Marco Polo & Ruste Juxx – The EXXecution (2010, Duck Down)

Uplynulo jen málo času, když jsem se naposledy rozplýval nad deskou Stimulus Package, kde jeden MC a jeden producent tvořili jeden silný team. Se stejnou formulí, stejnou vervou a stejnou symbiózou jako Jake One a Freeway, přichází i hardcore dvojice Marco Polo a Ruste Juxx. Pro Marca je to už druhá taková 50/50 deska, tu první nasolil v minulém roce a na micu tenkrát úřadoval Torae. A kdyby někdo náhodou zapomněl, jejich Double Barrel byla zatraceně krutá deska. A i tentokrát je to trefa do černého. Marco Polo by si zasloužil metál za to, jak dokáže úžasně vystihnout styl daného MC a připravit taková instra, která mu pasují přímo na míru. Ruste se na svém debutu Indestructible docela slušně rozpovídal, beaty ho ale výrazně brzdily a celkový dojem byl takový rozpačitý. Teď je tomu jinak. Jak dostane ten správný podmaz a že ho dostává, sebevědomí mu ihned stoupne a jede jak utržený ze řetězu. Jeho pusa je jako gilotina, která seká hlavy na počkání. Samotní tvůrci přiznávají, že album není vysloveně něčím specifické a mimořádné. Tvrdí, že je to čistý hip hop a proudící energie. To je naprostá pravda. Dalo by se zjednodušeně říci, že je to jeden velký a dlouhý battle track do nekompromisního east coast beatu, kde sem tam pomůže west coast legenda DJ Revolution se skrečí a word cuty. Ruste Juxx na svém debutu sliboval nepřátelům smrt, tady vykonává jejich popravu. The EXXecution je poprava jeho konkurence. Už na začátku se chlubí, že je na mikrofonu nepřemožitelný a ten, kdo chce jít po něm na řadu, tak ten musí být idiot. A v tomhle duchu se nese opravdu celá deska, v podstatě mu to vydrží až do úplného konce. Jen párkrát si decentně odskočí jako třeba v geniální “Let´s Take A Sec", kde mě rozštípne hned na začátku Evil Dee a kde spolu s Buckshotem zavzpomíná na svoje důležité okamžiky v kariéře a také povídá o své motivaci, která ho nutí dělat rap. Hosti Freddie Foxxx a Rock z Heltah Skeltah proberou po svém otázku peněz, Sean Pee přihodí pár svých klasických fórů a v poslední skladbě “You Can´t Stop Me“ Ruste chrstne i trochu emocí, když otevře alespoň na chvíli svojí duši. Jinak se to opravdu motá kolem jejich motta „já zabíjím rádoby MC´s a Marco zase rádoby producenty“. Tematickou rozmanitostí album rozhodně netrpí, jeho nejsilnější stránkou je neuvěřitelné souznění obou aktérů a jejich kompaktní styl. Double Barrel byla podle mě ještě silnější a tvrdší deska než je The EXXecution a to nejen proto, že Torae je lepší MC než Ruste, ale že i beaty měly prostě větší hitové ambice. To ale rozhodně ještě nic neznamená. Ba naopak. Pořád je to špína. Pořád je to sakra krutá deska. Poctivý boom bap se skrečí a newyorkským hladem. Něco mezi sedm a osm. Kontroluj.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná