Refew - Na Kredit (2015;Bigg Boss)

Zatímco Žižkov, Smíchov, Vršovice i Strašnice mají alespoň jednoho výrazného representanta místních poměrů, Libeň musela na svého Robina Hooda čekat až do roku 2015. Respektive do roku 2014, kdy Bigg Boss vydal Refewův mixtape "Z místa". Nový člen zásadního pražského labelu se pak stal rychle oblíbencem nemalé části prvoligových tvůrců v Čechách i na Slovensku. Proč? Protože ve vypouštějícím se tuzemském rybníku zaujal snad vším. Pozoruhodný hlasový rejstřík, textová otevřenost či skromná sebeprezentace autora. Nejen díky těmto atributům ale i vlivem velké podpory ze strany Bigg Boss riders se o Refewovi začalo šeptat jako o hráči s vysokými kartami. Balík, kterej ale vsadil do týhle hry, si vzal na kredit. Co tedy drží Refew v ruce? Krále nebo eso?

 
Ještě mu nebylo ani dvaadvacet a už mám pocit, že by dokázal hubou postřílet půlku scény včetně vlastních mecenášů. Jo jasně. Je to cigán, což z něj v místech jako Libeň dělá samo o sobě magnet na průsery. A co se týče toho zázemí, tam to taky neni zrovna velká sláva. Problémy s mamkou, bejvalkou, pomalu i s polovinou okolí. Šlapky, smažky, herny, Palmovka. Je to skoro jak zázrak, když se k vám uprostřed těhle sraček brodí Vladimir 518 s Trafikem, kteří vás začnou plácat po ramenou a vynášet vaše jméno do nebes. Najednou se mění pozice. Věci se dávaj zase do pohybu. I když se míří jen z dětskýho pokojíčku, míří se rovnou na nejvyšší příčku. Refew je vskutku zajímavá osobnost možná s docela obyčejným osudem, ale vyrovnaným a v našich poměrech ojedinělým pohledem na věc. Pakliže se snažíte marně najít nějaký světlý bod na posledních jedenácti letech Orionovy kariéry, dovolil bych si za něj označit moment, kdy vyhrabal Refewa. Tohle dítě ulice zapadá do našeho žánru asi nejlépe ze všech mladých tváří posledních let.
 
 
Je fajn sepsat jen stručný bio autora a vlastně tím rovnou pokrýt i témata desky. Autorovi je sice teprve jednadvacet, ale už má recept na to, jak se neposrat v momentě, kdy seknete se školou, milovaná se vytratila jak pára, většinu vašich kámošů potkáváte nejpravidelněji v krimi zprávách nebo na piku a ve vašem pokoji uprostřed nepříliš stabilní domácnosti, který byl ještě nedávno dětskym pokojíčkem, vám smrdí půl kilo skéra, kterýho se potřebujete rychle zbavit. Příběh, který byste asi nechtěli žít, ale když děláte rap, je to pro vás jako pro debutanta námět jako řemen. Skvělé na tom je, že Refew ověšen těmito zkušenostmi zachází s tématy skladeb tak, aby si z nich mohl vzít něco i posluchač, čelící podobné situaci. Teprve pak pro vás nabývají písně jako "Jsem rád" nebo "Vůle" zvláštního významu. Díky poklidné vykuřovačce "Hlavu motám" se ze samoty, která přišla po tom, co vás vaše frajerka kopla do análního věnce, stává úžasná příležitost. Nakopávačce "Musim" sežerete její motivační rozměr, který u nás bývá jinak prezentován způsobem při nejmenším otravným. Volba témat zručně koresponduje s podtitulem "Na kredit".
 
Texty jsou po smyslové stránce jednoduché, a i když jim chybí větší důvtip, nepostrádají provázanost s autorovým já, jemuž nebudete mít problém beze zbytku věřit. Někoho by mohlo lehce otravovat neustálé děkování interpreta svojí mámě na deset a jeden způsob, na druhou stranu tu máme rapového zástupce, jenž evidentně ctí zdravou část svých kořenů a neváhá tento postoj prezentovat rozhodněji než kdokoli před ním. Ruku v ruce s tím se však nese otázka, jak Refewův nadhled přijme majoritní část publika přivyklá egotripovým jízdám a nesmlouvavé klubové rétorice. Například pocta zelené medicíně "Hlavu motám" pracuje se zdařilými rýmy: "Kdo to s ní umí, zachrání mu život. Vstupní brána k tvrdejm drogám je mysl a tělo", představuje v naší subkultuře téměř revoluční přístup, ale pro přímočařeji laděné publikum, jež není v naší republice zrovna v menšině, nepříliš atraktivní. Jestli bude něco dělat Refewovi v jeho textech potíže, pak to bude jeho vlastní vědomí, že "koruna nikoho neudělá výsostí".
 

"Kamaráde neni nutný inkaso. Fakt ne, položíš vlastní mámu infarktem. Je ti to k smíchu? Na tebe Dachau! Nedivim se, že bůh doteď na tebe cákal." - Jsem rád

 
Málokdy se mám v recenzi tak velkou chuť zabývat flow jako v případě desky "Na kredit". Refew disponuje jedním z nejuniverzálnějších hlasů, které jsme mohli za poslední roky slyšet a opět - nechce se mi věřit, že tohle předvádí v jednadvaceti letech. Ve starším singlu "Tady vládnu já" mě trochu mrzelo, že z Refewova dokonalého vřeštění v refrénu skladby nemůžu slyšet víc. Wichův banger "Musim" mi v tomto smyslu vše vynahradil a nemohu se dočkat, až tuhle věc uslyším trhat hlavy v klubech. Dojde i na zpěv, jímž se interpret chlubil už na mixtapu "Z místa". Zde musím ocenit zejména autorovu snahu o invenci a neopakovatelnost, jen v některých místech je podání buď lehce nepřirozené nebo dokonce mírně falešné jako na konci druhého refrénu jinak skvělé šotkoviny "Pryč".
 
Klasická flow zatím trpí jistým neduhem, který se však může v budoucnu proměnit v ničivou zbraň. Refewova artikulace je totiž mimořádně obratná a v některých pasážích se kolikrát zdá, jako by se autor snažil předběhnout sám sebe. Obrazně řečeno, jako by si stoupnul na takt a chvilku na něm netrpělivě přešlapoval, než bude moc skočit konečně na další. Druhá věc, jež může občas působit rušivě, je až násilné kladení důrazu na některé slabiky v konkrétních pasážích, jako ve sloce písně "Naplnění", jímž se autor vypořádává se stejným problémem. Kvůli této lehké nerozhodnosti může ze začátku trvat, než si skladby pořádně naposloucháte, na druhou stranu z podání jako by koukala jistá podvědomá dychtivost autora. Že ale má tenhle jezdec co nabídnout, dokazuje i pecka "Kurvy", kterou i přes minimalistický beat o třech tónech utáhnete bez problému do konce. Bum šakalaka.
 
 
Produkci alba "Na kredit" bych si dovolil rozdělit na dvě části. V té první jsou vesměs klasické newschoolové bangery, které dodali Mike Trafik, Wich, Cassius Cake a další. Druhou kapitolou jsou pak skladby postavené na méně energickém základu a téměř nepronikavých bicích. Mezi nimi pak uslyšíte éterické bubny jako v případě "Naplnění", "Hlavu motám" nebo "Jsem rád". Grimaso přispěl klasickým boom bapem v pecce "Vůle" za doprovodů poctivých scratchů DJe Vatry. Menší kauzou bylo pro posluchače použití stejného beatu v písni "Čas nečeká", jako měl Vladimir 518 na desce "Idioit". Osobně to nevnímám jako zvláštní nedostatek, ba dokonce bych si vsadil, že k tomuto rozhodnutí musel autorský tým dospět jako k popíchnutí do haters, kteří se často obouvali do Vladimirova mecenášství v případě Refewova rychlého vzestupu. Ale nespekulujme.
 
Největšími králi na albu jsou Peacock a Cassius Cake, kteří se již na mixtapu "Z místa" podíleli na hudební složce, jež byla díky jejich specifickým postupům velmi charakteristická. Stejný postup opakují autoři i zde a přiznávám, že energický rytmus, emulátory a utahané synťáky z této produkce se mi již částečně vepsaly do paměti jako součást rukopisu Refewových songů. Škoda, že autor jejich schopností využil méně než na mixtapu "Z místa", na druhou stranu je to celkem pochopitelné. Co ale občas dokáže zkazit celkový zážitek, jsou aranže. Třeba přechod ve skladbě "Naplnění", o němž se ještě zmíním, je oproti základnímu vzdušnému motivu plném solidních reverbů neuvěřitelně plochý a zbytečně zabil atmosféru skladby. Obstojným standartem vzhledem k celkové kvalitě tuzemských nahrávek ale nikoli nadstandartem v rámci portfolia Bigg Bossu je relativně sterilní mix a mastering. Zvuk je sám o sobě technicky v pořádku, ale postrádám větší práci s efekty. Dokonce jsem si při poslechu desky "Na kredit" vzpomněl na časy, kdy prakticky každému tuzemskému releasu vévodil zvuk Tomáše Sochůrka a poprvé si uvědomil, jak mi jeho zemitý sound chybí.
 

"Lidi! Co je to stoprocentní češství? Létající Čestmír? Zmrd, co by zničil vesmír? Prohnalo se tu armád, takže s tou krví jsme směšný. Neřikám, hulme si péra, ale to napětí je tu děsný." - Vůle

 
V případě Refewovi debutové desky bylo tak nějak předpokládáno, že hosté budou pocházet především z řad domácího labelu Bigg Boss. Z Bigg Boss guests zazářil vlastně jen LA4, který se nebál ve skladbě "Naplnění" položit svojí zpomalující se flow až do poklidného recitálu, kouzlo jeho výkonu však téměř zničil kýčovitý přechod instrumentálu na začátku jeho sloky. Zmínit si zaslouží Supův výkon ve skladbě "Jsem rád", jenž se začíná po svém debutu "Čierne dny" blížit statusu skutečného moderního rapového barda. Víc prostoru by si zasloužil líbezný vokál, jímž na desku přispěla Bee. Trochu jsem očekával, že Refew vypustí na svém debutu i některé libeňské psy, ti však dostali svůj prostor na tapu "Z místa", takže na kolaboraci s vlastními bratry dojde nejspíš v budoucnu. 
 
 
Jaká je tedy odpověď na otázku, kterou jsem položil v perexu? Jaké karty drží Refew v rukou? Eso nebo krále? Ani jedno. Karta, kterou má Refew v ruce je žolík. Vykuk, kterýho si králové přivedli, aby držel dvořany v dobrý náladě, přitom je tenhle joker v mnoha ohledech jednookým mezi slepými králi. I když ve frázování občas předbíhá zbytečně sám sebe a sem tam mu uklouzne vokál, díky prozíravé pouliční lyrice a sympatické formě nadhledu můžeme hovořit o velkém potenciálu, který je hlavně příslibem do budoucna. Jsem zvědav, jak si poradí Refew s materiálem nad kterým nebudou dohlížet Vladimir s Trafikem v roli výkonných producentů. Mezi deskami labelu Bigg Boss pamatuji projekty s bohatším zvukem a lepšími aranžemi a za prvotřídní práci mix a mastering Refewova debutu označit nemohu. Ale vzhledem k tomu, že se jedná spíš o pozlátka v rukou zvukaře, jež jsou především o vkusu posluchače, a s materiálem, který by si autor dirigoval zcela sám, jsme zatím neměli čest, nezahrnuji tento aspekt do celkového hodnocení. Refew servíruje jednoduchý koncept s rozumnou myšlenkou v rappu přiléhavém prostředí a zdařile využívá fakt, že v debutující fázi své tvorby má mnoho na srdci. Podaří-li se mu vše ustát, těším se, jak to bude tenhle adjunkt střílet za pět nebo deset let. Vím, že Refewovi k úplnému vítězství joker nestačí, já si na tohohle hráče ale klidně vsadím, protože hra se teprve rozehrává a Ref ještě nezačal pořádně blafovat.
 

7/10 

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná