Regie - Hlas Barev (2015)

Budwar City nelze považovat za šedivé město bez barev. Přestože i tato jihočeská metropole složena byla především z betonu a panelu, najdou se v ni tací, kteří holdují pouličnímu umění. Galerie je wack a záležitostí vyšší třídy, proto je třeba pochopit, že spreje nejsou jen na podpaží a ne každý půlnoční výtvor musí vyvolávat pohoršení. Ze stínu vychází Regie na povrch s poznatky, které pomohou pochopit jeho roli na scéně. Rokle známá pro tradiční české pivo hlásí, že dlouholetý veterán vychází sám do boje a místo spreje umí držet i mikrofon.

Dnes můžeš nahrávat v poklidu i doma ve sprchovém koutu, pokud máš přislíbeno, že finální zvuk doklepe v Rooftopu Ondřej Žatkuliak. I v případě tohoto alba se jedná o dobrý zvuk, který by nikdo nepřiřadil k lokálním budějovickým studiím. Třináct stop pak rozhodně neurazí svým obsahem, možná by se dalo od sóla očekávat více. Fanoušci polovičky formací Zeměvzduch a MVP čekali dlouze, proto můžou bejt pocity lehce rozporuplné.

Hlavním kladem, který tomuto dílu přičítám je zajímavé, přesto ryze přírodní verbální podání. Regie v případě této desky dokázal, že není encyklopedijní závislák, přesto solidně sleduje dění ve světě a vryté poznatky umí použít pro své metafory. Hlas Barev je příjemným oživením po textové stránce, protože si zmatečně nehraje na idola ani pastora, jen opisuje věci zažité. Že se hudebně vrací ke kořenům a sympatizuje s poctivým vlivem, se dá rozpoznat i bez poslechu instrumentálek, které celé atmo už jen dotváří.

Už jsi četl?: Chtěl jsem si dříve otevřít salónek pro psy, říká ve zpovědi budějovický Regie

Dobrým postřehem je výběr hostů, na kterých autor rozhodně nestaví celý svůj produkt. Jedná se o tváře, kde již byly ruce podány a potřeseny daleko dříve, než začaly samotné přípravy na finálním tracklistu. Sax dokazuje schopnost vhodné intonace, která se libozvučně pohupuje po jemu vybrané lince. eLKa podal standard, který nikoho neurazí, stejně jako Bee, který mohl podle mě nabídnout více. Rest dokazuje sílu ve flow i textu, proto se můžeme těšit, že jeho další materiál, o kterém se v poslední době stále více spekuluje, bude opět hojně navštěvovaný.

Pokud byla vyzdvižena textová vložka, nelze opomenout ani hudební podkres, který obstarala jména, která v dnešní době nejsou tak hojně vyhledávaná s výjimkou Fattea. JSM stále dokazuje, že má sluch na správném místě a mohl by být opět více zainteresovanější ve hře. Dalda utvrzuje můj názor, že o něm bude ještě v boombapových kuloárech slýcháváno a Talpas také ví, kam konkrétně vždy šmátnout.

Obsah je každému posluchači jasný již podle samotného názvu a obalu, do kterého je vložen. Hlas barev je viditelný i slyšitelný, Reagie mluví nejen o své lásce ke graffiti, ale i marihuaně a tradičním hodnotám. Velkým plusem této dlouhohrajky je síla celku, postrádám tu však hymnu, která by zlidověla a stala se další budějovickou modlou. Na druhou stranu jsem však rád, že při naposlouchávání na tuto recenzi nemusím některé skladby po třetím poslechu přepínat a holduju tomu i po několika hodinách.

Hlas barev nabízí dynamické a svižné pomazlení s tradičními hodnotami, které mladé publikum zřejmě příliš neocení. Nenajdete zde vysloveně originální témata, ale dobře po svém zpracovaná, že vám nevadí poslouchat po sté tradiční návrat do minulosti a lásku k marihuaně. Regie si dal se svým albem záležet, a přestože si myslím, že se příliš do podvědomí nedostane, nebráním se album doporučit svým známým a za čas ho zase vtáhnout do playlistu svého přehrávače.

7/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná