Ektor - Detektor (2015)

Člověk žije ve stádu a bojí se sám myslet. Většina savců se po narození ihned postaví na nohy a začne žít podle svých pudů. My však po narození musíme projít dlouholetým výcvikem, abychom mohli přežít v džungli dnešního světa. Asfaltový kras plný písečné zvrácenosti, na kterou nás nepřipraví škola, ale životní nezdary, které zocelí naše osobnosti. Jenže i otloukánek se bojí myslet a raději se staví do stáda a tvoří jen tečku v davu, který papouškuje názor manipulanta. Ač umíme používat mozek, stále nás ovládají zvířecí pudy, ale někdy se zdá, že dnešní doba ty pudy ventiluje snáze, než v časech našich prarodičů. Sundala současná populace jen růžové brýle, aby pokrytecky nepřehlížela hříšné obyčeje, nebo se opravdu svým způsobem navracíme do jeskyní?

Dlouho očekávané tajemství už vyplulo na povrch a několik dnů již koluje v přehrávačích tuzemských konzumentů. Po prvním poslechu bez vnímání obsahu se dá Detektor přirovnat k západním deskám našich německých sousedů, které jsou u nich aktuálně v kurzu. Nelze s určitostí říct, zda ho více přirovnat k Sillovi či Shindymu, ale jisté náznaky a spojitosti Ektorova nová deska vykazuje. Je mi jasné, že se mnou nebudou souhlasit víkendoví konzumenti, kteří v rozhledu nejdál dojeli k tetičce do Třeboně a hlasitě mě ukamenují, že nic originálnějšího zatím u nás neslyšeli. To samé před rokem platilo na Slovensku v případě Kontrafakt, ale je těžké konzumní stádo přesvědčit, že rap nezačíná v Aši a o dva roky později nezaniká v Košicích.

Detektor má silné hutné beaty, které mají na svědomí jména, jež se v tomto subžánru již obstojně motají. Zvučný hlas a nadstandardní technika má potenciál zaujmout široké spektrum posluchačů, což i ostatně jasně dokazuje. Prvky trapu evokují s obsahem sdělení, nejedná se jen o opakování klišé slovních spojení, a hopsání za účasti LSD. Přesto se k obsahu a textům vrátím ještě později. Jelikož se blíží velikonoce, nebránil bych se tuto desku přirovnat k obřímu čokoládovému zajíčkovi, který láká svým pozlátkem, ale po rozbalení zjistíte, že ve vnitř je duto a ta čokoláda je za chvíli fuč. Samozřejmě, že se deska zaobírá aktuálními věcmi a nevybíravě poukazuje na problematiku, která v očích posluchačů možná nevyzní tak, jak by podle etického kodexu měla, ale nelze se přeci jen odvolávat stále na zvířecí pudy a jednoduchost a primitivnost davového šílenství.

Ektor nepatří k těm interpretům, jejichž slovní zásoba končí u slovíček „bumbu, ham a e-e“ nicméně ale tématicky končí v začarovaném kruhu a upřímně jako největší nedostatek beru fakt, že od desky E2 tam nevidím zásadní faktický posun. Můžeme pak jen s lehkým pousmáním spekulovat, proč po Enemym jeho texty nepodporuje produkcí také DJ Wich, a zainteresovaní si možná odpoví sami. Možná se jedná jen o drzého floutka, který se egocentricky nespokojí s málem a musím kolem sebe vyvolávat humbuk pohlavky a zjednat si respekt v hloučku adolescentů, možná ale nevykalkuloval fakt, že jeho texty budou nejvíce lákat potrefené husy, které i za mučení čínským vodovodem budou tvrdit, že se jich tato témata netýkají. Třeba ale není ani potřeba hledat v jeho rukopise složitost, neboť jeho primárním záměrem může být jen popsání této hloupé doby. Já osobně bych od dominantního tuzemského hráče, za kterého je všeobecně považován, očekával něco více, co se týče obsahu, ale i nepodstatného coveru, který v tomto případě opravdu vypadá jen jako pouzdro.

Kdyby Detektor neobsahoval skladbu „Vděčnej“ možná bych byl ve finále ještě více kritický, ale tato skladba, pokud se nejedná o odpustkový kalkul, možná obhajuje jeho svědomí nebo spíše  poukazuje, že nějaké má. Zajímavý je i výběr hostí, kteří spadají do kategorie velkých hráčů, a možná mě překvapuje absence Separa. Zajímavý poznatek je pro mě ten, že pokud si mohli vybrat produkci, do které by svou sloku přidali, pak nechápu Ega, který se ve svém partu hlavně po stránce přednesu zřejmě nevýslovně nudí. Rytmus a Momo vcelku neurazí a od Vladimíra 518 bych možná čekal trochu více. Příjemně mě překvapit Orion, který sice nepředstavil extra složitý text, ale obsahem i projevem zajímavě vystihuje atmosféru a dokázal mě od desky Orikoule zase něčím zaujmout. Králem featů je podle mě James Cole, který vytasil opravdu silný kalibr jak perem, tak projevem. Otázkou však je, jestli se všichni zúčastnění opravdu hodí a zda se nejedná jen o marketingovou potřebu přilákat ještě zdrženlivé.

Detektor obsahuje několik silných momentů, mezi které patří i skladba „Jak jinak“ která obsahuje skvělý postřeh, jež je zároveň vtipně podaný, přestože se v mnoha případech jedná o holou realitu. Celkově je celá deska velmi realistická, ale osobitým způsobem podaná, i když někdy až moc líbivě. Ektor není pes, který by musel poslouchat, ale názory ostatních občas mohou mít svou váhu. Detektor obsahuje několik momentů, které mezi vyrůstající generací mohou zlidovět. Otázkou však je, jestli se jedná o nadgenerační interpretaci, která může zůstat v podvědomí i jejich potomků.

7/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná