Orion - Noční vidění (2014, Bigg Boss)

Jedno se Orionově novému albu nedá upřít – je bezesporu originální. Naopak největší prohra pro Vorla je asi to, že o nejsilnější momenty Nočního vidění, jak se jeho novorozeně jmenuje, se postarali hostující MC’s.

Před nějakou dobou se na crowdsourcingovém serveru HitHit.cz objevil inzerát: „Orion vydává novou desku“. V tom momentu již po venku lítaly singly „Vesmírnej odpad“ a „Zkus chodit v mejch botách“. Právě tyhle dvě skladby přitom jsou tím nejtemnějším z dosavadní Oriho tvorby. Vypadalo to jednoduše tak, že Orion spadl někam hluboko a volá o pomoc.

V názvu alba není zakódován složitý vzkaz fanouškům. Vysvětlení je jednoduché. Orion zkrátka není denní chodec. Ožívá v noci, když utichnou poslední tóny seriálu Ulice. To je pro něj signál, aby vyrazil do opravdových ulic a tam sbíral inspiraci pro svoje rýmy. V rozhovoru pro bbarak.cz vysvětlil, že v noci mívá kreativní špičky. „Raději žiju v noci,“ dodal ještě.  

Noční vidění se už sluní na síti a sklízí první ohlasy a my můžeme otevřeně přiznat Orimu, že marketing k desce zvládl na jedničku. Součástí jeho plánu nebyla velkohubá vyjádření o přelomovém albu. To by bylo hluboce naivní. Vítězný koktejl Orion namíchal z předem vydaného mixtapeu „děj se vůle boží“, dvou špičkových „oklipovaných“ singlů a crowdsourcingového serveru HitHit.cz, který použil nejen jako zdroj peněz (projekt získal 147% cílové částky, tj. téměř 100 tisíc Kč), ale i jako přiměřenou reklamu.

Od alba nečekejte nic než čistou zábavu. Orion nepíše statusy na facebooku, píše texty. Z jeho pera nevychází špičková lyrická stavba rýmů jako u Kata, ani není na vrcholu ego-kokainového tripu jako Ektor. Ale je to ale přesně ten druh témat a textů, které od Oriona chcete. Z jeho textů je cítit velká dávka sebeironie a nadsázky. Málokdy Orion něco z toho, co zrýmuje, myslí vážně. Na plno tak využívá svojí umělecké svobody a je si při tom vědom toho, že právě tenhle druh tvorby není pro každého. Na to je ostatně hrdý, jak zmínil i v rozhovoru pro bbarak.cz: „Nechci dělat líbivé věci, už jsem jich udělal dost. Na první poslech nehraju. Líbivé záležitosti nikdy nebyly můj cíl, nekalkuloval jsem, protože nikdy nevíš. … Ta deska je dobrá, své lidi si najde, i když to nebudou hitové věci,“ vysvětlil.

Porce nadsázky, kterou servíruje Orion třeba v tracku „Č.C.D.“ (v překladu čára, cígo, drink) je enormní. Věřil by snad někdo, že s touhle kombinací tráví dlouhé víkendové večery komplet PSH, dlouho hlavní rapová formace u nás? Na tomto místě je však potřeba ocenit s jakou věrností toto téma dokázali Orion s Vladimírem i s pomocí auto tunu uchopit.

Ve výčtu toho, co se povedlo, nelze nezmínit šťastnou Oriho ruku při výběru producentů. Obrovské plus Nočního vidění je zvuk, který je navýsost současný, někdy se mladá krev typu Rack Rokas postará i o trochu progressu/experimentalu. V tomto kontextu bychom měli vyzdvihnout hudební vrchol desky, kterým je z mého pohledu skladba „Neuč Vorla lítat“. Beat (těžko věřit) vzniknul někde v Chebu (wtf?!), nicméně má silnější atmosféru, než celý zbytek alba dohromady (vyjma Vesmírného odpadu a Zkus chodit v mejch botách). Tohle je směr, kterým by měly další Oriho hudební kroky směřovat. Vzhledem k tomu, že na desku potřebuje v současnosti tři roky, ale nějaké další produkty v podobě dlouhohrající desky z jeho dílny asi v nejbližší době čekat nemůžeme.

Že mu story telling není cizí, ukázal Orion v tracku „Kurvy, chlast a chlebíčky.“ Ten už díky líbivému názvu budí na první pohled zvýšenou pozornost. Zaposloucháme-li se pak do samotného díla, zjištujeme, že Orionova fantazie se od dob „Pobřežní hlídky“ nijak nezmenšila. Naopak s léty zraje a fans podle mého názoru čeká v tomto Orionově rozměru ještě spousta legrace. Uve, co fandí Juve vás vtáhne do děje a nepustí, dokud nezmizí poslední chlebíček.

Orionova velká síla spočívá v tom, že ačkoliv je možné v jeho tvorbě najít spoustu nedokonalostí, je v české konkurenci už léta v top pětce rapperů. V téhle situaci si může dovolit ledacos. Jeho náskok před dravým mládím je dobře vidět ve skladbě "Není koho dissit". Zatímco Refew se za každou cenu snaží využít každou vteřinu, které se mu na Nočním vidění dostalo, Orion naváže na jeho "přemotivovanou" sloku s lehkostí někoho, kdo má lidově řečeno  "už docela v píči". Právě tenhle moment je pak důležitý při posuzování i ostatních věcí na albu.

Ani na první pohled neomylný výběr producentů se však neobešel bez vady na kráse. Dokladem toho jsou instrumentální přešlapy typu „Všechny to chtěj“, kde se Smack cití jako ryba ve vodě (blow job za blow, najs) a Orion mizí pod hladinou a nepomůže mu ani Mič Bukanýr.  Ne že by byl beat tak tragický, ale pro Orionův formát rapu naprosto nevyhovuje. Chvilky utrpení nekončí ani u poslechu songu „Nuly“. Sampl „Mother Nature“ od Alberta Jonese, který je známý spíš díky Commonovi, který ho použil do skladby „BE“, je pro Oriona příliš vysoká laťka a rozhodně ho neurapuje refrénem „Nuly, číslo jedna je ORI a ty to víš už let tolik.“ Na to je Albert Jones moc noblesní.

Když jsem na začátku mluvil o tom, že některé individuální výkony zastiňují muže v hlavní roli, měl jsem tím na mysli hlavně Jamese Cola. Na začátku Egotripu má Ori tendenci nepochopitelně xkrát zopakovat, že tohle je  egotrip (proč?!). Pokud jste se i přes tuhle otravnou pasáž ubránili před lákavým tlačítkem "skip", určitě jste udělali dobře. Protože to, co následuje, je jeden z nejsvětlejších momentů desky. Je to jakoby Příbram hrála na Bayernu. Cole kličkuje obranou jako kolem kuželů a nakonec nekompromisně zakončí. „Praha city, král, Cole!“.  

Velký rozhovor s Orionem a Djem Mike Trafikem

Do černého se trefil taky Refew v „Neuč Orla Lítat“, kde zpěvem zaujme nepoměrně víc, než poněkud opakující se vzorec, který v projevu používá Orion. Ten je už léta podobný. To ale není jeho problém, je to problém žánru. Respektive jeho uchopení v určitém věku a následná neschopnost se posunout. Pro interpreta, který je dvacet let na jedné vlně, je složité vybočit ze zajetých kolejí jen proto, že mu přibylo pár vrásek. To zvládne málokdo. 

Na otázku, zda není pro české fans značka Orion už poněkud vyčpělá a jestli pro ně dělá nejstarší český rapper dost, má sám protagonista Nočního vidění názor v duchu selského rozumu, který mu je tak vlastní: „Každá věc má svoji životnost. Lidí se přejedí, někoho už třeba nebaví š*kat se stejnou holkou, ale je sní, že ji má rád. Každý vztah se nějak vyvíjí.“ Lidi už prostě nebaví s Orim lidově řečeno „šukat“, ale album si třeba koupí nebo ho budou poslouchat prostě proto, že mají Oriona rádi. A tak nějak by se dal shrnout hype, který kolem alba bude. Lidé jsou zvědaví, co jim dokáže nabídnout člověk, kterého mají díky starším věcem s PSH stále zafixovaného coby značku kvality. Ale jak by to asi shrnul Ori: „co bylo včera, už není dnes.“

S albem „Noční vidění“ se zasmějete do sytosti. Je to změna, která byla z hlediska někdejšího frontamana PSH tvorby nutná. Teritorium III by asi fanoušky namíchlo. Mozaice, kterou nejstarší a nejzkušenější matador české rapové scény předkládá, chybí koncept nebo hlubší význam. Je to prostě poctivá porce rapu, za kterou stojí spousta práce a přemlouvání, a ta upracovanost je místy znát. Noční vidění zachraňuje produkce a mladí talentovaní hráči typu Refew. Orionův barový ostrovtip je příjemný bonus navíc. 

7/10

Vojta

Redakce - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná