Pastor - Zpátky v bloku (2016; Azurit Kingdom)

Hezkých pár let už je ve hře, což mohu odsouhlasit i já, neboť pamatuju jeho mixtapy nasáklé králíkem. Odkud pak asi vznikl ten název stáje Azurit Kingdom? Ostrava by bez nich byla jen geografickým bodem na mapě, kde je na tom rap asi stejně jako průmysl. Loňský společný AK materiál „Bída a Bolest“ fungoval dobře, ale stejně se našlo pár zlých jazyků, které papouškovaly do světa názor, že Pastor nesahá svému parťákovi ani po kotníky. O rok později vydávají oba ve stejný den své sólo a nyní je možné ohodnotit nejen jejich sólové schopnosti, ale možná je i trochu porovnat.

Oba nahrávají ve stejném studiu, mají cover od stejného týpka a mají rádi podobné věci. Velký rozdíl je ale ve ventilování svých myšlenek a pocitů. Kdo tedy nyní diktuje jak tempo hry? Nikdo by snad ani u nich nečekal filozofická témata o tom, jestli se planeta bude točit. Nezajímá je koloběh vody, spíše zelených kapříků a moc dobře vědí, jak to funguje ve tmě i tam, kde není stín. Já bych však nejdříve ocenil samotnou schránku desky, i když mi trochu vadí to klasické rapové klišé v motivu. Pokud nesledujete západní desky, bude vám Pastor u zakrváceného veterána velice chutit. A proč také ne. Myslím, že se nápad a myšlenku podařilo dobře zrealizovat.

Obsah se vešel na deset stop a opravdu chci předejít obhajobám, že desku neurčuje široký tracklist. Já chápu, že ve dvaceti skladbách by se našlo třeba více špatného a zabralo by to o pár měsíců navíc, ale desítka je na mě opravdu málo. Říkám to i u stolu v hospodě. Jsem rád, že jsem byl v tomto případě ušetřenej o intra a outra. Má tedy autor opravdu co říct, aby z toho šlo poskládat regulérní materiál?

Asi se sluší začít singlem, který na tuhle placku upozornil a dostal se mezi lačný dav i s obrázkovým doprovodem. Ze slok je cítit obrovský feeling a dokážu se do nich ponořit, ale trochu mě pak v rozjímání utne ten až moc plánově líbivej refrén, kterej mi sedí v rámci skladby, ale ne tvorby. Nevím, jestli bych dokázal tvrdit, že v tomhle případě to byl jen plán boží, nikoliv namotávací. Beat je ale velmi zdařilý, což je však již u stáje AK samozřejmostí, neboť se kluci nebojí investovat do zahraničních nákupů. Občas loví i v tuzemských vodách, ale přiznávám, že na podklady mají nosy dobré.

Záměrně jsem nezmínil v úvodním singlu Barracudu, protože jsem se k němu chtěl dostat zvlášť. Trochu více nahlodává mou mysl otazník, proč on je na desce Pastora hned ve čtyřech skladbách, zatímco on na jeho pouze jednou. Značí to tedy, že se měl téměř všechen společnej materiál vystřílet tady, aby to produktu pomohlo, nebo ho nebere za dobrého hosta? Nebo by to vážně na tu regulérní desku, jak jsem již zmiňoval, nedalo? Po rozhovoru bych byl zcela jistě moudřejší, ale nemohu se ubránit dojmu, že fér by byla výměna návštěv po jednom kuse. Ostudu ve skladbě „Love 4 Fans“ neudělal ani Renne Dang, ale nebudu se ptát, proč nemá Sergei na své placce Sheena, neboť vím a vy asi taky.

Již podle názvu desky je myšlenka jasná, po prvním poslechu pak může člověk dělat závěr, kolem čeho se vše motá a po dalším puštění zkoumat detaily. Nečekal jsem revoluční témata, možná občas i něco, co už hraničí s americkými gangsterkami, ale kdo ví, co pod uhelnými paneláky roste za byznys. Již v úvodní skladbě cítíme, že z autora vyzařuje pozitivní aura a důvěra v sebe samého. Já bych s ním tedy souhlasil a neřekl, že na to nemá. I v tomto případě se potvrzuje, že po boku silného kolegy je trénink ještě četnější a snaha dosáhnout vyšších pater značnější. Jednoduché refrény pomáhají vrývat se do paměti a na koncertech budou fungovat dobře.

„Hoes, rap & coe“ pobaví svým pojetím dokazuje, že není nutné se tvářit jen vážně. Atmosférou mě baví i věc „Prachy & fame“, opačným pólem je zase věc „Dlouhá cesta“. Pastor se občas v obsahu tak trochu opakuje, ale nelze čekat, že by produkt s konceptem a jasným odkazem byl pestrý jak podzimní park od listí. Dostal jsem zážitek z míst a cest, důkaz o tom, že vrozené charisma se dá někdy nahradit i pilným cvičením a desku, která funguje.

I já se nebráním názoru, že Barracuda je v rapové disciplíně zdatnější. Není to jen díky jeho práci s hlasem, ale i vtipnými hláškami, za které si vysloužil velmi dobré obsazení v našem žebříčku nejlepších tuzemských hláškařů. Pastor ale na sobě zapracoval a nemyslím si, že by jeho nové dílo „Zpátky v bloku“ zapadlo prachem jako jeho sólo z roku 2013. Adyos je definitivně pryč a Pastor více pracuje se slovní zásobou, více využívá svůj hlasový fond a o tři roky později nabízí publikum materiál, který dokáže v moři releasů obstát a usadit se v paměti posluchačů. Tímhle tempem bych mohl v roce 2019 dostat další sólo, které by mě už mohlo bavit od první do poslední minuty.

6/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Hegezs
  • Hegezs
  • 07.16 dne 05.10.2016

,,..proč on je na desce Pastora hned ve čtyřech skladbách, zatímco on na jeho ani jednou.'' Pastor se na desce od S.B objevuje na tracku ,,Jako mafie''. A osobně s hodnocením nesouhlasím, 6 bodů mi přijde málo..Pastor neskutečně zandal ..Ale asi se jedná o můj subjektivní názor. stejně jak tato recenze. :-)

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná