jen s pochopením definice Éry Déra, můžeš ještě k tomu splnit desatero Déra a užívat titul PČR (Pač*rák). To není málo na jednu desku, ne?

7/10

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná