Cimer Amor - Taking Nowhere, Somewhere... (2010, Coalmine Records)

O tom, že filadelfské podzemí má nespočet chodeb a bočních uliček svědčí mimo jiné i to, že každou chvíli vyleze na povrch další a další tamní obyvatel. Dnes je řada na producentovi se jménem Cimer Amor, který není zase až tak úplně neznámým pojmem, přesto ho do první či druhý ligy nelze ještě počítat. Nicméně to nemusí platit na dlouho. Upozornil na sebe už jako polovina uskupení Caen Project, ale také produkcí pro lidi jako Doap Nixon, Sabac nebo Louis Logic, kde se podílel na zapomenuté klasice Sin-A-Matic. Cimer Amor patří do rozvětvené rodinky Army Of The Pharaohs / Jedi Mind Tricks a podle toho se také odvíjí jeho výsledný zvuk. Musím upřímně říct, že přestože se řadím mezi fanoušky tohoto stylu, poslední dobou jim chybí potřebná šťáva, energie, nové nápady a mladá krev, která by vše osvěžila. Tou by teoreticky mohl být (ne tedy věkem) Cimor Amor, který tak trochu připomíná úlohu Bronze Nazaretha. Ten se taky zjevil jako blesk z čistého nebe a vnesl svého času čerstvý vítr do Wu-Tang spolku, kde vládl neustále zaneprázdněný a tím i unavený RZA, kde Mathematics jel dobře, ale pořád stejně a kde True Masta nebyl zase až tak vidět. Cimer Amor nepřináší žádnou revoluci, přesto jeho beaty kopou. Nenudíš se, jak se tomu stávalo u poslední řadovky AOTP. Využívá raději zaběhnutá schémata, než aby balancoval na rozmezí mezi podzemním zvukem a líbivějšími věci. V úvodní “Step Aside“ tě majzne po hlavě kytarovým riffem, v “Only The Best“ absolutně jednoduše zasmyčkuje sampl houslí alá Snowgoons a přesto se ti hlava rozhýbe, sem tam ukradne úryvek z mocného bijáku “Tremble“ nebo udělá čistě tvrdou a nekompromisní boombap hymnu “What It Is“, kde rapují King Magnetic a Sha Stimuli. Problém je trochu v tom, že mezi hosty až na pár výjimek nenajdeš známější jména, což nedělá z desky až tak exklusivní záležitost a hlavně většina přítomných si chce užít svých pět minut slávy a většinu času zabijí tradičním representem či battle rýmem ve stylu „kdo je tvrdší než já?“. Pro všechny, kdo mají rádi AOTP, JMT, Chief Kamachi, Reef The Lost Cauze a podobné filadelfské stvůry. Pro někoho to může být už hodně málo, někdo si na tom pořád slušně ujíždí.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná