Rah Digga - Classic (2010, Raw Koncept)

Rah Digga, ale i producent Nottz patří podle mého názoru k nedoceněným umělcům. Ne, že by se o nich nevědělo, to rozhodně ne, ale přesto se jim nedostává takové pozornosti, jakou by si bezesporu zasloužili. Bývalá první dáma Flipmode Squad a newarkské party Outsidaz, doplatila především na politiku hudebního průmyslu. Její desky se pořád odkládaly, až se odložily na dobro. Leader Teamstas crew Nottz je na tom s úspěchem podobně. Přestože produkoval pro hvězdy jako Busta Rhymes či Snoop, pořád není zařazován mezi producentskou elitu. Teď se dva podceňovaní sešli na jedné desce, aby všem ukázali, že to byla velká chyba, nedůvěřovat jim. Pokud tě nechává v klidu příchod Cash Money divy Nicky Minaj a její cover z rozcapenou aktérkou, tak tohle je pro tebe. Pokud máš přesto rád ženský na mikrofonu, ceníš ale dračice jako Paula Perry, Heather B či Rage, tohle je pro tebe. Roztrhala tě kolaborační deska Eternia/Moss, tak tohle je pro tebe. Rah Digga, stejně jako třeba kanadská Eternia, je na mikrofonu bestie, která může v klidu konkurovat leckterému chlapovi. Na rozdíl od E, která na své poslední desce mluví také o problémech z dospívání a jiných životních trablech, Rah Digga se spokojí s nekompromisním battle rapem. Jak sama říká „type of pen game most rappers be afraid of, some even call me the boombap savior“, její album, které je bohužel docela krátké (11 skladeb), je plné punchlines a má v první řadě dát vzpomenout na starý dobrý tvrdý rap. Čekal bych, že bude v šestatřiceti letech udělovat rady do života z pozice matky či nás zasype sociálním komentářem, Digga ale pálí jeden kousavý rým za druhým. Ve skladbách jako “Viral“ či “This ain´t No Lil´Kid“ to schytávají především dnešní rádoby celebrity, měkkýši, co dělají z rapu pop a kteří prezentují virtuální svět, který nemá s tím reálným nic společného. K tomu, aby se rap mohl zase podívat na sebe do zrcadla, ji dopomáhá „Virginia finest“ Nottz, který chytře ukuchtil směs dnešního se včerejším. Jeho beaty si berou tvrdost a rasanci z dob minulých a přitom je upravuje do současných aranží. Boombap pecky jako “Classic“ nebo “You Got It“ se tak příjemně pomalu vlečou, mají takový old school nádech, objeví se i skreč a jenom podtrhují syrové frázování a agresivní přednes s nezapomenutelným hlasem. Je pravda, že ne všechny bubny mě posadily na zadek, nicméně hity jako “Smokin´My Life Away“ či “Back It Up“ jsou přesně ten typ hymny, které Nottz dodal na Bustovo album When Disaster Strikes a tím z něj udělal kult. Album není sice takou „klasikou“, za kterou se vydává“ (to je pro mě osobně album debut Dirty Harriet), přesto ho můžeš v klidu šoupnout do boxu označeného cedulí „povedené“. Ne všechny rapperky patří do kuchyně nebo k tyčím do bordelu. Tahle to umí s mikrofonem lépe než vaše babička s vařečkou.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná