Řezník - Hudba u který se chcípá (2012, ZNK)

Nestává se zrovna často, vlastně mě osobně se to nestalo ještě nikdy předtím, abych současně s novým CD dostal i předpřipravený parte, kde se pouze doplní fotografie a osobní údaje. Pokud ho ale dostanete od nekorunovaného krále české horrorcoru a navíc se to CD i jmenuje Hudba u který se chcípá, v tomhle případě je lepší počítat úplně se vším. Tedy i se svým vlastním skonem.

Přestože Řezník tvrdí, že „jsem misantrop, nesnáším lidi a hip hop, proto ho kurvím hororem a lidi nasírá to“ je tu zpátky s dalším krvavým výtvorem. A ptáte se proč? Proč se vrátil? Odpoví vám na úplném konci, kdy se nejdřív zkouší sám resetovat, ale pak zase naskočí a promluví: „Bez Řezníka by totiž nepřežilo lidské pokolení, většího génia na týhle planetě není. Sem hromosvod a mluvčí veškerý lidský nasranosti, absorbuju všechny možný typy a druhý nenávisti

Jednotlivé skladby bych rozdělil do dvou skupin. Striktní hardcory, co tě zlomí vejpůl a depresivní psychadelický úlety, co tě přivedou do stavu, který ti asi nebude úplně příjemný. Samostatnou kategorií je potom “Inovátor Porna“ s hláškami typu „Rabi líbá báby jak kloaku žáby gabbi g“. Jestli si myslel, že se už v porno průmyslu nic nového vymyslet nedá, tak si na omylu.

Po poslechu prvních singlů jsem se trochu obával, že Řezník tentokrát bude servírovat především pro horrorcorové gurmány, fajnšmekry, co už „prostě ví, o co jde“ a že těch striktních rapovek pro širší veřejnost tady asi ani tolik nebude. Naštěstí byly moje obavy zbytečné. Skladba “Soudní proces“ vracející se k nafouknuté bublině, drtí beatem všechny měkkýše, práskače a mediální přihřívače polívek. Severu Čech se věnující “Nepřizpůsobiví“ je taky mocná kovadlina, ze které trochu cítím, že Řezník zjistil, že naše demokratické základy v zemi nejsou úplně pevné a oproti “Konečnému řešení“ výrazně polevil a už není tak radikální a vyhraněný, což je ale logické. Předchází možným spekulacím o rasovém podtextu a hněv obrací radši jiným směrem, třeba proti smažkám. “Fanoušek dement“, „co chtěl v lese mr*at srnu a prokousl mu kouli rejsek“, genocida sráčů “Měl by ses zabít“, kde se pořádá hon na všechny, „co sbírají ještě dnes pogy a který by Řezník vypakoval jako Sudetský Němce“ nebo prachama a úspěchem provoněná morda “Kapitalista“, to jsou určitě věci, kterýma nepohrdne milovník tvrdšího rapu a nemusí to být hned ortodox Sodoma Gomora fan.

Singl “Worldwidewicketshit“ s hostující legendou Mastamind a vždy výborným James Colem byl zpočátku jasný zástupce druhé skupiny, po několika posleších na pořádných bednách mě ale tenhle super toxický buben přesvědčil, že je to strikce. Naopak pecky jako “Já a můj mozek“, “Beznaděj“, “Dno Spirály“, “Noc plná překvapení“ jsou i po několikátém projetí zástupci psycho tracků, které některé ze slabších povah nemusí unést. Vyloženej zákaz poslechu mají senzitivní emo šílenci se sklony k sebepoškozování. Tam by opravdu mohla tahle deska dostát svého jména. Všechno to vyvrcholí v songu “Čas to skončit“, který může být jakousi hymnou všech sebevrahů a ve které se Řezník odebere na onen svět. Ne ale na dlouho, protože za chvíli nastane “Resurekce Skeletona“ a jako správný americký biják nechává otevřený konec pro příští pokračování, které určitě brzy přijde, protože jak říká sám hlavní aktér: „Potřebujete mě, proto se nemůžu zabít, dokavaď tady bude nenávist, já budu žít ...dál

Minule jsem možná trochu desce Vzestup Zla ubral a i přesto, že je to jedna z nejlepších českých horrorcorových desek u nás, dal jsem šest. Proto dnes sáhnu po sedmičce a s klidným svědomím můžu doporučit i lidem mimo zvrácenou fanouškovskou obec. Samozřejmě počítejte ale s rizikem náhlého úmrtí, protože tohle je album, u kterého se chcípá. 

7/10

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná