KrumbSnatcha - The Resurrection Of The Golden Wolf (2011, Chambermusik)

Krumbsnatcha vyřvával, že je jeho parta Wolfgang ještě dávno předtím než Tyler The Creator vzal do ruky mikrofon. Je to starej vlk z Bostonu, který si za ty roky prošel už ledasčím. Od členství v Gangstarr Foundation, kde nahrával po boku Prima a Gurua, přes pravidelné dýchánky v D&D až po objevení se v rubrice Hip Hip Quotable, kterou časopis The Source vyčlenil pro nejpovedenější texty měsíce. Been there, done that, to je KS. Co mě vždycky u tohohle veterána štvalo, že nahrál jednu krutou desku, kterou musel ihned vyrovnat jednou špatnou či nevýraznou. A nebo to dělal na jednotlivých deskách, kde půlka šlapala jak hovado a druhá vůbec nestíhala popadnout dech. Nikdy si nebyl úplně jistý, jakým směrem by se měl vydat. Jestli zůstat dole a nebo se drát na výslunní. Nutno podotknout, že vždycky když to chtěl hrát na masovku, tak to nikdy nedopadlo dobře viz. podivné Let The Truth Be Told či You´ll See. Když se naopak držel svého kopyta, byly z toho vždycky mordy typu Snatcha Season pt.1 nebo Hidden Scriptures. Jestli si ale někdy nebyl jistý, kudy jít, tak to je dnes. Upsal se Chambermusik a na poslední desce naznačil, že ho můžeš počítat i za vzdálenějšího člena Wu-Tang. Skladba “Get´Em“ začíná klasickou šaolinskou šermovačkou a i “Flyen Daggaz“ si drží atmošku devadesátých let, kdy byl netopýří zvuk na vrcholu. Když pak najede hecovačka v "Wu-Tang 4 Eva", je jasné, že to s tím narukováním do nové armády myslí vážně. Některé bubny působí jako by někomu hnily v šuplíku třeba patnáct dvanáct let. Poté ale náhle Krumsnatcha uskočí stranou a snaží si uchovat aktuálnost a vyrukuje z modernější instrumentálkou alá Dipset “Don´t Give A What“, která sice působí zlověstně, ale tak nějak nezapadá do konceptu. Vadí mi ale především pomalejší tracky typu “Diamonds“, které pohřbí sladkým vokálem. Po prvním poslechu na mě deska působila jako kompilace nevydaných tracků, které KS nahrál během posledních třinácti let a které se z nějakého důvodu neprobojovaly na ofiko řadovku. Lyricky se tradičně drží ulice a života s ní spojeného, ale hudebně je to mišmaš a německej eintopf, kde najdeš spoustu ingrediencí. KS zůstává jako vlk pořád pěkně hladovej, ale myslím, že ho tentokrát trochu beaty zradily. The Resurrection Of the Golden Wolf je album určené pro skalní KS, příznivce všeho, kde se vyskytne alespoň okrajově netopýří logo a milovníky devadesátých let. Cením dvě nevydané skladby, kde hostuje Guru, který přijde vždycky k chuti.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná