Reef The Lost Cauze Vs. Guns-N-Butter - Fight Music (2010, Enemy Soil)

Reef The Lost Cauze je přesně ten typ rappera, kterého si musí každý oblíbit. Jak čapne mikrofon, tak je k nezastavení. I po tolika letech, co je ve hře, pořád z něj cítíš strašný hlad. Cítíš upřímnost. Cítíš ten jeho věčný boj s krutou realitou, která ho neustále sráží na kolena a on s ní na každé desce znovu a znovu bojuje. Lidi ho milujou proto, že nevzdává boj. Nikdy se navíc ani na kousek a ani na chvilku nevzdálí od svých zásad a to i kdyby měl možnost zvrátit ten nepříjemný sled událostí. Ví, že by s tím ztratil svoji identitu, autenticitu a hlavně přízeň jeho věrných. Fight Music mu pověst rozhodně nepokazí. Je to přesně taková deska, kterou byste od něj čekali. Protože poslední dobou vychází většinou měkko(ko)tiny, je potřeba to vyvážit hutnou a tvrdou muzikou, která tě nutí jít do boje. Taková, do které se mu rapuje ze všeho nejlépe. Podklady tentokrát servíruje trio Guns-N-Butter ve složení Stu Bangas, J-Scrilla a Chop La Rock a všichni jsou schopni předhodit tu správnou potravu pro hladové zvíře. Potěšující zpráva je, že nezůstávají jen u jednoho postupu, ale kombinují špinavé samply piána a umělé zvuky kláves. Ve skladbě “OPG Theme“, kde hostují Vinnie Paz a Burke The Jurke, poznáváš jasnou přísnou east coast boombap hymnu, zatímco třeba podklad pro song “Lazy Sunday“ je atypicky pomalý a bubny jsou poskládány tak, že nutí člena Ju Ju Mob a AOTP, aby zajížděl flow, která není u něj zvykem. Jak už napovídá samotný název desky, Reef neztrácí čas a sype nekompromisní punchlines. Někde mi to úplně nesedí, jako třeba to klasické gangsta chvástání ve skladbách “I´m A G“ nebo “Trigger Talk“ feat. Bloodsport, které zavání klišé, radši beru výserky rap veteránů, kteří by už měli jít do důchodu a nezabírat místo mladým “Bosses“. Posse kousek “Three Greats“ s Kool G Rap a Rugged Man je parádička, stejně jako verbální atak “Cut U Up“. Přestože je to především rychlejší a agresivnější deska, Reef zní nejpřirozeněji v klidnějších a osobnějších peckách. Ať už je to jeho meditace “Lazy Sunday“, nebo jeho frustrace z prokletého sousedství “Get Me Outta Here“, vždycky z něj cítíš obrovskou vnitřní sílu a zápal. Vše graduje v poslední skladbě “Sun“, která je emočním vrcholem celého počinu. Tu Reef věnoval všem, kteří už poznali tu bolest, když člověk něco ztratí a už je jedno, jestli to byla osoba blízká nebo chuť do života. Je potřeba bojovat dál a nevzdávat to. Přestože album Fight Music můžeš považovat za povedené album, předešlá sóla jako Feast Or Famine nebo A Vicious Cycle mě bavily víc. Pro mě tak stejná úroveň jako kolaborační projekt The Stress Files. Něco mezi šest a sedm, z protekce dávám sedm.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná