Nerieš - Minimal (2015)

Kdo by to byl čekal, že zfetovaný sound, jehož předzvěstí byla v našem regionu "Vlna" od Haha Crew na začátku letošního roku, se začne pomalu uchycovat i v zemi piva, fotbalu a Jaromíra Jágra. Bez nadsázky. Vokální i hudební experimentování v ponurém ladění, hojné používání nejrůznějších filtrů a efektů při masteringu a beaty o rychlosti 50 bpm nejsou zrovna tím, co bych čekal, že se v našich končinách snadno uchytí. Přestože je deska "Minimal" od slovenské kapely Nerieš již nějaký ten pátek venku, dáváme albu z časových důvodů prostor až nyní. Jedná se totiž o zajímavé skloubení ponurého zvuku s tradičními postupy.

 
I když celá ta dekadence nese prostý název "Minimal" a i cover desky je zpracován tak minimalisticky, že postrádá credits, v případě zvuku, který deska Nerieš přináší, lze hovořit o pravém opaku. Album "Minimal" byl mohlo klidně fungovat jako rejstřík nejrůznějších filtrů a efektů pro další civilizace, aby věděly, co všechno uměli zvukaři v roce 2015. Většina akapel a instrumentálů pracuje s robustním zvukovým laděním, které je asi nejcharakteričtějším prvek zvuku kapely. Stejně tak bych měl dodat, že kromě rytmičtějších i ponurejších beatů z nové školy, zazní na desce též důstojně znějící elektrické kytary a perkuse. Žádné utahané stopy ale energie zachována i při největších náladových výkyvech. 
 
 
Ačkoli se autoři ve svých videoklipech rádi stylizují do rebelské (o)pozice, jejich texty jsou oproti současným jménům jako Gumbgu či Pil C přístupnější i nezasvěcenému publiku. Óda na klubovou dekadenci "Milujeme túto dobu" flegmaticky konstatuje démony a z ní plynoucí rozkoš prochlastných večírků a dle stylizace autorů by klidně mohla být kodexem skupiny. "Panická porucha" sází spíše na působivé podání, autoři se přesto nebojí jít při popisu emocí hloub než většina současné tvorby. Hudbu cení autoři v rockově laděné skladbě "Hudba nonstop". Z předchozích řádků je patrné, že spíše než témata, lze označit za originální přístup autorů, který je ukryt buď v hudbě nebo interpretaci. Na druhou stranu interpreti nepostrádají v některých pasážích také jistý důvtip: "A ďalšá žena, čo budem chceť milovať, može byť len moja dcera". Tradiční a nepříliš překvapivé punchlines posílají autoři ve skladbě "R.I.P. Rap". Příjemné je, že témata i pojetí nejsou jednomyslně tragická a autoři se snaží najít uprostřed všeho toho bordelu nějaký zdravý náhled na dané téma.
 
Asi úplně největší devizou alba "Minimal" je flow, jež by obstála i bez všech těch efektů a zvukových kudrlinek. Oba autoři disponují charakteristickým hlasovým fondem a z technického pojetí je patrné, že nápady okoukávají jeden od druhého. Nerieš se vyžívají především v obratném frázování a na volnější rýmy nezbývá prostor. Ve vokálních úsecích sázejí na tradičnější schémata, využívají však beze zbytku svůj hlasový potenciál. A nějakou tu špinavou práci zmáknou i použité efekty, ovšem i přes ně uznáte, že Nerieš práci s hlasem ovládají. Co je důležité - oba autoři umí své rýmy prožít a i když to někdy sklouzne až ke křiklavě patetické interpretaci a celé to zní kvůli použitým efektům občas dost uměle, je jasné, že tohle album má patřit do klubů nikoli na osamělý domácí poslech.
 
 
Po hudební stránce je LP směsicí elektronické, taneční a rockerské školy. Pomalejší beaty často doladí energie podání autorů, jinak je produkce vesměs klasická nová škola. Zaslouží si podtrhnout melodické pojetí ústředních motivů písní, které dodává temperament i tuctovějším bubnům aka "Miesta". Experimentální taneční beat titulní pecky "Minimal" vhodně otevírá myšlenku alba. Utahaný podklad tracku "Míňame Love" se zase kymácí jak loď uprostřed bouře a postupně graduje. Právě zde si však všimnete občasné přeplácanosti, která ve stopáži doprovází některé momenty. I tak musím pochválit zvukaře. Z množství použitých efektů usuzuji, že se musí jednat o opravdu trpělivého člověka. A kdyby vás to omrzelo, nastoupí ve skladbách "Hudba nonstop" a "Odložený prípad" kytary, které přehodí náladu zase do trochu dravější polohy. Inspirace autorů zde nebyla uchopena tak syrově jako v případě nedávno recenzovaného Projektu Asia, ale protože se jedná o primárně rapový nosič, odpovězte si sami, zda je vám z akustické hudby sympatičtější rock, metal či jiný žánr.
 
Album "Minimal" to nebude mít na slovenské scéně, kde se mezi omladinou momentálně těší největší pozornosti Samey či Pil C, jednoduché. Z populární současnosti si bere především některé suicidální prvky, formu experimentování a zajímavě je zapojuje do moderních nebo již osvědčených schémat. Texty nejsou průkopnické, na druhou stranu jsou snadno srozumitelné. Flow je technická, barvitá a s užitím vokálů. Hudba disponuje bohatým aranžmá, které je ale místy až přehnané. Stejně tak s postprodukcí mohli být autoři více uměření. Celkově kolem sebe Nerieš tvoří zajímavou dekadentní auru, která by mohla být přístupnější alternativou pro všechny, kteří hned nepanikaří, když se ocitnou sami doma na dojezdu, byť se může na první poslech zdát, že srovnávám nesrovnávatelné. Tihle kluci si totiž umí tuhle dobu i přes její zkurvenost užít.
 

6/10

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná