Momo - Rival (2014; Nedám sa okoňovať records)

Brodit se na hudebním výsluní bez neprůstřelné vesty je jako naběhnout ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid do přestřelky se šesti náboji v zásobníku a čekat, že zasáhnu sto vojáků krytých za skalisky. Dnes již respekt je slovem, které se brzy začne učit v učebnicích dějepisu a každý další člověk, který dělá to co já, je pro mě jenom pouhý rival. Netřeba však stát v pravé poledne na hlavní zaprášené ulici kousek od salónku a sto kroků od sebe očekávat první přehmat svého soka. Posluchači nejsou jen blbě civící diváci, nýbrž ti, co jako ve starověkém Římě dnes na sociálních sítích zvedají palec tam, kde si to ocenění žádá.

Je to přesně jeden kalendářní rok zpět, co Momo vypustil svou třetí desku plnou emocí a postřehů ze svého okolí. Život kolem umělce je chlebem nejednoho textaře, ze kterého může čerpat více než z firemních benefitů. Za ten rok se toho může udát velmi mnoho. Přesto však nic nevyváží v proměně více, než očekávání nového člena rodiny. Není tím myšlen pes, ani jiný domácí mazlíček, nýbrž příchod potomka, který v rodičově hlavě přepne adolescentní spínač a on pak začne uvažovat více do budoucna, více na jistotu a s potřebou se o něj postarat. Člověk v tuto chvíli přehodnotí své priority a životní hodnoty, a přestože to není na první poslech v nové desce Rival tolik znát, i Momo si touto fází prošel.

Zodpovědnosť chlapa poukazuje na jeho odhodlanost postavit se k nové výzvě čelem. Nelze se domnívat, že Momo otočí v tvorbě o 180 stupňů a začne produkovat slaďoučké lovesongy, které chytnou za srdce i vaší matku. Tu tvrdost a údernost má prostě v krvi a to se jen tak nemění, pokud to tedy není na sílu. Zajistit pro svou rodinu ideální podmínky pro život, je přáním každého rodiče a ten ideální Ráj buduje každý jinak. Všechny překážky odstranit a najít vnitřní klid. A vůbec tomu nevadí fakt, že Tina na refrénu tomu dá háv líbivosti. I Momo si je vědom, že nic není Podle predstáv a i on musí o vše tvrdě bojovat. V tomto odstavci jsem zhruba shrnul uvědomění autora, jenže jeho skizofrenická rapová tvář nabízí na nové desce i jeho starý úhel pohledu, při jehož interpretaci lehce tuhne krev v žilách. 

Zajímavým postřehem je určitě energií nabitá skladba Biely Popol, která poukazuje taktéž na přehodnocení priorit a dokládá možnosti, proč člověk začne podnikat jinak než běžní živnostníci. První singl z této desky Atak, jenž byl světu ventilován, možná konceptem lépe sedí k předešlé dlouhohrajce, ale je to způsobené zřejmě starším datem vydání. Mohl bych vyčíst všechny skladby a přiblížit vám jejich obsah, ale to by nebylo asi příliš smyslné. Za sebe mohu jen dodat, že skladby typu All Stars se mi zdají být na tématicky plodné album až příliš zbytečné až do očí bijící klišé, který po desátém poslechu už kazí celkový dojem produktu. Taktéž bych asi do tracklistu nezahrnul nejspíše skladbu Blázni nebo Bez Múzy. Opačným protipólem je ovšem skladba Naplno, kde Smart dodal velmi luxusní beat a Ektor předvedl slušný výkon, i když jeho part je symetricky nalinkován jak řádky v bločku.

Možná mě zklamal počet hostů a ve výsledku i hosté vybraní. Jak jsem už zmínil, skladba All Stars se Separem mě tématicky nezaujala a ani zmiňovaný host se nevyšvihl nejlepším obsahem. Ektor si vedl o poznání lépe, jenže já čekal něco nového, něco zajímavého, něco unikátního. Oproti předešlému dílu je tu hostů o poznání méně a bylo sazeno na osvědčená jména, se kterými spolupráce šlapala jak švýcarské hodinky. Možná mě mrzí, že Momo neměl chuť oslovit někoho, koho by nikdo ani v nejbláznivějším snu nečekal. Na druhou stranu chápu menší počet hostů, neboť oproti minulým deskám, kdy Momo mluvil více o okolí než o sobě, se v Rivalovi více zaměřuje na sebe a své hodnoty. Tina na refrénu zní líbezně a velmi příjemně mě překvapil Igor Kmeťo, jehož účast se mi hodně vryla do paměti. 

Produkčně je album dobře poskládané, i když občas u některých skladeb sem měl lehký pocit, že v něm naleznu chlapce z Piešťan, neboť společná jména producentů jsou očividným rukopisem, který po roce jen tak nezmizí. Šílenou energii má produkce Smarta ve skladbě Naplno, která mě velmi překvapila. Specieal Beatz poskytl dobrý podklad ke skladbě Biely Popol, která mi atmosférou hodně připomněla letošní album francouzského zástupce trapu, který si říká Niro. Dj Wich podepsaný pod trackem Nech si len myslia předvedl svůj standart, proč je v tuzemsku hojně vyhledávaným artiklem.

Nová deska Rival opět posunula strop možností, který Momo nechce nechat zatvrdnout na jednom místě. Baví mě jeho lehce uštěkaná flow a osobitý pohled na svět a život bez žádných růžových brýliček ani jiných estetických aranží. Jsem zvědavý na další produkt, který by dle jeho poslední produktivity mohl přijít opět za rok, a hlavně očekávám, jak ho v textech ještě více ovlivní rodina a utříbení priorit. Rival obsahuje silné skladby, které posluchač nezapomene ani po roce od vydání, bohužel také obsahuje některé věci, které bylo možná zbytečné vytvářet. Přesto bych toto album řadil k tomu úplně nejlepšímu, co nám letos Slováci nabízejí.

8/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

NTR
  • NTR
  • 01.19 dne 13.12.2014

tomu se říká lézt do prdele. Gratluju Austy, jsi celý od hoven. 3/10 se zavřenýma očima.

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná