DILATED PEOPLES - 20/20 (2006, Capitol)

Dilated Peoples jsou u nás jednou z nejoblíbenějších amerických kapel, ačkoli zde neodehráli žádný našlapaný koncert, který bývá pro české fandy podmínkou přijetí. Představovat tuhle trojici Evidence, Rakaa Iriscience a Babu je asi skutečným nosením dříví do lesa. Různým vzhledem vypadají jak z reklamy United Colors Of Benetton, přesto k sobě všechny tři díly dokonale pasují. To prokázali již na třech deskách (a jednom EP). Vše začalo s “The Platform“ z roku 2000, které za více než plnohodnotné album považuje i sama kapela spíše za soubor jednotlivých tracků. Hned o rok později přišel hitový singl “Worst Comes To Worst“ a poté i jejich asi dosud nejlepší album “Expansion Team“. Třetí následovník se zrodil na jaře 2004, kdy vyšlo album “Neighborhood Watch“, které se svojí nenáročností a stylem dalo přirovnat k promítaným letním filmům, kdy vás daný produkt pobaví, ale hlubší stopy nezanechá. Kromě alb jako kapela, jedou jednotlivý členové buď sólo nebo v kolaboraci s jinými. Po loňském turné se ale Dilated Peoples opět sešli ve studiu a připravili své čtvrté album “20/20“. Na album jsem byl osobně celkem zvědavý, jelikož když jsem četl měsíc před vydáním anglický Hip Hop Connection, kromě vychvalování desky samotnou kapelou (což ale dělá každý) mluvila o jejich nejlepším počinu i rozsáhlá recenze. Navíc, když se i samotný Rakaa nechá v jiném rozhovoru slyšet o poctivém přístupu a návratu ke kořenům, je chuť na poslech alba o to větší. Dobré je asi začít názvem “20/20“. To totiž označuje druh skunku, alespoň podle toho, jak vše v jednom skitu parafrázuje postava dealera. To, že Dilated a obzlášť Evidence pálí jako o život, je obecně známé, jenže na albu všudypřítomná postava dealera Greenthumba a prodávání lehkých drog je celkem obtěžující. Každopádně účelem “20/20“ je přinutit vás „vidět vše jasně a přímo“, jak říká i slogan alba. Rap začíná s “Back Again“, což je podle mne jeden ze tří nejsvětlejších momentů celého alba. “Back Again“ produkoval Alchemist a nutno říct, že dobře. Jasný výběr jako singl doprovázený klipem, je skutečná sázka na jistotu. Rozruch okolo “Back Again“ zapříčinil i Evidence, který zde vtipně proházel známá Puff Diddyho slova: „Nestarej se, jestli píšu rýmy, píšu šeky,“ na: „Nestarej se, jestli píšu šeky, píšu rýmy.“ Jestli jsem psal o třech světlých momentech, tak jeden ostrý náboj byl už v podobě “Back Again“ vystřelen. Na další ránu se čeká až do “Kindness For Weakness“. Naprosto nekompromisní track s užitými kytarami v refrénu a hostujícím Talibem Kwelim. Myslím, že kdyby v tomhle duchu zněl i zbytek alba, nikdo by se nezlobil. Možná jen drobnost, ale když zde použije v metafoře Talib jméno Flavor Flava a hned v dalším tracku, svém sólovém “Another Sound Mission“ v první sloce i Evidence, trochu to tahá za uši. Jestli dokáže udělat MF Doom komixové album, kde se mu žádná myšlenka neopakuje (oproti tomu někteří rappeři postaví na jedné myšlence celé album), mohl by si to Evidence možná ohlídat. Třetím pěkným momentem je píšťalová pecka “The Eyes Have It“, která prokazuje, že v jednoduchosti je síla. Vyzdvihnut by zde možná měl být opět Evidence tentokrát však v dobrém, protože ve druhé sloce rapuje zajímavým stylem oproti jeho běžnému monotónnímu projevu. S “The Eyes Have It“ končí výčet kladných bodů a začíná těch záporných, kterých je zde nepoměrně více. Většina zbylých tracků nebaví a nic nazachraňují hosté. Nejen že nezachraňují, ale spíš ještě zhoršují. “Olde English“ s Defarim je děs. Jestli se říká, že Defari jde rok od roku s kvalitou dolů, tak jeho sloka to zde jen potvrzuje. Možná by se měl skutečně vrátit do školy, protože děti jej tam budou poslouchat raději než běžný posluchač. Dalším hostem, který to „zabil“, je Krondon v Evidencem produkované “Rapid Transit“. Jako třicetivteřinový dodatek k videu “Back Again“ to jde ještě zkousnout, ale jako samotné čtyři minuty už ne. Posledním hostem je Capleton v Rakaaově ostře laděné “Firepower“, který zde sice nezní špatně, ale svým reggae nádechem prostě albu nesedí. A podobně by se dalo pokračovat i v ostatních peckách bez hostů. Těžko říct, proč Dilated Peoples vydali takovéhle album, za kterým si ve skutečnosti nemůžou stát ani oni sami. Několikrát se vyjádřili, že vtzahy s Capitol sice nejsou dobré, ale že je label do ničeho nenutí a veškerá rozhodnuí týkající se muziky leží jen na jejich bedrech. Těžko říct, protože “20/20“ podle mne není dobré album. Snad se Dilated vzpamatují, protože příštím podobným albem by se kromě s Capitol mohli rozloučit i se zbylými fanoušky.

Lukas - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná