MVP - Pedal To The Metal ( 2013, TVL)

U některých kapel mě trochu mrzí, že se netěší takovému zájmu jako někteří interpreti, kteří si to ani tak nezaslouží. Tak třeba MVP, jmenovitě Sax, Regie a Trusty se neschovávají pod křídla někoho známějšího, nejdou se stádem, nikomu nepodlézají a nikam se netlačí. Nedělají chyby, svoji práci odvádí dobře, a přesto mám pocit, že i když je tu už jejich album číslo dvě, tak je lidi ještě pořád tak neregistrují.

I když na druhou stranu, popularita je úplně ta poslední věc, která je trápí. Nebo lépe řečeno, nepálí je vůbec a celou desku jasně dávají najevo, že to co dělají je pro ně jen hobby, kvůli kterému žádné kompromisy dělat nemusí („naše hudba je jak hvězda, která padá z nebe a to proto, že ji děláme hlavně pro sebe“). Kdyby si to náhodou necítil z atmosféry jednotlivých skladeb, tak ve většině je zmínka o tom, že MVP mají svoji práci, která se jim stará o živobytí a do hudby vrací jen to, co si z ní sami odnášejí („děláme si, co chceme a věř mi, je nám u prdele jakej je tvůj vkus a právě proto je nám tak skvěle“).

Stejně jako na debutu, tak i tady „píšou svobodný slova jako Galileo“, věří, že všechno není ztraceno a nehodlají se zdát svých snů (“Nevěřím“). Kolikrát člověk nabude dojmu, že ztratili víru v lidi, kteří za něco stojí. Ty správné občas musí hledat v ulicích plných prázdných nádob jako detektivové padouchy v seriálu Dobrodružství kriminalistiky (“Město Stínů“). Občas sice ta cesta připomíná legendární „Přelet nad kukaččím hnízdem“ (“Směju Se“), přesto by si nikdy za nic nenechali vzít tu možnost procházet se noční ulicí a čerpat z ní inspiraci a atmosféru (“Půlnoční Blues“). A stejně tak i milují svoji rodnou zem, nad kterou někteří už zlomili hůl (“Vlastenec“).

Oproti debutu, který ležel především na bedrech Saxe, se tady klade větší důraz na rozmanitost produkce, což je rozhodně v něčem dobré a v něčem to zase ubírá. Paráda je to v tom, že tu máš 9 beatmakerů, legendy jako Wiche se svým 2013 rukopisem, minimalistické kousky od Trustyho, nervózní buben od Freezera, stejně tak jako Talpasovo pohodovku o tom, že dneska se chlastat prostě nebude. Klasický sampl od Saxe, nakažlivé hymny od Trafika i vkusný radio friendly love song od Sinuze, kde vypomáhá Monika Bagárová. Nevýhodu rozmanitých instumentálů vidím v tom, že se připravují o svůj signifikantní styl, který mě třeba díky Trustymu hodně bavil na deskách Slyšíš dobře!? nebo Johnny Deep mixtape. MVP je ale na druhou stranu jiný projekt, tak proč ne.

Škoda, že v poslední čtvrtině dochází desce dech a podle mě vypadává trochu z tempa, jinak bych desku hodnotil ještě lépe a určitě bych ji cenil více než debut. I tak je to určitě deska, která si zaslouží víc pozornosti, než jaké si ji zatím dostává. Objednat si ji můžeš na shop@tyvole.co

7/10

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná