Slaine - King of everything else (2014; Suburban noize records)

Na tuto recenzi jsem se chystal déle, než bába do obchodu. Proč? Protože Slaine není salám z hypermarketu, který se vám do týdne přejí, nebo zkazí v lednici. Ne, Slaine je spíš kousek uleželého prosccuttia, ze kterého je potřeba ukrajovat tenké plátky a každý jeden si plně vychutnat. Jeho v pořadí třetí sólové album je ale spíše pestrým mixem chodů, které servíruje jak jinak, bez servítky. Tak jak vám chutná?

Celé album je posazeno poněkud jinak, než předchozí Boston Project, který se víc zaměroval na temnou stránku bostonských ulic a života v nich, King of everything else přináší výlet do temných, pokroucených zákoutí Slainovi mysli. Již z úvodu, v písničce Destroy everything jasně ukazuje, že není chladnou hlavou, právě naopak. Naprosto skvělým a výjimečným počinem je Bobby be real, kde hostují Madchild a Tech N9ne. Kombinace rychlejšího, takřka bigbandového beatu s alkoholovo-kokainovou schýzou v textu funguje naprosto skvěle. Dočkali jsme se i vizuálu, který můžete shlédnout níže. K Bobby be real se váže zajímavá historka, kterou Slaine zmínil v jednom ze svých interviews. Refrén vzniknul cestou domů z jedné párty, když Slaine řídil auto své ožralé kamarádky, které mělo rozbité řízení, takže jej musel neustále korigovat a když na něj holky ze zadního sedadla pokřikovali: „Hold to the wobbly wheel!“ Slaina napadl celý refrén tak to otočil rovnou do studia, kde jej rovnou nahrál. A jelikož sebou vzal pár lidí, kteří rozjeli ve studiu párty, věta kterou celý track začíná je jeho reakce na bordel, který u toho dělali.

Velice smíšené pocity však přináší track Dopehead, na kterém hostuje Jaysaun. Velice dobrá lyričnost a skvěle vyjádřená dekadence dealera na feťáka, navozuje neopakovatelnou atmosféru, kterou však v zápětí zabíjí vokodérový refrén. Pissed it all away – název to říká sám za sebe, Slaine velice trefně kritizuje svůj vlastní alkoholismus a staví se do role člověka, co už měl všechno, a pak to jednoduše prochlastal, opět skvostní podání do energického beatu.

Jestli je to vtip v a nadsázka v Hip Hop Dummy, kde spolu s Apathym a Bishopem Lamontem rozjíždějí serii vtipných komentů na adresu komerčního posluchače, nebo Children of the revolution, Slaine je na vrcholu svých dovedností a sází neuvěřitelné rýmy. Téma sexuálního úpadku v tracku The most dangerous thing in the world je velice úderně podáno, až hraničící s horrorcorem, avšak téma je hodně klišé. Nelze nevypíchnout výborný vokál v Come back down, kde taky hostuje Vinnie Paz a Regan Hartley, které tento skvělý hlas patří.

Our moment je syrová, motivační pecka, kde mi však Slaine až nápadně připomíná Eminema a jeho Til' I colapse a tudíž o originalitě se stěží dá mluvit.

V temném, až zvráceném, prostředí alba pak písnička Zip Zero, kde zas hostují Thermanalogy a Reks působí hodně energicky a uvolňuje atmosféru, avšak do celého konceptu vůbec nezapadá, obzvláště následována trackem Defiance, který nám pro změnu nabízí pohled do Slainova dětství. V poslední skladbě Gettin' high, kterou produkoval geniální DJ Lethal, rozebírá svoje poslední kousky závislostí spolu s Demrickem. Opět jsme se dočkali ulítlého vizuálu plného sjetých lidí, které jsou nastříhany z youtube videí.

King of everything else přináší 17 tracků kvalitního poslechu, kde již obal napovídá, za krále čeho se Slaine tituluje. Sarkazmem sršící, s nadsázkou podané album kritizující jak společnost tak sama sebe je výbornou volbou a záporák, kterého nemůžete nemilovat, Slaine, je v této parketě velkým mistrem. 

7/10

Marty

Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná