Palermo - Hardcore Cirkus (2015; Nedám sa okoňovať)

V dnešní době již asi žádného fanouška hip-hopu nepřekvapí silná slova, kterými interpret upevňuje svou pozici v moři ega tohoto žánru. Čím sebejistější a provokační hláška, tím větší posun do podvědomí většiny a z toho vyplývající kariérní růst. Palermo pro mě byl až do jeho nové desky poměrně tajemnou neznámou, o které jsem jen věděl, že v něm něco asi být musí, když za ním stojí samotný Momo. Před poslechem jsem měl na jazyku otázky, zda si to skutečně zasloužil, zda se nebude ve stínu slavného kolegy chytat jen stébla jak tonoucí a jestli má v těžké konkurenci vůbec šanci zaujmout svým charisma. Nevím jak vy, ale já již odpověď znám.

Při názvu „Hardcore Cirkus“ jsem měl oči trochu v sloup a uvažoval jsem, zda tu celou stopáž přežiju, pokud se bude opět jednat jen o egoleštící dráhu, na které by projel curlingový kámen stejně rychle jako Schumacher cílovou rovinkou. Svou hypotézu jsem však musel ihned poslat k ledu a nakonec mě docela i mrzelo, že dvanáct skladeb v tracklistu vykazuje tak krátký čas. Tahle deska odsejpá slušně a opravdu jsem rád, že se ke mě dostala. 

V rukou jsem držel dílo, které mělo všechny předpoklady zaujmout, pokud překoná vztyčené bariéry. Některé jsem již zmínil v perexu, tím dalším může být například fakt, že zajímaví hosté by mohli být na škodu a samotného autora zastínit. V tomto případě jsem byl však opět překvapen, neboť se jednalo o příjemné překvapení. Spokojen jsem především s dublovanou porcí Supy, jež opět poukázal na své schopnosti. Opačným protipólem je pak Elpe ve skladbě „Len ja len ja“, který sice dotváří chytlavou jednohubku na beatu i projevu, ale po letech poslechu již opravdu nejsem spokojen jen při sloce, ve které autor opakuje, že ho čekali na refrénu a on je vyvedl z omylu.

Zmiňoval jsem zde již několikrát obavy, zda-li dokáže Palermo fungovat sám za sebe a nemusí být skryt pod křídly Moma a po několikátém poslechu si myslím, že to možné je. Autor této desky totiž disponuje zajímavou technikou a úderným hlasem, který za spolupráce s výpovědní hodnotou jeho textů vykazuje silný potenciál, který ale ještě neuzrál. Mohu se však domnívat, že do pěti let bychom mohli mít na scéně další silné jméno, pokud Palermo nesejde z cesty. V rozhovoru mi totiž prozradil, že by rád na další desce více koketoval s moderními zvuky a sami moc dobře víme, jak moc ten tah mnohým uškodil a odebral jim jejich rukopis.

Hardcore Cirkus ztělesňuje návrat ke kořenům a pouliční tématice slovenské scény, nechová se však slepě patriotsky a sám si razí svou uličku. Zásluhy nikomu neupírá, ale poukazuje na vývoj veteránů a prázdnost ve sledu jejich tvorby. Zároveň se nebojí poukázat na kolegy, kteří se zasekli na mrtvém bodě. Záměr je jasný, což dokazuje třeba skladba „Stoka rap je mrtvý“, která poukazuje na fakt, že nelze žít z nostalgie. Mezi nejsilnější skladby desky považuji „Haters Fuck“, která má skvělou atmosféru nebo „Stoka rap je mrtvý“. Na opačné straně pak stojí například skladba „Barbie dom“, která mě obsahem i myšlenkou příliš neoslovila. Produkční stránka tohoto plodu je na velmi dobré úrovni a poukazuje na dobrou volbu autora i podporu beatmakerů, kteří přiložili ruku k dílu.

Pokud bych měl dojít k nějakému závěru při hodnocení této desky, mohu konstatovat, že jsem po poslechu příjemně překvapen a sympatizuji s názory a sdělením Palerma. Nejedná se o žádnou revoluci, ale poukazuje na nebojáctnost vyčlenit se z davu těch, na kterých vyrostl a kterým již nevěří. On sám nám dokázal, že je ve stáji Nedám sa Okoňovať po právu a za pár let bychom o něm měli slýchávat ještě častěji. Věřím, že další deska bude mít hutnější stopáž a některé průměrné skladby nahradí silným tracklistem, který si vezme ze svého předchůdce jen to nejlepší.

6,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná