Renne Dang a Viktor Sheen - Projekt Asia (2015;Blakkwood Records)

Rap s asijskými kulturními základy u nás nemá zrovna na růžích ustláno. U nás s východní tváří hiphopového žánru spolupracoval snad jen Oliver Lowe. Není se co divit. Ono míchání asijské kultury do základů černošského tečkovaného rytmu dává asi stejný smysl jako míchání černošské kultury do naší slovanské. Na druhou stranou z podobně ojedinělých receptur mohou vznikat jedinečné projekty, a už proto jsem měl krátce před vydáním důvod po desce "Projekt Asia" Renneho Danga a Viktora Sheena přece jen trochu pošilhávat.

 
Přiznám se v úvodu, že jsem začal mladé členy stáje Blakkwood Records více sledovat až krátce před vydáním desky, kdy jsem z propagačního materiálu postupně odtušil pointu názvu "Projekt Asia". Protože autoři hovořili o propojení rapu se svým vztahem k asijské kultuře, přistupoval jsem k poslechu samotného alba s konkrétní představou. Nebojte se. Pokud vašemu uchu nelahodí japonské perkuse, mohu vás ujistit, že typický zvuk Asie vás čeká maximálně v úvodním intru a ostatní produkce kombinuje spíše prvky new schoolu, rocku a příležitostně trap. Stejně tak po textové stránce se nebudete prodírat pojmy, které by vám byly cizí. 
 
 
Záměrně jsem předchozí odstavec napsal v pozitivním ladění, protože u podobného nápadu považuji za vhodné vyzdvihnout prvky, které činí "Projekt Asia" posluchačům snadněji přístupné. Jako posluchače mne v tomto smyslu ale zklamal nevyužitý potenciál celého konceptu. Nemám na mysli ani tak hudební složku, která (až na úvodní intro) bez problému zapadne mezi ostatní evropskou produkci, jako spíše texty, jejichž náplň s konceptem jen málokdy koresponduje.
 
Zkoušel jsem tedy hledat a kde jinde začít než u námětů skladeb. I když se nezabývám východní kulturou jako třeba GZA a knihy s konfuciánské školy byste v mé knihovně hledali marně, nevím moc ani v tomto případě, v čem témata navazují na podtitul "Projekt Asia". Jako na každém druhém dnešním rapovém releasu se i zde řeší konflikt malého a velkého ega (Raz dva). I zde se píše o kurvách (Champagne Kisses) nebo o zákeřnějších kurvách (Instatní čubky 2). I zde občas přijde morální kocovina (Dál, Stereotyp). I tady se řeší hlavně škvára (Žijem zejtra). I tady se konzumují omamné látky (Mladí a opilí). No dobře, tak řekněme, že náměty jsou ta ryze rapová složka a vliv Asie bude asi cejtit víc v textech.
 

"Hudba mi zahojila jizvy, taky rozpoutala bitvy. Dunila přes byt mi, než monokly mi zmizly. Tam někde my jsme vznikli - komplexy na vždycky." - Intro

 
Nedovedl bych zde zevrubně popsat, v čem se od sebe liší přístup asijské a evropské kultury k výše nastoleným tématům, přiznám se ale, že podobně laděnou dekadenci a rebelství jsem slyšel v českých nahrávkách už mnohokrát. Náhled je v korespondenci se stylizací autorů přímočarý. Od konceptu jsem očekával při nejmenším nějaký charakteristický náhled autorů na výše zvolená témata, ovlivněná třeba jejich původem. Například trochu konkrétnější ztvárnění toho, o čem hovoří Renne Dang ve skitu, který je také jedinou zjevnou stopou po nastoleném konceptu. Z toho si pak subjektivně odvodíte, že Dang neměl asi vzhledem ke svýmu cizineckýmu původu zrovna lehký mládí, na základě čehož si pro svou vnitřní obranu vypěstoval svoje mamutí ego, o kterém oba autoři na desce často hovoří. Tím však veškerá zjevná inspirace asijskou kulturou končí a to je škoda. A pokud tam někde podobný záměr je, není zatím dost jasně vykreslen. Bojovné: "A teď s klidem seru na všechny ty stáda hyen, co na mě čuměly a tvrdily: žlutej je vinen," toho moc nepředává.
 
Problém zaujmout má pak i flow autorů. Při celkové stylizaci (navíc s rockovými prvky) bych očekával, že na desce bude řev, bordel, nasranost. On tam ten řev skutečně je. I tu nasranost klukům věřím. Stejně tak flow v taktech sedí a má své překvapivé momenty. Ačkoli se ale nechci opírat do hlasů, kterými byli autoři obdařeni, nechápu, proč je zvolená hlasová poloha v obou případech tak nepřirozená nebo lépe řečeno přiškrcená? To pak vede k tomu, že bicí v kytarovce "Rave" prakticky zazdí výkony obou autorů nebo si filtry a další použité efekty váš hlas převzorkují po svém. Viktor Sheen se pak na nahrávkách potýká s neuvěřitelně hlasitými nádechy, které mohou být záměrné a například v klátičce "Champagne Kisses" vyzní ženskému protějsku nejspíš dobře, v ostatních případech to ale tahá za uši. Na druhou stranu práce s hlasem je běh na dlouhou trať a vzhledem k tomu, že oba autoři své prvotiny vydali relativně nedávno, je zatím výsledek pochopitelný. Ukousnout si ale hned uřvaný napůl rockový sound chce velkou odvahu.
 
 
Ačkoli je hudební pojetí alba velmi nesourodé, je asi hlavním důvodem, proč doporučuji desce "Planet Asia" věnovat pozornost. Jak jsem již nakousl výše, asijské vlivy jsou ke slyšení v úvodním intru. Rockově-piánová melancholie "Prach" od Mahoneyho zdařile čerpá z charakteristického zvuku Blakkwood nahrávek. Mocné perkuse v pozadí refrénu Cehova beatu v "Champagne Kisses" dodávají skladbě zamýšlený rajc. Sampl zazní například ve skladbách "Stereotyp" od Leryka nebo "Mladí a opilí" z rukou Mylese Weavera. Kromě několika epizodních vstupů patří kytaře prostor také ve výše zmíněné skladbě "Rave", kterou produkoval Amco. Klub pro změnu rozparádí hlavně energie tipu "Raz Dva" či bonusová "Confirm Skills". Právě zařazení samplů, variabilních syntetyzérů, klasických i klubových bicích, rocku a třeba také scratchů v podání 1210 Symphony činí z Projektu Asia zajímavý počin, protože i přes určitou nevyjasněnost nabízí stručný přehled postupů spadajících do kolonky "2015". 
 
Mezi hosty přijali pozvání Amco, Leryk, Myles Weaver, Jimmy Dickson, Schyzo a oba členové MAAT, přičemž Fosco Alma se objevuje hned ve dvou skladbách a to v celkem standartní kondici. Zmínit si zaslouží zejména Schyzova vyšinutá sloka ve skladbě "Instantní čubky 2", kterou autor předčil výkony Viktora i Renneho a řádky Jimmyho Dickse, jehož třetí sloka pro změnu shodila autorům kvůli své překombinovanosti dobře načatou atmosféru skladby "Champagne Kisses". LD ve své sloce skladby "Darth Vader" naznačuje, že rok 2016 bude jeho, takže o nějakou tu zákulisní informaci z Blakkwood tu také není úplně nouze. 
 

"Zatímco jsou věci, co nemůžu říct nikomu, tak k čemu sál? Zatimco holky by mě chtěly sát, jejich kluci mě nesnášej na síti, kdo o tohleto stál?" - Prach

 
Projekt Asia je na jednu stranu obstojnou deskou z nové školy. Na druhou stranu však autoři celkem promarnili zajímavý námět, který mohl po textové stránce vykreslen lépe a eventuelně by mohl zaujmout větší část publika. Kytary, které jsou jistě tradičnímu českému posluchači bližší než MPC, jsou sice svěžím prvkem, díky němuž by se mohla tahle dvojka časem stát tuzemským ekvivalentem raprockových kapel typu Linkin Park či Rise Against The Machine, v celkovém kontextu se však nejedná o nic, co byste před tím neslyšeli. U debutujících hráčů mám ale ve zvyku říkat "zatím". Pokud se autoři pořádně zakousnou buď do podobného typu zvuku nebo naopak rozvinou myšlenku započatou na debutu "Projekt Asia" nebo se jim podaří vše spojit do konzistenějšího celku, bude mít tuzemská rocková scéna časem jeden velmi delikátní problén.
 

5/10

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná