Samey - Mama neviem kedy prídem domov (2017;FCK THEM)

Když jsem se před lety dostal k albu Vlna od Sameye s Dalybem, bral jsem jejich tvorbu jako něco úplně nového, a i přes mladickou nedotaženost, vyzývavého. Ačkoli si Dalyb hudebně tykal s tou nejsoučasnější školou, špinavost jeho zvuku naznačovala, že Óčku tahle kapela být nechce. Sameyův přednes pak šel proti proudu snad ve všem, na co jsme u rapperů zvyklí. Tam, kde jiní MCs pokládají obvykle zvláštní důraz na slabiky, Samey naopak polykal konce slov. Schopnosti, které dokázal projevit v jiných skladbách, ukazovaly, že to dělá záměrně. HAHA Crew jsem považoval i přes jejich tehdejší nevycválanost za příslib do budoucna. Na konci loňského roku se HAHA fans dočkali Samyeova sólo alba Mama neviem kedy prídem domov.

 
Kvality alba asi nejlépe reprezentuje skit MNKPD, který ve stopáži najdete. Ten je zpracován coby audio záznam z momentu, kdy Samey odchází z domu, a přitom si sotva slyšitelným hlasem prozpěvuje: „Mama nevim kedy prídem domov, syna čakaj hned za prvým rohom". Popěvek se takto pár desítek vteřin opakuje, dokud Samey definitivně nezmizí za rohem paneláku. Nápad je to zajímavý, zpracování je ale tak jednoduché, že si sotva mohu říct, že v jednoduchosti je krása. Je to nuda. A tak je to vlastně s celým albem MNKPD. Brát ale za reprezentativní vzorek pouhý skit by nebylo fér.
 
Úvod začíná zajímavě. Intro je věnováno hudbě a slyšíme v něm záznam ze zásadního hudebního festivalu Woodstock z roku 1969, kde Janis Joplin promlouvá k publiku. Následuje skřípot elektrické kytary a dunění těžkopádného bubnu, do něhož posílá Samey první, téměř popově odzpívané řádky. I text je popravdě plný populárních hlášek typu: „Mladý, všetko mám pred sebou," „Všetko, čo mám je hudba," nebo „Oni nemajú to, čo mám já". Po poslechu tracku Vlasy vejú vo vetre si říkám, co vlastně má vlastně Samey oproti jiným interpretům. Vzhledem k tomu, že si ve sloce sám odpovídá slovy: „Já som jediný, čo to vraví za mladých," napadá mě vedle charisma a atraktivní barvy hlasu asi jen to mládí. To dost odporuje další hlášce v též skladbě: „Cítím sa jak Prodigy". Předpokládám, že Samey ví, že Prodigy v červnu 2017 zemřel a rozhodně se před tím necítil fit. Proto budu raději doufat, že jsem neporozuměl významu skladby. 
 
 
Oproti albu Vlna, které oplývalo sjetým zvukem a kostrbatou flow, tlačí Samey na MNKPD víc na pilu a občas nabízí flow, poplatnější postupům, na něž jsou rapoví posluchači zvyklí, jak dokládají sloky tracků V dialke vidím svietiť sídlisko nebo Za svitu hviezd. Jako generačně starší posluchač k nim mám přirozeně větší vztah, než k slokám, kde Samey polyká konce slov a schválně porušuje obvyklý rýmový aparát. Tracky V dialke vidím svietiť sídlisko či Vlasy vejú vo vetre patří k nejlepším momentům alba, co se týče zpracování, byť texty jsou místy triviální. Problém je v tom, že MNKPD je Samyeovo sólové album. Očekával bych tedy, že se dozvím víc o jeho životě. Jediné, co jsem se dozvěděl je, že Samey je kluk ze sídliště, ze kterého se on a jeho blízcí chtějí dostat. Mimochodem je to opět v kontrastu s hláškou jeho parťáka Dalyba, jenž v Ctotv freestylu pronáší: „Utierám si mastné ruky od chipsov do Gucci svetra. Čo oni o tom vedia?". Nebo, že když Sameyovi ve škole vynadá učitelka za to, že chrápe při hodině, tak se Samey vymlouvá na to, že má jen položenou hlavu. Tracky Noci a riana a 1 mají přitažlivé zpracování, ale jde jen o podobné variace na téma nenaplněné lásky a zahánění splínu bezpočtem laciného sexu. Pokud byste ve stopáži hledali věc podobající se náladám z alba Vlna, hledejte song Rockstar Steez.
 
Ač to obvykle nedělám, dovolím si malé srovnání Sameyovy skladby Smrť je len ďalšie dobrodružstvo se skladbou Nesmrtelní z Pil Cho loňského alba V rádiu hrál Elán, keď zomrel Tupac. Obě skladby jsou totiž věnovány stejnému tématu - autoři hovoří o tom, jak k nim mají přistupovat jejich blízcí po jejich odchodu do věčných lovišť. Zatímco Pil C apeluje na své blízké a téměř živě popisuje nejrůznější rituály, které mají doprovázet jeho pohřeb, Samey hovoří převážně sám o sobě. „Nechcel som ublížit, no keď som ublížil, bolo mi to u piči," říká Samey. Instrumentál skladby zní navíc zmateně a Sameyův zmutovaný hlas tu zní naprosto otřesně. Je třeba brát v potaz, že oba zmínění interpreti jsou od sebe přece jen pár let vzdálení a u témat, jako je toto, se dá jen těžko hrát na mládí. Tady už to chce naopak jistou vyzrálost. Chci ale poukázat hlavně na to, jak kreativně a barvitě dokázal Pil C oproti Sameyovi vylíčit stejné téma.
 
 
Pokud jde o hostující interprety, jednoznačně nejvýraznější jsou výkony členů Kontrafaktu. Na Egovy experimentální sloky, kde podání hraje větší prim než obsah, jsem si za poslední roky zvykl. Když ale s podobnou formou nastoupí Rytmus, jenž navíc nasadí naprosto kostrbatou flow s obsahem, jenž jako by se skládal ze slov vytažených z klobouku, zvedne to řadu jeho posluchačů ze židle. A to byl zřejmě hlavní záměr. Vůbec odlišnost výkonů protagonistů KF na MNKPD od jejich obvyklé tvorby může generačně starším posluchačům dokreslit, v čem je přístup HAHA Crew jiný. Kdybych ale neměl vztah k dadaismu, nejspíš bych Rytmovy rýmy: „Rollex gang, odlesk chain," rychle vypnul. Dalyb, jenž si během doby uplynuvší od desky Vlna, začal tykat i s rapem, má zajímavý, kovově chladný hlas, ale měl by víc zapracovat na frázování, které je v případě obou jeho hostovaček mělké a nevýrazné.
 
Sameyova deska Mama neviem kedy prídem domov obsahuje několik zajímavých nápadů, jež ho vytahují z podprůměru. Ty jsou ale zpracovány mnohdy naprosto nezajímavě. Tam, kde je zpracování lákavé, zase Samey postrádá invenci, co se týče tématu nebo náhledu na něj. I přes fakt, že Samey representuje naprosto odlišné a mnohdy zajímavé postupy, mám pocit, že jsem dostal naprosto průměrnou desku. Respektive jsem z toho, co jsem očekával, dostal dost málo. Sameyovo sólo nešokuje, neinspiruje, občas dokonce nudí a působí nevyzrále. Desce Vlna od HAHA Crew jsem v minulosti udělil mírně nadprůměrné hodnocení a vzhledem k tomu, že obsah zůstal i v roce 2017 podobný, bez dalšího většího vývoje, nemám důvod u něj zůstávat. V Sameye díky jeho hlasu, nápaditosti a kondici v tak mladém věku stále věřím, očekávám od něj ale větší tvůrčí posun. Pokud se počítáte mezi Sameyovy vrstevníky, můžete si jeden dva body přičíst k dobru. 
 

5/10

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Trajanský Kojotisko
  • Trajanský Kojotisko
  • 00.44 dne 10.01.2018

Plne súhlasím ;) výborná recenzia

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná