Snowgoons - Kraftwerk (2010, ihiphop Distribution)

Od jejich debutu sice uběhly pouhé tři roky a přesto se jim podařilo něco, čemu se také někdy říká jako husarský kousek. Prosadili se v egocentrické Americe, která úspěch cizinců neakceptuje. Navíc jejich německá příslušnost jim to moc neulehčila, kvůli Ádovi je Amíci moc necení a dělají si z nich neustále srandu (viz. třeba zábavní Hanební Parchanti nebo Indiana Jones). Navíc se v jejich skladbách přestavila snad kompletní americká underground scéna. Ten počet se pohybuje určitě kolem stovky, tím se nemůžou pyšnit ani někteří zaoceánský ceněný beatmakeři. Navíc to jejich tempo je bláznivý. Tři roky, pět ofiko desek, dvě instrumentální a tři remixové LP. No a pak mi netvrď, že nejsou Snowgoons mazáci. Někdo tvrdí, že se jejich styl pořád opakuje, že je to jak jedna pořád dokola opakující se smyčka a že už v podstatě vykrádají sami sebe. Na Kraftwerk jsou sice jejich tradiční pecky jako “The Madness Begins“, “Cold Dayz“ nebo “Snowgoons Dynasty“, mocné chorály, klavírky, pompézní orchestrální nástupy, přesné worcuty, ale přesto jsou tady i momenty, které pro ně nejsou až tak typické. Jako by si vzali k srdci výtky jejich odpůrců a inovovali svoje štýlo. Nechají temnou a nasranou atmosféru, ale už třeba jinak naprogramují bicí “The Uncrushables“, staví jinak samply “Can´t Go On Like That“, ukuchtí instro tak, že bys ani skoro nepoznal, že ho dělali oni (west coast evokující “We Nah Play“ nebo “No Favours“. Jestli někdo jede ve starých dobrých a osvědčených šlépějích, tak je to Sicknature, který sice oficiální členství popírá, nicméně tu má šest bubnů a je vyfocen i v bookletu. Jeho beaty jsou přímé, agresivní, stejný hardcore jako na prvních dvou Snowgoons deskách. Je potřeba říct, že někdy je pořád lepší stokrát osvědčený kvalitní boombap postup než jeden nepovedený experiment. Někoho už možná seznam hostů neohromí, na masivní guestlist jsme u nich zvyklí. Přesto se tady bavíme skoro o padesáti hostech, z toho většina pořád platí za underground klasiky, v podstatě je to pořád „who is who“ amerického podzemního stylu. Kromě obligátních nestvůr jako Reef The Lost Cauze, The Arsonists, Outerspace, Ill Bill, Virtuoso nebo Esoteric, tak přibili lidi jako Beanie Man, Mykill Miers, Timbo King, Sadat X, AG, Torae, Skyzoo, Crooked I, Shabaam Sahdeeq, F.T. a nebo zapomenutý Sauce Money. Řekni mi, kde se sejde tolik masáků na jednom místě (mech v lese a po dešti se nepočítá)? Ten seznam jmen je prostě masakr. Do slávy legendární düsseldorfské elektronické party Kraftwerk mají sice ještě daleko, jméno si už přesto udělali slušný. Tohle poslední album jim ho určitě nezkazí a dokazují, že mají pořád kam se posouvat. To je rozhodně příjemné a zásadní zjištění. Lepší sedm.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná