Radikal - Freeride (2016; ILPP)

Pět let na scéně je slušná porce, ale náběh na rok desátý je hodný hostině, kde budou supi hodovat na tvé slávě. Za tu dobu si člověk projde vývojem a nadejde i den, kdy se v něm zlomí chuť vychovávat mládež. Pak odhodíš ten háv mudrlandovství a sám přiznáš, že máš rád na klíně spoře oděnou děvu, v ruce flašku Beefeateru a do klubu se jdeš bavit a nesbírat informace z encyklopedií.

Už dávno to není ten malý Idea, který na freestylech ničil jednoho soupeře za druhým a na deskách Dramatikz poučoval, co bys v životě měl a co ne. Už to není ani ten floutek, co se dissoval s Gramo Rokkaz. Celou jeho kariéru měl více posluchačů v Čechách než na Slovensku, proto není náhodou, že se mu v Praze zalíbilo natolik, že tu opět zapustil kořeny. Od života si přál, aby si ho mohl užívat, proto vyjel do zahraničí, aby vydělal potřebný obnos, který mu dovolí žít volnomyšlenkářky.

Proč jsem zvolil právě tuto retrospekci? Důvod je velmi jednoduchý, protože pokud neznáš minulost tohoto autora, oceníš jeho novou desku jako trapovou sračku, která hraje na city dnešní mládeže. Sám sebe jsem se několikrát ptal, proč Radikal netvoří pro vrstevníky a raději se obklopil omladinou a jeho novým produktem se musel těžce prokousávat, ale pokud člověk prozře, najde ve verbální abstrakci linku, která mu je svým způsobem i blízká. On sám mi v rozhovoru přiznal, že jeho skladby by měly rýsovat obrysy, které tvá fantazie dobarví a moje si v tom patlání barev docela libuje.

Při poslechu „Freeride“ nesleduj jen moderní prvky instrumentů a aktuální důraz na flow, prokousej se obsahem sdělení, který je na první pohled velmi stravitelný, ale až při desátém poslechu začneš vnímat ty kousky hádanky a lepit je dohromady. Radikál ti nemele o hlavu, že je král večírků a nejlepší rapper ve hře. On ti pouze ukazuje, že jeho život je jedna velká párty a tahle deska je vyústěním posledních měsíců bez chuti vládnout žebříčkům prodejů.

Produkční stránka desky je na velice slušné úrovni i na evropské poměry a je nutné podotknout, že se nám tu rodí perspektivní mladé tváře. Pokud tedy nekopírují doslovně západní vlivy nejen smyškami, ale celými instrumenty, což jsem před lety spatřil u nejmenovaných vysoce uznávaných tuzemských beatmakerů. Podklady Radikalovi sedí na míru, což umocňuje jeho fixační flow. Je znát, že má už hodně odrapováno, neboť zkouší neustále nové možnosti a tahá ze svého hlasu současné maximum.

Nemluvil bych v tomto případě o převlékání kabátů, neboť již delší dobu je možné vidět jeho přechod nejen v obsahu, ale i v rámci subžánru. Radikal má v plánu vytvořit mladou perspektivní komunitu rapperů, která bude mít vyhraněné publikum, proto se netlačí na sílu a jeho promo kolem desky také nebylo nikterak veliké. A výpovědní hodnota je vskutku zajímavá, neboť když se prokousáte těmi litry alkoholu a probdělých nocí, zjistíte, jak moc ho trápil jeho vztah na dálku nebo opuštění rodné vlasti. V mysli se otevře i postřehy, jak moc vzdoruje rodině, která by z něj chtěla ustáleného dospělého člověka, který hraje na jistotu.

Album „Freeride“ je jednoznačně milníkem v kariéře Radikala, ve kterém se vymezuje natolik, že začíná tvořit specifický zvuk pro konkrétní posluchačskou základnu. Po prvním poslechu bych asi celé dílo nelítostně sundal, ale po několikátém poslechu jsem mu svým způsobem i přišel na chuť. V některých pasážích je už ta abstrakce poněkud přehnaná, ale není nic lehčího, než skladbu přepnout na další. Netuším, jestli se jedná o počin, který bude dobře vstřebatelný i za rok, ale v létě roku 2016 mi je myšlenkami a zpovědí velice blízkou záležitostí.

6,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná