Ektor - Detektor 2 (2016)

Po roce registruji ve svém přehrávači opět Detektora, i když v upgradované verzi. Hned na první pohled rozdíl patrný není, neboť cover na sebe pozornost nestrhuje. Mnohem důležitější je však obsah, který by měl být opět vrcholem tohoto roku. Musím se sám sebe ptát, jestli skutečně je. S odpovědí si ještě chvíli počkám a budu vás napínat, nebo spíše navigovat a nadhazovat důvody, proč si pokračování zasloužilo hodnocení, které jsem mu udělil.

Hned v úvodu bych si dovolil citovat ze skladby „Vodskok“, ve které Ektor  začíná slovy „Projíždím se ulicí, jak kdyby mi patřila, nevážím si Masaryků, vážím je na kila..“. Kráťoučká pasáž, která v porovnání s celou deskou možná zanikne a možná naopak řekne více, než si sami myslíme. Kdo se bojí, tak v téhle hře neobstojí, ale Ektor je hráčem, který má lokty nejen z okna. Scénou se projíždí, jak kdyby mu patřila, již pár let určuje směr, jakým by se měla ubírat kvalita projevu i vhodný výběr hudebních podkladů. Zároveň je zřejmé, že finančně nestrádá a života nasává skrze zelené papírky každým douškem. Pár slov, které mluví za vše. Jistota v projevu, v přednesu i v názoru, který mu věřím. Ektor je drzej, že to někdy až veřenost pobuřuje, ale sám moc dobře ví, kam až může zajít a kde je ten strop, přes který by se jít nesmělo. 

Možná bych se přesunul o pár skladeb dále, abych rozvedl tento děj zase o pár stránek. Ektor je po úspěchu stále „Hladovej“, obklopen elitou, která je zpestřením, nikoliv lákadlem, ze kterého by snad nutně potřeboval profitovat. Pokračování Detektora krásně ukazuje v textovém obsahu, jaký kus cesty má již autor za sebou a co si může dovolit. Spokojenost však není jeho hlavní předností, proto lační stále posouvat laťku ještě o něco výše. Neopomíjí si připsat zásluhy za svých pět alb a finanční stabilitu, která by mu do garáže vynesla Bentley, přesto ví, že rezervy má stále větší než Česká národní banka. Tato kombinace cílevědomosti, odhodlání a workoholismu z něj dělá to, co spoustě talentovaných u nás chybí. A tím je jednoduše zápal a nadšení pro svůj záměr. Má až přehnaný cit na hlášky, které po kupě tvoří hity a já mohu po páté desce s jistotou konstatovat, že by to dalo již na řádně našláplou bestofku.

Bylo by asi podivné, kdyby Ektor nevěnoval velkou část svých myšlenek i opačnému pohlaví, které vyobrazuje většinou jako póvl, který se snaží přiživit na mužském úspěchu. Důkazem není pouze „Prázdnej sex“, ale stále jsem nenalezl odpověď na to, kde se v něm ta zášť bere. Možná, že se vztahově v pubertě spálil a hlodá to v něm dodnes. Usuzuji tak i v kontextu s kauzou, kdy v baru údajně napadl jednu mladou ženu v podnapilém stavu. Na novém albu se o to několikrát otírá, a přestože se na první pohled zdá, že je těžce nad věcí, po hlubším poslechu to vyzní naopak. Celá aféra ho hlodá a nemůže to stále překousnout.

Pokud bych ještě zůstal u obsahu textů, musím oproti předešlým nosičům vyzdvihnout myšlenky, které Ektor přetavil v bars. Důležité je si všimnout, že ještě více rozebírá svou pocitovou stránku. Nelze čekat, že jeho pátá deska bude plná poezie a cukrovkářského slangu, protože ego jde ruku v ruce s jeho projevem. Nutné je však pohlédnout na strukturu, která nabízí více konkrétních zkušeností a názorů na daná témata. Rozhodně se nejedná o plkání do větru a mluvení o něčem, co nemá autor zažito. Z tohoto pohledu mohu „Detektor 2“ hodnotit jako nejosobitější placku, kterou jsem od něj slyšel.

Lehce jsem již nakousl hosty, ale nebyl jsem zatím konkrétní, proto se patří tento rest napravit. Oba členové slovenského gigantu Kontrafakt odvedli slušnou práci a trochu nahlodali můj názor, že ve většině případů své hostování spíše odfláknou. James Cole rozhodně nezklamal, ale předchozí spolupráce na prvním dílu „Detektora“ ve skladbě "Pikain" mě za koule chytla více. Strapo potvrdil, proč patří k nejlepším hráčům současnosti a Separ s Marpem poukázali na fakt, že toho mají s Ektorem celkem dosti společného. Producenti přispěli velmi slušnou porcí beatů, které splňují nároky aktuálního trendu a schopnosti zaujmout širokou veřejnost. Z počátku jsem byl poněkud překvapen účastí Wiche, ale všechny neshody jsou již asi zapomenuty a třeba se skutečně dočkáme i druhého dílu Tetrisu. Special Beatz potvrzuje, že je velkým dodavatelem pro elitní tuzemské hráče.

Pokračování „Detektora“ je určitě dalším krokem kupředu, které nelze hodnotit negativně. Samozřejmě, že si svá slabší místa najde, což jsou konkrétně například skladby „Klub“ nebo „Moje práce“. V podstatě jsem ale dostal to, co jsem od Ektora dostat chtěl a nabídl mi i něco navíc, což jsou výstižné texty s větším osobním kouzlem, než tomu bylo v minulosti. „Detektor 2“ bude rozhodně figurovat v desítce nejlepších desek tohoto roku a počkáme si ještě na konkurenci, jestli mu nahraje do karet a pustí ho dokonce i do první pětky. 

7,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

David
  • David
  • 21.56 dne 16.04.2016

Me se Ektor libi, nasadil latku a jede, vizdvihuje deni soucasnyho stavu.

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná