Smack - Sick (2015; A51)

Bejt jinej, vybočovat z davu a šlapat si vlastní cestu vás může zavést do dvou zcela rozdílných směrů.. Buď se stanete opovrhovaným vyhnancem, nebo vás za pár let bude stádo označovat za boha. Jedno je jisté, že nejprve je nutné jít tou první cestou, která je trnitá a bolí. Smack je názorný příklad ctižádosti a chuti bojovat proti všemu zaběhlému, ale ne vždy byl publikem opěvován.. Kde však dojde k té křižovatce, na které si můžete vybrat jiný směr s tím, že nebudete pranýřován, ale oslavován? Nová deska „Sick“ je ještě mnohem více vyhraněná než „P´s a Love“ a nutí si posluchače vybrat. Tohle už není záležitost pro spokojeného dlouholetého konzumenta, který si občas rád zabrouzdá do neznámých vod. Dokáže Smack obhájit Anděla a rozšířit si svou sbírku ocenění, o které mu jde až v druhé řadě?

Pokud linkuješ bars jako služebně starší hudebníci, za pět let si nikdo nevzpomene, že jsi kopíroval vrchol a sám stál jen v základním táboře pod horou. Na ledovci to klouže a jen člověk, který myslí každý metr dopředu dokáže předběhnout ty, kterým ani zuby a nehty ve skluzu nezabrání. Jak jsem již zmínil, deska „Sick“ je šíleně vyhraněnou názorovou dikcí, žárovkou pro stádo. Někdo může nadhodit, že se jedná o anarchistické žvásty, ale Smack byl vždy pouze rebelem, který opovrhoval vším, co má jasný start a cíl. A proč ten záblestk? Kdyby nemohl objevovat své hodnoty a limity, asi by byl už dávno zavřenej v nejvíce sledovaném blázinci tohoto Gothamu. Asi více ho pak děsí fakt, že by tam mohlo být narváno více než si společnost dokáže přiznat.

V žaludku mu neleží jen globální systém, ale i to naše „čecháčství“. Ve své tvorbě opovrhuje vším, kvůli čemu vaši rodiče vstávají a snaží se otevřít oči těm, co se mají dalších padesát let probouzet. Úspěch se však neodpouští, proto i on sám se neustále ohlíží za sebe, aby dýka v zádech byla zachycena již při pouhém úmyslu. Interpretace svých myšlenek je opět na velmi dobré úrovni, Smack dokazuje, že mu léta tuzemského odříkání a šňupání ostrovního stylu dopomohlo k velmi silné flow a kadenci, která opět boří zaběhlé břehy. I hudební část je vysoce experimentální, proto se mohu vrátit k úvaze z počátečního odstavce, že zde se již nejedná o únik, nýbrž jasné vyhranění. Je to úderné, agresivní, anti-systémové a možná až příliš to tlačí myšlenku o vzpouru.

„Sick“ vám dává jasný signál, že již nastal čas se vymezit. Ti, kteří se bojí být u zrodu nezávislosti, toto dílo odsoudí, jiní půjdou za svým novým lídrem a bezmezně ho budou ve své snaze podporovat. Není mi známo, zda je to hlavním záměrem autora, ale jasné je, že se jedná o hořký polibek na konci pohádky, která se pro spokojené spáče změní v noční můru aneb vítej v Matrixu. Líbí se mi tento nadhled a chuť udělat rebela z celé posluchačské základny, ale občas je to interpretování na mě až moc šílené. Nemyslím tím live show, která mě u Smacka baví díky jeho energie, ale spíše ve studiové verzy, kdy za účasti alternativních zvuků a netradičního podání nedokážu po těch letech jasné linky nabýt jednoznačnosti, že se jedná o nový směr, který bude skutečně následován. Možná i já jsem teprve v půli cesty a musím k tomu dozrát stejně jako celá tahle scéna, ale nemohu se ubránit dojmu, že album „Sick“ na mě působí rozporuplně.

Mezi nejlepší skladby celé desky řadím „Pressure“ a „Immortal“. Obě věci mají unikátní atmosféru na české poměry a sílu, která se bude citovat i za další dvě zimy. Opačným protipólem je zklamání ze skladby „Motivační píseň“, kde se spolu s Barracudou autor pokoušel o něco netradičního, ale ve finále se jedná o lehký paskvil. Mohu však přimhouřit oči, neboť se jedná opět o nadstandardní nosič, který mě utvrzuje v tom, že nám tu vykrystalizoval opravdu produkt, který je jedinečný celým svým objemem. Nedokážu říct, jestli i v tomto případě bude obdarován Andělem, protože je tu několik dalších silných adeptů, ale své místo si v historii najde a třeba pár posluchačů donutí nenásledovat cestu jiných či snad samotného autora, ale tu vlastní.V roce 2016 mi však příjde "Sick" silnější než 17. listopad. Bude se tedy po náměstích v republice mávat originálem a vyvolávat chuť po svobodě?

6,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná