Refew - Ofiko mixtape (2016; Blakkwood Records)

Jen rok po debutové desce "Na kredit" vyslal Refew do rapového světa nový mixtape "Ofiko". Novinek se ale za tu dobu v životě libeňského non-stop hráče odehrálo víc. Již v titulní skladbě loňského alba autor říkal: "Žiju tu na kredit, ale neprosil jsem vás. Žiju tu na kredit, a proto šanci promarnit mám? To vy jste mi zviditelnili tvář, ale to nic neni. To, co přijde, mi nebudou přát." A přišlo leccos. Nejzajímavější byl přestup z labelu Bigg Boss, jehož prostřednictvím si Refew zaslouženě pootevřel dveře do první ligy, pod křídla rozjeté stáje Blakkwood Records. Ref si také potykal s několika dalšími tuzemskými adresami a zanechal po sobě několik parádních hostovaček. Okružní jízda, kterou si Refew v posledním roce zkusil, by u obvykle distancovaného Bigg Bossu nebyla tak jednoduchá. Že se však zrající pražská krev usadí v bouřlivě přijímaném Blakkwoodu, čekal málokdo.

 
V první řadě je vidět, že Ofiko je konečně ten materiál, který si Refew šéfoval v první řadě sám, aniž by měl za sebou producentskou taktovku Mikea T nebo se snažil dodržovat různá pravidla, ať už jde o ty interní nebo "dobré zvyky" zvenčí. To je asi hlavní prvek, kterým se nový mixtape liší od Refowa debutu. To sebou sice nese i některé bolístky, jako je stále trochu pokulhávající mix a mastering nebo hudební nesourodost celého projektu, na druhou stranu hlášený mixtapový formát tenhle nedostatek ospravedlňuje. "Ofiko" je v podstatě různorodý záznam autorových aktivit z posledního roku, kdy spolupracoval se širším množstvím hladových i zavedených MCs, DJs a producentů. Rozum, důvtip a schopnosti autora však zůstávají a patří mezi hlavní důvody, proč Refewovu mixtapu stojí za to věnovat pozornost.
 
Refew vlastně vysvětlil všechno hned na začátku, když v úvodní egotripové řežbě "Bum granát" doslova proletí několik posledních roků, kdy rekapituluje své kroky od EP Blackcock. Hned po něm následuje titulní party skladba "Ofiko", jež pracuje s volnější náladou, energie však zůstává. "Ofiko. Já ve studiu, ty na drogách. Ofiko. Já vim, já to nikam nedotáh," říká autor sarkasticky v první sloce, atmosféra ale dává najevo, že teprve tohle je po úvodní desce, kterou ještě dost splácel dluh svým mecenášům, ta cesta, kterou se chce Refew vydat. 
 
 
A že nevede stejnými zahradami, jakými si klestí cestu Bigg Boss, ukazuje uvolněná funky věc "Novej den". Hned za tím máme typickou melancholickou samplovačku "Furt může bejt hůř", newschoolovou vzpomínku na divoká léta prožitá v hernách "Jednou to dá", a pak zase boombapovou reflexi bezcílného života v "Nacositu". Rádoby kámošům poslal autor vzkaz v pecce "Najednou" a rádoby láskám zase kytarovku "Někdy", jež svou upřímnou otevřeností zazdí všechny obvyklé vanilkově popové cajdáky: "Tak chodim na párty. Šukám kurvy. Cejtim se milován možná tak u kuřby. Svět jako: 'Miluju tě' je: 'Vykuř mi'". Láskám možná budoucím se autor věnuje v songu "Poviem ano". Tematicky se Ref oprostil od své mámy jako spoluautorky vlastního vývoje (i když i sem se vloudil starší piece 'Mámo'), na druhou stranu počítejte s tím, že Refew bude mít problém s vaší mámou, pokud jste jeho holka aka "Tvoje máma". Texty z Refovy tužky jsou snadno přístupné, srozumitelné a občas osvěží trochou důvtipu. 
 
Pravou atrakcí je však Erikova flow. Ať už jde o frázování, práci s hlasem nebo jen obyčejnou výslovnost, neváhám napsat, že Refew patří momentálně k tomu nejlepšímu, co vám může česká krajina nabídnout. Ve skladbách jako "Tvoje máma" nebo "Novej den" si možná všimnete lepšího zpěvu, který nyní vyzní plněji, jistěji a barevněji. Za dobu pouhého jednoho roku jde o příjemný a uspokojivý pokrok.
 
Jak jsem napsal v úvodu, mixtape Ofiko je z velké části sbírkou spoluprací, kterých je na desce mnoho. Z těch profláklejších tu máme například Josefa Engerera, jenž se zhostil živoucí nálady pecky "Novej den" nebo DJe Wiche, jenž na mixtape přispěl starší nahrávkou "Mámo". Z méně známých tváří tu máme například Miliarda, Norberta Ronina, Leryka, Jakuba Lenze nebo Choppina, jehož doporučuji sledovat především díky velkému žánrovému rejstříku. Zvládá totiž jak současnou trapovou produkci, tak tradiční samplovanou školu, přičemž obojího se umí zhostit s citem. Jen škoda, že mu zatím chybí zřetelnější rukopis. 
 
Choppinova produkce vlastně nejvíc vypovídá i o hudební složce celého mixtapu, která je hodně nesourodá. Již v předchozích odstavcích jsem schválně narážel na momenty, kdy na vás v jedné písni vyskočí trap, posléze ryzí new school, v další skladbě zazní funkové prvky a za příštím rohem vám to vpálí pro změnu stará škola. "Refe, co se s tebou stalo?" si zase možná řeknou fans, kteří by dosud nepočítali na jeho desce se španělskou kytarou v pecce "Někdy". Na jednu stranu to svědčí o velkém žánrovém přesahu, jenž má šanci svým záběrem oslovit široké spektrum posluchačů, pokud byste ale chtěli odpověď na otázku, z jaké zvukové školy nový mixtape pochází, napsal bych: Ani ryba ani rak. Je trochu škoda, že projekt minula produkce lidí jako Peacock beats nebo Cassius Cake, jejichž beaty dodávaly předchozím projektům ojedinělý rukopis. Ale opět - jde o mixtape, kde je běžné si pohrávat. V oblasti produkce z nové školy bych chtěl vypíchnout, že v poslední době snad až příliš populární trap zazněl na novém releasu jen ojediněle a Refew snaží i v této oblasti hledat jiné než ověřené cesty. Co ovšem nemůžu prominout, je občas pokulhávající mastering. Například u skladby "Tvoje máma" kazí poslech přepálený synťák a nemůžu se zbavit dojmu, že některé předchozí singly, prošly před vydáním úpravou, kvůli níž ztratily část své původní energie.
 
 
"Ofiko" mixtape neminula také účast řady hostů z různých adres. Největší porci (i když po malých soustech) si ukrojili Delik, Protiva, Majself nebo Viktor Sheen v remixu piecu "Ofiko". Z Ty Nikdy se dostavil Boy Wonder, jenž si střihl několik řádků ve skladbě "Jednou to dá" nebo Rest, jenž se vložil hned do dvou skladeb - Najednou a Furt může bejt hůř. Dále se jako hosté objevili Maniak, DJ Vatra nebo Kenny Rough. Vokály si na nahrávce rozebrali Mons Berry s eLPem a Adissem a rapovou sloku k nim přibrala i Martina Fabová.
 
Nepočítám-li EP Blackcock, byl mixtape "Z místa" z roku 2014 výběrem starších i nových skladeb ze špinavé minulosti, jímž se Erikovi otevřela cesta k většímu publiku. Z loňského debutu "Na kredit" jsem ještě cítil příliš velkou svázanost autora specifickým prostředím labelu Bigg Boss a vnímal jsem jí spíš jako návrat dluhu za snadno získanou pozornost prostřednictvím jednoho z největších tuzemských labelů. Mixtape "Ofiko" můžeme považovat za první čistou "refeovinu". Čím déle míří z dětského pokojíčku na nejvyšší příčku, tím více uniká mikrosvětu libeňských heren, smažek a rodinných problémů. Tematicky se stále drží ve vodách, ze kterých vzešel, v textech je ovšem patrná větší sebejistota, volnost a narůstající ambice. Projekt sice trpí několika technickými neduhy a chybí zde specifická hudební linka, jako způsob seznámení ovšem funguje mixtape "Ofiko" snad ještě lépe než vydařený loňský debut. Mezi regulérními deskami by "Ofiko" po kvalitativně podobném releasu "Na kredit" vyčnívalo těžko. Mezi mixtapy se ale jedná o kousek, který byste neměli minout. 
 

7,5/10

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná