DMX – Mixtape (2010, Siccness Recordings)

DMX, který třeba podle veterána Tim Doga okopíroval jeho původní styl, tráví většinu svého času buď ve vězení, na policejní stanici nebo u soudu. Na nahrávání mu moc času nezbývá, protože jeho civilní jméno je Earl Simmons a druhé jméno Problém. Jeho problematická a značně komplikovaná povaha ho zdržuje od natáčení desek, stejně tak jako odbíhání z nahrávacího studia na filmový plac. Buď slyší filmovou klapku a nebo klapnutí pout na jeho ruce. To druhé je horší. I když na druhou stranu, nevím, co je větší zločin, jestli přechovávat u sebe drogy anebo hrát v tak otřesném bijáku, jakým je třeba jeho Anakonda z roku 2008? Každopádně ještě předtím než vyjde jeho regulérní osmá studiová deska You´ll Fly With Me Later, tak posílá do hry desku velmi nápaditě nazvanou Mixtape. Rozhodně bych nerecenzoval klasické mixtapy, ale tady udělám výjimku. Za prvé DMX je ikona, hvězda obrovského formátu, která prodala milióny kusů svých nahrávek a každá nová věc je rozhodně událostí a navíc jeho Mixtape není mixtapem v pravém slova smyslu. Nejsou tu debilní freestyly, vypůjčené instrumentálky a podobné zbytečnosti. Všechno to jsou nové skladby, finální počet se zastavil na čísle 11. Je to spíše takové to klasické americké street album bez pořádné propagace, bez velkého labelu, bez rozruchu kolem, bez velkých producentských jmen a podobně. Skladby, co DMX nahrál v mezidobí, skladby, co by si cestu na ofiko desku nikdy nenašly, i když možná ze začátku takové ambice měly. Nejsou to nejžhavější novinky, ale ani tracky starší víc jak rok a půl. Bohužel tu nenajdeš hymnu “Bad Boy“ s Junior Reid na micu. Škoda. Přestože tu na první poslech neslyším žádné hity (neslyším je bohužel ani při druhém poslechu), které by si vyžadovaly opakované přehrávání, jsem docela příjemně překvapen. Čekal jsem totiž fakt průser, úlet, ale tohle docela ujde. Hodně to na mě působí jako desky, které vypouštějí Dipset, kteří jsou tu mimo jiné také k slyšení. Ti také využívají služeb neznámých či méně profláklých producentů (tady zastoupeni The Batkave, Main Event West a Pat Gallo), kteří splňují vše, co se od nich žádá. Instra jsou moderní, náladou se strefují do současné nálady a že občas znějí jako napodobeniny uznávaných mainstream producentů je už věc vedlejší, důležité je, že beaty jsou skoro zadarmo. Vše je postaveno na velkém jménu a charisma hlavního protagonisty, který zajíždí bohužel jen svůj standart. Mixtape dělá také zajímavým seznam pozvaných hostů. Uslyšíš tu ztraceného a znovu nalezeného Flipmode člena Rampage, je tu také chodící lexikon Keith Murray, zmiňovaný Dipset gangstas Hell Rell a JR Writer, Loon, G.Dep, AZ a Mobb Deep. Pro fanoušky je deska nutností, ostatní počkají na oficiální album. Doufejme, že se ale nepotvrdí zprávy o tom, že DMX vydá rovnou dvě alba, jedno čistě rapové a druhé bude bazírovat na gospelu. To druhé by bylo asi fakt moc, nedovedu si představit CD s kázáním pastora, který je neustále na drogách a týrá zvířata. Potom radši zůstat u takových desek, jako je tahle.

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná