Rest & DJ Fatte - Střepy (2013; Ty Nikdy)

Kdo si hraje, nezlobí a kdo si hraje se slovy, mohl by být rapper. Restova slovní zásoba je díky létům freestylování tučná jako stádo konzumentů z mekáče, což jasně dokazuje v každém tracku. A to, že si rád hraje, dokládá stále jeho bláznivá povaha, která se ještě nechce usadit. Chce běhat z mejdanu do mejdanu. Jak zpívá Karel Gott, Rest žije, jako by byl „forever young. Jeden z největších prvoligových sklerotiků je zpátky a jeho nová deska nese výstižný název Střepy.

Kde jsou ty časy, kdy ho kronikáři mohli vnímat jako člena Divného Postoye nebo krále battle stagí, kde se proháněl jak dostavník po divokém západě. Minulost je už ale neodvratně pryč a novodobý Rest je spojován hlavně s Ty Nikdy, kde už nejeden pátek sídlí. Možná, že to bylo právě Ty Nikdy, co ho nakoplo k tomu, aby do toho šel na 120 % a spolu s Fattem vyplodil desku (Premiéra), obsahující natolik silné skladby, které sice nezpívají na stadionu Baníku jako repertoár Nohavici, ale přesto se v mysli tuzemských fanoušků rapu nepochybně zaryly. Nová deska obsahuje také několik silných témat a je jen otázkou času, zda také ony tzv. zlidoví.


 

Proč jsem v prvním odstavci zmiňoval hlavně jeho minulost a první desku Premiéru? Je to z jednoho prostého důvodu, neboť střepy začínají přesně tam, kde Premiéra končí. Aktuální pocity, myšlenky a názory, které jsou ucelené pod jeden název. Můžeme se jen dohadovat, jak moc má Rest život rozbit na střepy nebo kolik střepů má každé ráno po mejdanu. Kdyby točil filmy v éře Samotářů, mohl by možná konkurovat tehdy brilantnímu Macháčkovi, přesto ví, co od života čekat a když něco chce, tak si pro to jde. Tudíž ta vyzevlenost je občas kontroverzní a volil bych možná spíše slovo pohodlnost. A tak když se s ním pustíš opět do řeči, připomeň mu ještě jednou svoje jméno.


 

Jeho velká slovní zásoba mu umožňuje pohrát si se vším tak, aby i tradiční témata byla pojata netradičně a po svém. Největším plusem je asi Restova přirozenost v textech. Nemá potřebu fantazírovat v řádkách jako Tim Burton, žije si prostě to svoje a umí tím zaujmout posluchače. A přitom je to prostě obyčejnej člověk jako my. Taky pracuje, i když v tomto případě je pro něj práce i koníček, taky chlastá, hulí a občas mrkne i na ten FB. Jen mu tam nepište už ty trapné komentáře, těch je přesycen, což dokládá skladba „Nepiš“. Výjimečný je svým darem citu k rapu, ale jinak je to vůl, kterej miluje boombap celej život, a proto asi i mladší generace díky němu přičichla ke klasickému hiphopu. Lví podíl na tom má i Fatte, který raketovým tempem posílá do světa beat za beatem a stále si udržuje svou kvalitu produkce a zvuku Ondry Žatkuliaka, který je již neodmyslitelně spojen s kvalitou v naších luzích a hajích.


 

Rest má potřebu dávat netalentovaným svůj názor najevo, přesto nemá v současnosti potřebu konkrétně jmenovat. V českém rybníku plave jako revizor a běda, pokud nemáš svůj lístek a odvahu, přiznat, že dáváš sračky do davu. Sám si také uvědomuje, že si v hlavě nosí bestii a občas propadá zoufalství, že je v moci démonů, přesto ho vnitřně hřeje, že cítí boží přítomnost a má víru, že všechny blízké zase jednou spatří.

Mezi klasickými hosty z Ty Nikdy mi bohužel chybí Gey, spolupráce s Martinem Svátkem jsou skvělé a z nových hostí bych vyzdvihl především Majselfa, protože oba tracky jim parádně sedli. Klasické papírové pouzdro je již tradiční pro stáj Ty Nikdy. Cover je vytvořen jednoduše, přesto zajímavě a vnitřek obohacen a o menší plakát obou aktérů. Nechybí ani tradiční poděkování všem, které Rest cení a speciální věnování svému otci, který už mezi námi bohužel není. Celá deska na mě budí dojem, že Rest zůstal nadále svůj a neprošel ani drastickým vývojem osobnosti a stále píše to, co žije.

8/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná