Prago Union - Smrt žije (Warner Music;2016)

Jak hodnotit desku, která se zabývá tématem zrození a smrti a přitom je veselou, duchaplnou oslavou života? Desku, jež si tyto dva životní milníky dala dokonce do názvu a jejíž autor je téměř o generaci starší než redaktor, který jí má hodnotit? Nezlobte se, netroufli jsme si. Namísto toho jsme se rozhodli najít erudovanější osobu v oboru a nechat jí o kvalitách desky Smrt žije rozhodnout za nás. Náš redaktor po několika týdnech rezignoval na pokusy o hledání doktora Mengeleho a namísto toho se rozhodl jako hiphopový redaktor sám umřít, aby pro čtenáře mohl pořídit rozhovor s tím nejpovolanějším mistrem svého řemesla – Smrtí samotnou. Co tedy říká zubatá na v pořadí pátý release Prago Union?

 
Smrt: „Řekni mi, proč ses rozhodl jako hiphopovej redaktor umřít? Nebude ti líto tu bejt jen se svou obyčejnou duší?“
 
NTK: „Já ti nevím. Snad asi proto, že v nejlepším se má přestat. Spíš mi řekni ty, chystáš se s kosou někdy taky pro rap?“
 
Smrt: „Děláš si srandu? Ty tam snad někde vidíš něco živýho? S rapem zatím čekám, až to tam bude trochu výživnější. Teď bych akorát tahala dříví do lesa…“
 
NTK: „A co ten Kato? To sis nemohla vybrat třeba Řezníka? Ten tvý jméno velebí, kde může…“
 
Smrt: „Tak Kato si zkusil zatím jen klinickou smrt. A znáš to – co tě nezabije… (zazubí se) Ona se ta jeho deska možná jmenuje „Smrt žije“ a kdo ho nezná, by si mohl myslet, že půjde o horrorcore, ale s Řezníkem se to vůbec nedá srovnávat. Řezník je třída a ne jen proto, že se na každej candrbál líčí podobně jako já. Na rozdíl od Řezníka – Kato si ze mě na tý desce dělá většinou srandu a dovoluje si tomu říkat „oslava života“. Řezník má ten humor zakotvenej někde jinde a z jeho rapu je spoustě lidem na blití nebo jim nahání hrůzu. Tak si to představuju. To je smrt. No a Kato? Ten mi dává na každym řádku najevo, že mi na strach tak akorát sere. Ty texty jsou tak hravý a nevinný, že by to mohly poslouchat i děti.“
 
 
NTK: „Tak Řezník a Kato jsou dvě jiný dimenze. Jak to ale myslíš s těma jeho textama?“
 
Smrt: „Hele, neříkám nic. On je frajer. Držet si všechny ty dvojsmysly i na pátý desce je super. On to nikdy nestavěl jenom na těch dvojsmyslech a teď brousí ještě víc ke svý lyrický poloze. On má totiž tam mezi váma dost dobrou slovní zásobu a nebojí se používat i výrazy, kterejm už má dnešní generace skoro problém rozumět. Byla by škoda, kdyby jí nepoužíval. Některý hlášky se mu tam sice opakujou a některý jsem slyšela už na jeho featech, ale celkovej dojem nestojí jenom na těch hláškách. On má největší sílu ve slovní zásobě, obraznosti a stavbě textů. Není to o cool slovech. Je o obrazech, který s nima tvoří…“
 
NTK: „Tak co se ti na něm nezdá?“
 
Smrt: „No, on si hned v úvodu hraje na to, že mě někde potkal. Vtipkuje tam, že mám jako snad nějaký kolegyně, který choděj brát duše se mnou. Víš, jak to myslím – klinická smrt, mučednická, přirozená… A pak ještě ty blbý fóry, jakože při autonehodách nebo leteckejch katastrofách dávám množstevní slevy. Prej: "Dneska to žije tam na druhý straně." Si jako myslí, že někde skladuju Tupaca s Elvisem? A to je celej on – to jeho snílkovství, ze kterýho si pak vymejšlí tyhle báchorky, je tam slyšet víc než kdy jindy. Chápu, že vy na tom vašem břehu v tom vidíte humor, důvtip a nevím, co všechno. Já už byla v očekávání, že je to s ním vážný. Není to s ním vážný o nic víc než na tý jeho poslední desce...“
 

Ale ona řekla, že bych chtěli žít jako normální lidi. Obyčejnej život. V noci spát, ve dne makat od nevidim do nevidim. Já na to - jsi normální? - Normální lidi

 
NTK: „Proč jsi mu teda pustila žilou klinickou? Mohla sis ho vzít nadobro…“
 
Smrt: „Ono je vidět, že si ze mě dělá srandu, ale něco mi říká, že nad tím sám přemýšlí. V určitejch polohách tam na sebe provalí, že ví, že po něm půjdu. A navíc to není celý jen o smrti – máš tam i variaci na jeho bilanční Rapviem, nebo pecku Rozcvičku, která mi připomněla Rozcvičku z Dezorient Expressu. Otřel se trochu i o konspirační teorie a nevyhnul se ani příběhovejm věcem. Třeba ve Vytrženym listu sleduješ příběhy dvou postav, který se v jeden moment protnou a na tom, jak skončí, se podepíše to, že jedna neví, co předtím dělala ta druhá. Přitom to pořád není všechno a ani to hlavní. Z toho názvu „Smrt žije“ dělá protimluv asi nejvíc téma Katova vztahu s jeho drahou polovičkou a narození jejich dcerky Jasmínky. Ten motiv tomu dává nádhernou symboliku znovuzrození. Oproti minulejm deskám jsou ty témata víc sešněrovaný. A do toho nejdou moc cpát ty jeho obvyklý světonázory, ale spíš osobní věci. A ty jsou díky tomu, že na celý tý desce sleduješ vlastně jen tři docela obyčejný lidi, pojatý výborně. Víš co, on je to sice zevlák, ale podobnejch jako on, je u vás venku málo a jediný, co ti můžu ze svý profese slíbit, je, že jich bude ubejvat. Tak jsem si řekla, že vám ho tam ještě nechám. Jen jsem nějak nemohla odolat myšlence ho za ty kecy trochu pohladit kosou…“
 
NTK: „Nenapadlo by mě, že smrtka bude mít čas poslouchat HDP nebo Dezorient Express.“
 
Smrt: "On Kato si na tu desku pozval i nějaký další lidi. Zrovna ty tracky, kam je nacpal, by se obešli bez nich stejně jako na minulejch deskách, ale i tak to budou jednou super klienti. (při těch slovech si začíná brousit kosu) Po poslechu Restovy sloky v Konspirační praxi se nemůžu dočkat, až si tu tlamu jednou zláme definitivně. U Geye čekám, až bude mít správnou teplotu. Uvidíme, kolik lidí zabije jeho chystaný sólo. Pardon, uvidím. LA4 mě už pár let nějak ne a ne zabít, ale tady si poradil dobře, aniž by zkoušel jinotaje. Ale to, že mě jeho věci nezabíjej, není jeho vina – zubatá jsem tu já.“
 
 
NTK: „Za to Kato pro změnu rapuje už pár let bez zubů…“
 
Smrt: „Ale nemůžeš říct, že by se ten kluk nelepšil. Jo, na Dezorientu bylo slyšet, že ještě pár zubů má. Na Barvách to pak bylo slyšet hodně, ale od Vážný hudby to jede pořád nahoru. Ze smrti si ještě dneska musím některý pasáže přehrávat dokola a stejně si nejsem úplně jistá, jestli jsem jim rozuměla. Slyšels ale to obratnější frázování? Třeba v refrénu Hodinek s vodotryskem je úplně slyšet, jak ty slabiky parádně proklouzávaj taktama. Přesnější je ale i Maro za gramcema. Nejvíc ti to asi vynikne v jednom beatu, kterej mu Kato zase přenechal. Hledá se Maro…“
 
NTK: „A co říkáš na ostatní bubny?“
 
Smrt: „Hele, já ke svý práci rytmus nepotřebuju. I v nemocnicích raději vypínaj kardiogramy, když přijdu na návštěvu. (chce se usmát, ale dojde jí, že nemá mimické svaly, tak se jen zazubí) Mimochodem i na tenhle moment na desce narazíš, ale kluci maj evidentně rádi dobrý konce. Na HDP to byl zvuk ještě docela konvenční. Dezorient Express měl rezavější a šumivější zvuk a začalo se tam samplovat hodně žánrů, který se v rapovejch beatech do tý doby moc neobjevovaly. V barvách bylo pro podobný samply jako stvořený a navíc se tam přidaly živý nástroje od kluků z Champion Soundu. A Vážná hudba byl veselej, uvolněnej záznam pocitů z období, kdy Prago s Champion Soundem objížděli jednu koncertní štaci za druhou."
 

K čemu jsou ti moje přednášky? Stejně si dáš plnej kotel prdelačky z každý porážky. Abys mohla vyhrát, dovol mi připít na naději, kterou stvořili punkerka a hipík. - Co si počnem

 
NTK: „Já myslel bubny z poslední desky..."
 
Smrt: „Takhle to vyjmenovávám, protože Smrt žije má trochu odevšeho. Písničky jako Co si počnem, RPVM IV nebo Normální lidi pracujou s konvenčním přístupem jako HDP. Vytržený list, Dokud mi to zapaluje nebo MHD, jako by vypadly z Dezorientu. Beaty pecek Vzhůru dnem a Stínohra by zase s těma náladama mohly fungovat na Barvách. A bubny z titulní Smrt žije nebo Konspirační praxe zase zněj jak z Vážný hudby. Zvuk Champion Soundu se podepsal i tady, neboj. Já vím, ono to zní jako hrozná všehochuť, ale ty věci samotný jsou čistší, samply jsou rytmicky sladěnější s bicími. Jen všechny ty šumy a ruchy ti samozřejmě pořád napovídaj, že neposloucháš úplně živou hudbu. Což se mi samozřejmě strašně líbí. Beaty taky nabraly bohatší aranžmá, za který deska nevděčí jen Champion Soundu. Ale nejvíc mě asi baví Hodinky s vodotryskem 2.0. Tam je ta nálada mrtvolná tak, jak jsem si jí představovala po celou desku a ještě to tam tak magicky uzavírá ten Marův scratch... Ten konec opravdu zní jako ten rej, co začne vždycky, když mi začíná noční..."
 
NTK: „Takže, co na výslednej poslech říkáš?"
 
Smrt: „I kdyby to byla poslední deska, což ani já ani v nejmenším nechci, tak to je asi nejdůstojnější završení cesty Prago Union rsp. Kata jako takovýho. Není to typický memento umělce, kterej ví, že se nad ním houpe Damoklův meč. Je to barevná, veselá deska s hrozně širokou paletou nálad, cizích ale hlavně osobních příběhů, kde na jednom konci číhá smrt, aby se na druhym objevilo zrození. Nebejt Jasmínky, nebylo by to tak veselý a ten protiklad by nevyzněl tak silně. Pár vzkazů pro Jasmínku, Katovu drahou polovičku nebo jeho rodinu mi sice napovídá, že touhle deskou posílá ven všechno důležitý, co potřebuje říct, ale slyšela jsem, že ten kluk stejně nepřestává psát a bude teď nejspíš zase strašit jako host na jinejch deskách..."
 
NTK: „Máš nějakej tip, kde by to mohlo bejt?"
 
Smrt: „Hele, znáš to. My nesmíme ani naznačovat.... ale s Wichem slíbili kolabo, tak mi něco říká Veni, Vidi, Wich. No a chystá se zmrtvýchvstání jedný bandy, která si tu klinickou smrt protáhla na necelou dekádu. Takže je ti asi už jasný, že Chaozz to nebude.."
 

9/10

 

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná