Krs-One & True Master - Meta-Historical (2010, Fat Beats)

Málokdo má takové zásluhy a respekt jako Blastmasta Krs-One. Ať už pod jménem Boogie Down Production nebo jako čistě sólo rappa, má na kontě nespočet nesmrtelných desek, jeho hity se počítají na tuny a ne na kila. Jen málokdo ho nezná, mám pocit, že i Pavol Habera tuší o koho jde. Na rozdíl od pana učitele, je True Masta pro mladší publikum vcelku neznámým jménem. Přesto jeho hymny lidi znají, akorát neví, že je pod nimi podepsán on. Šedá eminence netopýřího spolku je zodpovědná za mordy jako “Brooklyn Zoo“ (ODB), “Fish“ (Ghostface) anebo “One Step“ (Killa Priest). Album Meta-Historical je první společné album obou pánů v letech. Krs-One si už něco podobného odbyl s legendou Marley Marl. Jeden producent a jeden MC. Jeden styl a jedna myšlenka. Zaplaťpánbůh, že Kris už má dávno za sebou období desek jako Spiritual Minded, povídání o audio Bibli a koketování s moderním zvukem. Krs moc dobře ví, kde je jeho místo. Definitivně pochopil, že do hitparád už nikdy nepromluví, že jeho poslání je navždy bránit a dělat reklamu sloganu „real hip hop“. Chce dokázat, že to není jen prázdná formulka, klišé, za které se schovávají rádoby underground MC´s. Už jen když se podíváš na názvy skladeb jako “Gimme Da 90´s“, “Knowledge Reigns Supreme“, “Old School Hip Hop“, tak chápeš, že jen pokračuje v tom, co hlásal v poslední době po boku Marleyho nebo Buckshota. Je potřeba vrátit rapu sebevědomí a jeho pravou identitu a k tomu je nejlepší připomenout mu jeho původní a nezjizvenou tvář z let minulých. Že je Kris pořád ten největší učitel a kazatel, dokazuje nejlépe v uvědomělé pecce “Palm & Fist“. Krs ale nekomentuje pouze současný stav a dění, ale také nakládá slušnou porci battle rapu ve skladbách jako “Murda Ya“ nebo “Street Rhymer“. Stále dokazuje, jak sám říká ve skladbě “One, Two, Here´s What We Gon´ Do“, že „I´m an MC to the core, the core of an MC“. Přestože se řadí už mezi staré psy, jeho chrup je stále v pořádku a dokáže ještě pořád slušně rafnout. Boombap a smyčky, které ti Tru Masta utahuje kolem krku nejsou zase až tak smrtící jako za starých časů a někdy se ti může zdát, že jsou si hodně podobné a v podstatě na jedno brdo, nicméně nálada devadesátých let je tam bezpochyby a jako celek to skvěle koresponduje s tím, co hlásá Krs-One. Na své si nepřijdou jen milovníci netopýřího zvuku, nicméně blázni s vytetovaným logem netopýra si asi vychutnají beaty starého parda nejvíce. Desky, které má v poslední době na svědomí Krs-One, jsou jako sázky na jistotu. Nenajdeš na nich sice nic revolučního, nicméně jeho výuka tě pořád baví. Když k tomu navíc namaže pecku odpovídajícím beatem, není co řešit. Pokud si cenil jeho kolaborační desky Hip Hop Lives nebo Survival Skills, tohle album budeš cenit taky.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná