Ironkap - Nemesis (2010, Shoutouts Records)

Jsou desky od profláklých kapel, které kupuje skoro každý a to třeba i v případě, že ji ani předem neslyšel. Pak jsou tu na druhé straně úděsné desky od „no name, no face“ kapel, které zákonitě nekupuje nikdo a to i přesto, že vás k tomu samotní tvůrci nabádají na svých stránkách. Někde uprostřed jsou středně známé kapely, které podporují jejich přívrženci, spojenci a užší okruh přátel, kteří to vidí stejně nebo podobně. Ironkap alias Kap Mydlář je určitě ideálním příkladem této skupiny. Když se člověk podívá na booklet, mohl by nabít dojmu, že se bude jednat o nějakou další vymyšlenou fantasy stořku, která si se skutečností nebude rozhodně mít co říct. Na obalu hlavní hrdina, který se trochu rozpadá a ukazuje tím svoji druhou děsivou tvář. V pozadí biblická apokalypsa jako hovado, všechno je zničené včetně Big Benu a Tower Bridge. K tomu mystický název alba Nemesis a také dramatické tituly skladeb jako “Bojovník“, “Force Unleashed“, “Dům Voskovejch Figurín“, “Kruh“, “Stíny“ nebo “Odplata“. Ještě jsem čekal, že z jednotlivých názvů tracků bude poskládán celý text, který tě potom zavede do děje, stejně jako je tomu na Liquid Swords. Wu nezmiňuji náhodou, protože Kap je česká netopýří spojka a ani tady nechybí hosté jako Rugged Monk z Black Knights, Kinetic 9 z Killarmy nebo Buddha Monk z Brklyn Zoo, které ale bohužel zastiňují další pozvaní jako Emdee či Nironic. Navzdory předcházejícím slovům, je album Nemesis poskládané ze skutečných zážitků. Bazíruje na reálném životě. Hlavním motivem je opět a tak trochu i ohraná snaha porazit nepřátelé a pochybovače, kteří po celou dobu házejí klacky pod nohy a nevěří v úspěch. Kap hnán frustrací a svým promyšleným plánem, nevzdává boj a chyby svých protivníků zužitkovává ve svůj prospěch. Už jenom tím, že mu dávají inspiraci pro většinu skladeb. Někdy mi ta jeho horlivost, motivační nálada alá “Bojovník“, agresivnější přednes a mnohočetná přirovnání typu, že s tebou zamete „jako Gretsky v nejlepším období“ připomíná Marpa. K tomu všemu hraje hudba (tu mají na starosti O.Žatkuliak, Jackob, Elacro, Prixx, Jackob, Grimy, ale také Angláni jako Aslan či Endemic) jako vystřižená z filmu Pán prstenů, kde v jedné scéně skřeti s pomocí obrů a obřích samostřílů, dobývají palác těch dobrých. Znáte to, takové to orchestrální instro, smyčce, buben bubnuje na poplach, houslové nálety, podobná nálada jako u Jedi Mind či rozvětvené netopýří rodinky. Ironkap kromě toho, že zmiňuje vše, co mu leží na mysli, tak taky prezentuje všechno, co má rád. Filmy, videohry, americký rap, netopýry, komiksy a co já vím ještě dalšího. To může být u nás trochu problém. V Americe je to běžné. Trochu divadla okolo. Wu mají šaolinské mnichy, Boot Camp si hraje na vojáčky a Necro třeba na psychopata (toho moc hrát ale nemusí). Díky angličtině a celkovému zidealizování zahraničních interpretů, jim to u většiny domácích posluchačů projde, někdo je dokonce za to uctíván. Pokud to ale někdo zajede v češtině, tady u nás, je automaticky označen za trapáka, imitátora amerického rapu a je haněn, že si na něco hraje. Album Nemesis je pro všechny, co jsou ochotni přistoupit na hru, kterou bez větších tajemností a kamufláží servíruje Ironkap. Reálné příběhy a reálné problémy decentně zabalené do trochu exotičtějšího balení, ve kterém nechybí ani několik exklusivních hostů. 5,85.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná