Ironkap - Neony (2016; Mafia Records)

Stojíte na stagi před několika tisíci fanoušky, kteří zpívají vaše refrény. Nevidíte jim do tváře, ale sdílíte s nimi okamžiky, jako by to byla jedna rodina v poklidu pokoje u dřeva praskajícího v krbu. Nad vámi záři neony a vy zavřete oči, abyste si užili tu chvíli. Pak následuje klasická regenerace v backstagi a nakonec se za svitu hvězd vracíte domů. Návrat do reality. Míjíte ulice, kde budovy jsou ozářeny nápisy. Neony jsou všude kolem vás. Jen po příchodu domů zjistíte, že vás nikdo nevítá a vy jste zase sám. To pak počítáte dny, které trvají do další show...

Kdybych měřil lehkým okem a rezavým metrem, mohl bych říct, že architekt téhle desky je fňukna, která ale věří v úspěch, a pokud se nějaký dostaví, musí ho všem několikrát připomenout. Tohle by ale bylo povrchní a autor by se zcela jistě urazil stejně jako jeho fanoušci. Ono vyhrabat to dno z recenze je občas těžké a člověk se tím prokousává hůře jak svátečním koláčem plným kyselých povidel. Pravdou je, že Neony jsou temné jak scéna ze Star Wars, kdy se Darth Vader plíží se svým světelným mečem, ale zároveň mi připomíná závěr románu „Na západní frontě klid“, kdy se obloha konečně vyčistí pod tunou smogu ze zákopové války a v moři bláta a mrtvých těl začne kvést i první příslib lepších zítřků.

Každá životní změna sebou přináší to dobré i zlé. Jak samotný Kap v textu zmiňuje, vše se zlomilo jeho návratem z Ameriky, kde zanechal část sebe, ale zároveň dal prostor pro vzestup svého rapového umu. Kde jsou ty časy, co jsem se snažil přežit celou stopáž desek formace Neplatná Identita. Kdybych lámal hůl bez chuti naslouchat, mohl bych jednoduše autora této zajímavé desky označit za stín Marpa, který na něj vsadí v každém pádu, použije ho na refrénu, vyhodí s ním singl, aby nalákal na svou desku více posluchačů a následně je na jeho jméno i natáhl před společnou stage, kdy jakože vyplní vydejchání kostrbatými slokami.

Už jsi četl?: Ironkap: Čím je člověk starší, tím hůře se mu hledají beaty. Mám pocit, že všechno zní stejně

Zlé jazyky to nepřejde i po poslechu této desky, ale soudnost je to, co si musí posluchač vypěstovat. Dneska se mnoho uší nechá strhnout davem a pravdou je, že dav je chleba a chleba je možnost, jak posunout celý ten řetězec na ještě vyšší level. Záleží pak na každém, zda si zachová svou tvář. Kap hrdě prohlašuje, že ho peníze nezmění a fanoušci mu nepoblouzní mysl. To je bezpochyby dobrá zpráva i pro ně. I s dalším dlouhohrajícím nosičem je nám prezentováno verbální moudro, které směle hlásá, že se dýchá pro ně a váží si každé té hlavy, které stojí pod stagí, kupuje merch a nechává se tetovat na své tělo. Jde mu to z toho kolem a sám přiznává, že tohle oddané šílensví už dávno přerostlo ty kluky z Prahy a Roztok.

Jak jsem se snažil již několikrát naznačit, témata nejsou nikterak revoluční, ale zpracování se myslím povedlo slušně a Ironkap diktuje osobitý diktát, kdy v některých tracích cítíme tu sílu nejen v hlasu, ale i v egu, jinde zase s pokorou ubere na plynu ve flow a otevře světu více svou křehkou schránku. Díky těmto kontrastům cítím z autora tu lidskost a obyčejnost. Ego hraje v rapu zásadní roli, ale zase je nutné rozlišovat realitu od iluzí.

Produkce si Ironkap vybral vhodně a dokázal si je osedlat. Nikde nehoní tempo nebo sílu samplu, on je pánem tónů a dokáže si je podmanit tak, aby beat upoutal pozornost, ale zase nedostal samotný rap do stínu. Jedná se o dobrou symbiózu, kde si je jeden element rovnej s druhým. Hosté nejsou možná žádný překvapením, ale i samotný člen TG v nedávném rozhovoru vysvětlil, podle čeho volil. Já osobně nemám s nikým zúčastněným problém a beru to jako vhodné zpestření. Cením hutný booklet pro věrné, pro které je v dnešní době pevná placka dělána. Získají tím opět něco navíc, než jen zvukovou stopu v jedné složce, která časem z plochy zamíří mezi ostatní desky.

Ironkap asi až příliš unikl od reality všedního dne a dal přednost tvorbě, ale moc dobře uvědomuje, že i dobří holubi ze stage se musejí mít kam vracet. Přestože deska Neony budí depresivní dojem bojovníka, který se rve za kus sebe, vidím v těch pocitech i světlo naděje. Já osobně si myslím, že další deska, pokud vyjde třeba za tři roky, bude o něco pozitivnější a dozvíme se, jak Kapovi chutí třeba i rodinný život. Je však nutné ocenit správným počtem bodíků Neony. Rap je chvalitebný stejně jako zpracování. Dobré jsou beaty a originalita v tvorbě. Já tomu dám v konečném součtu ještě bodík a půl navíc, protože to na mě zafungovalo a navíc to posluchači ukázalo, že tenhle autor není jen stínem Marpa a dokáže prodat sám sebe. Neoney jsou dalším posunem v jeho sólo kariéře.

6,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná