Gypsyfromthefuture - Woodshedding (2015;Humble Grooves)

Instrumentálních alb najdete na našem území jako šafránu. Snad proto, že čisté beaty beze slok vzbudí málokdy větší vlnu ohlasů. Čeští posluchači u podobných releasů, zdá se, postrádají své oblíbené hrdiny za mikrofonem a degustátoři syrového čtyřdobého rytmu se musí spoléhat na jednorázové výkřiky producentů, kteří si instrumentálními deskami suplují vlastní promo. A už vůbec je těžké najít někoho, kdo by měl zálibu zálibu výhradně v hudební složce našeho žánru. Gypsyfromthefuture, jehož mohou posluchači znát jako El Boogieho - někdejšího bubeníka kapely Champion Sound, patří ke druhé zmíněné skupině, byť jeho debut coby hiphopového muzikanta "Woodshedding" není pouze o něm samotném.

 
S žánrovou konstelací, kterou Gypsyfromthefuture českému publiku prostřednictvím svého nového releasu nabízí, se nesetkáte denně. Významný podíl má na celém výsledku autorova minulost, z níž si autor odnesl mimořádný smysl pro živost konečného zvuku. Freejazzová složka je z "Woodshedding" cítit i přesto, že prim hraje to, čemu se začal Gypsyfromthefuture až později - řád klasického hiphopového rytmu. Affro kdysi charakterizoval autorovu tvorbu slovy: "Syrový talent. Objevování. Přešlapy. Nedokonalost. Člověčina. Mění směr jak motýl," což trefně vyjadřuje Gypsyho schopnost skloubit čistotu jazzové složky se špínou hiphopových bubnů, které vlastně autor sám dosud objevuje.
 
Už samotná titulní píseň "Woodshedding" má v sobě téměř premierovsky strohý sampl, kolem něhož ladně prolétávají tóny Matova saxofonu a celá skladba je ještě olemována železitým, těžkopádným rytmem. Desce ovšem nechybí také prvky úplného minimalismu, které nevím, zda mám příčítat záměru autora nebo jeho prozatimní nevycválanosti v oblasti oldschoolových postupů. čert to vem. Komu občasná strohost nevadí, bude spokojeně rozjímat u minutovek "Detroit" nebo "Jacula". Jazz, boom bap, minimalismus - a to má být jako všechno? Ne. Gypsyfromthefuture skutečně neváhá měnit směr trasy, i když tím může lehce trpět celistvost zážitku. Album netní chudé ani na poctivé, barevné samplovačky jako "Darkness" nebo "C 22", do kterých si bude mít chuť zandat pár rýmů nejeden MC. A nepochybuji o tom, že i nejeden víkendový.
 
Jak již bylo avizováno v úvodu, Gypsyfromthefuture sice klade důraz především na hudbu, co by to ale bylo za muzikanta, kdyby si držel své instrumenty doma a nepodělil se o své nápady se svými kolegy? Na "Woodshedding" tak můžete počítat s i participací Ty Nikdy producenta Inphyho, jenž lehce zvelebil Gypsyho brnkačku "C 22". Všimnout si také můžete Matiho saxofonu, jenž asi nejvýrazněji podporuje jazzový prvek alba. A i přestože je "Woodshedding" v první řadě instrumentálním počinem, ve skladbě "Drax Hall" se objeví přece jen jeden host za majkem, kterým je C.Monts. Významná postava v pozadí mnoho tuzemských eventů, jehož mohou posluchači znát například díky jeho spolupráci s Nironicem nebo Emdeem.
 
V předchozích krátkých odstavcích jsem nové LP "Woodshedding" zahrnul superlativy. Slovo "krátkých" jsem použil záměrně, jelikož se tím dostáváme k jedné z charakteristik Gypsyho alba. Tou je až tristně krátká stopáž. Instrumentálním deskám dává krátký tracklist obvykle auru větší propracovanosti jednotlivých stop. Ani v případě "Woodshedding" se necítím být seznamem čítajícím dvanáct skladeb podveden. Zarážející ale je, že prakticky žádná z písní není delší než dvě minuty a stopáž některých pecek se v pohodě vejde do šedesáti vteřin. Osobně s tím nemám problém a vzhledem k téměř chybějícímu aranžování je dobře, že beat skončí dřív, než stihne začít nudit, ale očekával bych, že se Gypsyfromthefuture bude chtít na svém prvním sólu přece jen více předvést. Buď více skladbami nebo větším rozvětvením aranžování skladeb. Na druhou stranu je sympatické, že autor nabízí svůj debut ke stažení za dobrovolné vstupné, takže heslo "Za málo peněz, málo muziky" není v tomto případě na místě.
 
I proto je moje recenze kratší než obvykle. Pokud by totiž mělo přečtení tohoto textu zabrat víc času než poslech samotné desky, vnímal bych tento článek jako zbytečnou práci. Vzhledem k tomu, že "Woodshedding" je albem pro specifické publikum, nelze k němu přistupovat jako k dalšímu releasu v pořadí. Gypsyfromthefuture svým debutem dráždí smysly všech, kteří mají rádi ukotvené postupy a přitom koketují s myšlenkou se podívat ještě o kus dál a za více horizontů. To sebou nese i lehká negativa - desce chybí kvůli objevování nových postupů větší celistvost a krátkou stopáž jsem zmínil výše. První release autora je tak zatím spíše dobře fungující demo než plnohodnotné album. Rozhodně mu (zejména kvůli snad dočasné instrumentální strnulosti domácích producentů) doporučujeme věnovat pozornost.
 

6/10

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná