Eternia & MoSS - At Last (2010, Fat Beats Rec.)

MoSS je už tisíckrát osvědčený kanadský beatmaker, kterému kouzelník DJ Premier věří natolik, že ho upsal jako prvního člověka na svůj label Works Of Mart. Seznam interpretů, kteří od něj už odebrali buben je dlouhý jako Dlouhý z pohádky Dlouhý, široký a bystrozraký, namátkou bych vybral třeba Big Shug, Slum Village, AZ, Joell Ortiz či Krs One. MoSS si už jednou zkusil kolaborační desku a to s Obie Tricem a výsledek byl víc než dobrý. Nyní spojil síly s první dámou kanadského rapu, která si říká Eternia a která je opravdu považována za to nejlepší, co kanadský ženský rap v současnosti nabízí. Na albu At Last se dělalo minimálně dva a půl roku a nic se neponechalo náhodě. Navzdory své křehké a půvabné tvářičce, Eternia je na mikrofonu více zvíře než kráska. Zapomeň na roztančenou Eve, uvolněné polohy T-Love či Apani nebo šílenosti od Missy, raději prověř nasraný projev alá Rah Digga v době Dirty Harriet, Lady Of Rage (obě tady hostují), Heather B či Mc Lyte v době “Ruffneck“. Nečekej sekaný přednes, ale krutou nekompromisní flow, co teče jak sliny z pusy po vypití Jaru. Tahle ženská se umí o sebe postarat, slzák ji do kabelky přibalit nemusíš, na případného násilníka plivne trocha jedu a vyřídí ho bez mrknutí oka. Spíš než na výběr parfému či rtěnky, sází na své instinkty a nepříjemné životní zkušenosti, o kterých mluvila už na debutové desce a na téhle v tom pokračuje. V dobách, kdy randila s Apathy, nejspíš od něj odkoukala, jak taky nakládat battle rap. Skladby jako “Any Man“ či “32 Bars“ svědčí o tom, že naslouchala víc než dobře. Celkově Eternia vytlačila humor až na okraj a věnuje se seriózním tématům, přičemž nechybí útrapy a nástrahy, které musela v životě zdolat. Ve skladbách “Past That“, “To The Past“ nebo “To The Future“ mluví o odchodu z domova, který neprobíhal podle jejich představ, o svém násilném otci, který chtěl zabít její matku, a ona to musela všechno sledovat a celkově její dospívání nebylo zrovna ukázkové. Tohle černé období ji bezpochyby poznamenalo a dělá její styl o něco agresivnější než je tomu u její konkurence. K tomu všemu hrají tvrdá instra od MoSSe, která jsou až do morku tónů prolezlá mocným boombapem, načichlá atmosférou éry EPMD a jim podobných titánů z devadesátek a všechno to výborně koresponduje s textem. K tomu ještě připočti hostovačky od lidí jako Reef The Lost Cauze, Termanology či Joell Ortiz a nemůže ti vyjít nic jiného než to, že tu desku musíš prostě slyšet. Jestli máš rád ženský na micu, kolaborační desky třeba od Marco Polo s Torae či Ruste Juxx a celkově poctivý hutný boombap rap bez zbytečných přísad, tak tady si na té správné adrese.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná