DMS - Čo Sa Stalo?! (2011, Gramo Rokkaz)

Vím, že recenze by měla být vždy aktuální a psát ji po víc jak třech měsících po vydání není úplně košer. Nicméně se chci ještě naposledy vrátit k desce Čo sa stalo?! od DMS, ať už kvůli nedávno uveřejněnému rozhovoru, ale i kvůli tomu, že pořád u nás nevychází tolik pořádných desek, abychom nějaké z nich přehlíželi a nestačili se po všech poohlédnout. Tohle je pro mě moje první seznámení s kapelou DMS, kterou jsem zaznamenal až s příchodem Manifestu od Gramo Rokkaz v roce 2010. E.P. Teraz už naozaj z roku 2008 neznám, takže nemůžu porovnávat, beru tohle album jako dlouhohrající debut. V první řadě budu chválit. A to hlavně instra. Metys, Dame nebo Deryck neodvedli špatnou práci, ale kdo strhává všechnu pozornost na sebe, je dvorní producent Smart, kterému tímto vzdávám hold. LP se nese v trueschoolové náladě, ale nečekej dřevěné beaty a náladu let minulých. Drum patterny jsou aktualizované, samply se příjemně střídají se synťákem, tvrdší kousky odlehčí jemnější vokál, aby pak zase najela striktní soda se skrečí. Po hudební stránce nemám opravdu problém… Ten mám spíš po textové stránce. Na otázku: „Čo sa stalo?!“, bych odpověděl, že nic nového pod sluncem. Technicky je to bezpochyby na té nejvyšší úrovni, ale chybí mi tu více originálnějších zpracování, rýmů, témat. Všechno se to točí v podstatě kolem toho, že dnes si lidi na něco hrajou, už to není takové jako dřív, opravdovej rap nahradil pop, podstata je v prdeli, konzum vede, většina jede na módní vlně… Věci, které by se daly shrnout do dvou skladeb, se tu objevují v několika peckách a v podstatě splývají v jednu a vy přemýšlíte, kde byla jaká hláška a nebo jestli to bylo vůbec tady a nebo už jste to slyšeli někde na jiné desce. Vím, že opisujou realitu, to, co žijou, to je v pořádku, ale je potřeba najít vhodnější způsob, jak to sdělit, aby člověk nespadl do hlubokých vod klišé. Navíc tradiční problém prvních desek, povinné tracky o alkoholové dámě a paření “Si sa zlial?“, klasická hecovačka o vstávání z lavičky a makání na sobě “Kým máš čas“ anebo jen slova pro slova “Vata“. Přesto jsou tu songy, co mě hodně baví. Na kontrastech postavená hymna “Milión“ se slovy jako „milión fabrík vyrába značkové boty a napriek tomu chodia milióny ľudí bosí / milión kuká na to, čo na sebe nosíš, nevie, že milióny chudákov tú bavlnu kosí“, je jasná zabijačka. Ale i “Z rodiny“ je zajímavá, přesto že se tu dala očekávat. Zpracování není tuctové, konfrontace dvou pohledů, z perspektivy dítěte a dospělého určitě člověka donutí se zamyslet. Posse track “Máme čo povedať“ má výbornou energii a je to plejáda stylů a “Žijom svoj sen“ je i přes předem předvídatelné rýmy, příjemnou pohodičkou. Za bubny, techniku a flow dávám 8/10, za lyriku a koncepty 5,5/10, takže suma sumárum sedm mínus. Doufám, že všechny náležitosti, kterými si člověk musí projít na debutu, máme za sebou a už na příští desce na nás budou čekat ty neslyšené koncepty a nápady. Potenciál tu jistě je.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná