Maniak - Husky (2018; BiggBoss)

Všem je na první pohled jasné, kdo v pražské stáji BiggBoss štěká v poslední době nejvíce nahlas. Pokud bych pak hledal definici plemene Husky na internetu, našel bych kompaktního psa, který je zdatný pomocník oddaný svému pánovi. Spolehlivá duše, která kope za svůj tým. Přesně tak by se dal charakterizovat i Maniak, kterému se podařilo zaplnit prázdnotu na trhu. Publikum mu naslouchá, neboť má exotický projev, což je v moři plagiátů unikum. Je to však jen o tom obalu nebo dokáže obstát i vnitřek?

Pravdou je, že brněnský rychlovlak má tah na branku jako Messi. Před pár lety byl ještě neznámou tváří ze „Šalingradu“, kdežto dnes patří již k mladé krvi, která své postavení potvrzuje. Bylo také na čase, protože po mixtapu a EP by bylo záhodno, kdyby i CD mělo kvalitu odpovídající progresu. Z tohoto pohledu lze řadit Maniaka do top pětky raket, které po čase neshořely v atmosféře fanouškovské nepřízně.

S jistou dávkou nepřesností lze jednoduše označit nejčerstvější tvář labelu BiggBoss za jasného Sputnika českého rapu s ruským nádechem. Když přehlédneme Igora, který zde stále jen působí v roli stínu samotného Huga v holubím kurníku, napadnou nás kromě několika zapadlých vlastenců už jen P13, především pak Berezin. Ten si dokázal získat u českého publika pozornost, přestože jazyková bariéra vytvořila jasně limitující mantinely.

Vlivem historické nevraživosti směrem na východ se nám může jevit flow Maniaka unikátní, ale pravdou je, že unikátní je jen na české poměry. Nemalý počet jeho vrstevníků využívá podobné techniky nejen v okolí Moskvy. V tomto případě bych tedy nehovořil o revoluční cestě, spíše o větru z východu, který dokázal zasáhnout zdejší krajinu. Nikdy by se tak ale nestalo, kdyby autor desky „Husky“ nedisponoval charisma. Jedná se pak o jednoduchou matematiku, ve které silnější pes mrdá, slabší pes jen štěká a ve finále můžeme jen spekulovat, zda by ta křivka progresu byla tak strmá bez pomoci pražských veteránů. V dnešní době sociálních sítí je to možné, ale třeba také ne.

Z nováčka se stal černý kůň, který se zdá být po technické stránce nejvýše. Pro porovnání můžeme šáhnout i na nový nosič, který obsahuje v tracklistu Oriona i Vladimíra. Prvně jmenovaný příjemně překvapil, neboť ve věci „Luxus a špína“ splnil svou roli. Charismatická barva hlasu, po dlouhé době rytmická přesnost a také odkaz, který jeho sloka nabízí. V druhém případě se jedná o průměrnou věc ze zásobníku Vladimíra, která opět vykazuje jen „ja“ a „ty“. Rozhodně neurazí, ale po dvaceti letech na scéně ani nenadchne. Zástupci Ty Nikdy jsou velice příjemným zpestřením. Rest potvrzuje svou roli po sólu, Gey pak přináší svůj debilní humor i na nezmapovanou půdu, i když pravdou je, že spolupráce s Maniakem se již v minulosti osvědčila.

Je vhodné si před prvním poslechem a také následně po něm jasně stanovit, pro koho je tato hudba dělaná a jaký má mít odkaz. Čtyřicátníci mohou nahlédnout pod pokličku nevybouřeného mládí, oživit třeba i své uspané pudy. Nedovolil bych si zde ani tvrdit, že je tato deska primárně vyhotovena pro náctileté publikum, neboť obsahuje slovní spojení a obraty, které nemusí být na každé adrese plně pochopeno. Snad by za mě odpověděla skladba „Pro děti“, která jasně signalizuje, že tenhle nosič je pro nevybouřené povahy v každém věku.

Bylo by nemyslitelné očekávat absenci série „Ach ano“. I pátá verze má agresi, která dokáže v klubu zafungovat. V pohledu koncertního programu se mi zdá ale nejzajímavějším materiálem věc „Zakázané uvolňení“, na které je přizván i Pil C. Mezinárodní spolupráce vykazuje nadčasovost své generace s vtipnými postřehy či přirovnáními a hodnotím ji s odstupem času jako nejsilnější věc tohoto nosiče, který zafunguje na obou stranách barikády, tedy koncertní i poslechové. Produkce byly vybrány vcelku dobře, některé fungují jako materiál na shows, jiné mohou být skloňovány i po čase z reproduktorů. Je to i díky tomu, že Maniak často některá slova upravuje na úkor své flow. Vzniká pak vyžvatlaná čeština, která spolu s ruským akcentem staví některé posluchače role odpůrců, neboť to vybočuje ze zaběhlých metod.

„Husky“ je deskou plnou významů a barvitého programu. Nelze ji projít jednou a vynášet závěry, ne každý ho ale dokáže absolvovat vícekrát. Já jsem mu šanci dal a dostalo se mi obsahu, který upoutal mou pozornost. Některé věci si rád poslechnu znovu, jiné jsou pro mě jednorázovou záležitostí. Pravdou ale je, že byl potvrzen fakt, že se jedná o aktuálně nejsilnějšího rapujícího člena BiggBossu a také kompaktní produkt, který nabízí mladickou nevybouřenost kloubenou s vnímáním okolí a přemýšlením nad svými bary.

6,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná