Rapová abeceda s Inphym z Ty Nikdy

Cesta do hlubin Inphyho vkusu, znalostní kvíz, nebo prosté doporučení hudby, kterou není radno minout? Říkejte tomu, jak chcete, jisté je, že poprvé jsme si před naši imaginární tabuli pozvali někdejšího příslušníka Everydays a současného člena Ty Nikdy, který loni zásoboval beaty např. Otecka, Paulieho nebo Jay Diesela.

Ještě předtím, než se začtete do jeho slov - co si takhle pustit jeho nový, nesamplovaný beat "Week3", kterým pokračuje ve svém  každotýdenním instrumentálním seriálu?

Apollo Brown

Od Apollo Browna jsem poprvé slyšel jeho beattape Make Do (třeba rok, rok a půl zpátky) a chytlo mě to hned na první poslech. Nejlepší na něm je ta surovost. Ať už jde o bicí (který nejsou zbytečně složitý), a nebo o samply (většinou nějaký dlouhý trubky, hlasy, housle…). Kdo by o něm pochyboval, tak ať si poslechne jeho Hungry a potom He’s Still on my Mind od Kimberley Briggs. Čuměl jsem poprvé a čumim furt). Navíc – stejně jako 14KT dělá v CoolEditu… eh.

Black Milk

Jednoznačně jeden z těch, u koho je cítit progress (tím myslím opravdu POSUN od něčeho k něčemu „jinýmu“, ne beat s 2 tónama synthu a clapem). Možná mě dřív bavil víc. Rozhodně jsem si u něj dřív víc kýval. Neříkám že je AOTY špatná deska, to ne, ale určitě mě baví miň než Popular Demand. Na nových věcech se mi líbí živost bicích a taková ta rozházenost, na starších to, že to kope jak blázen.

Common

Po poslechu „preview“ jeho The Dreamer, The Believer mě přesvědčil, že je pořád ve formě. Líbí se mi tam ta tvrdost, i když by jí teda mohlo být víc. Navíc je to samozřejmě autor klasických desek (Like Water for Chocolate; Be…). Hrozně se mi vždycky líbily konce Be, Finding Forever a teď už i TDTB. Za zmínku stojí i jeho výstupy jakožto básníka (dá-li se tomu tak říct…) např. v Def Jam Poetry.

DOOM

Šílenec. Ať už kvůli množství projektů/alter eg, flow, slovním hříčkám („Train the sane brain to a insane train of thought“, Kon Queso) nebo už jenom kvůli jeho masce. Podle mě by si měli lidi poslechnout Madvillainy od Madvillain (Madlib + DOOM), Take Me To Your Leader od King Geedorah a MM FOOD od MF DOOMa. A taky je to PAN flow. Tečka.)

Evidence

Pro mě jednoznačně nejlepší MC (dead or alive) ). Pokud jde o feat, tak ve finále čekám jen na něj a pokud jde o jeho (nebo Dilated) tvorbu, tak si to poslechnu, i když mě nemusí vždy bavit beat (což je u mě většinou podmínka poslechu). Cats & Dogs, jakožto mnou nejočekávanější deska r. 2011, je jeden z největších loňských highlightů. Baví mě i klipy, kterých má vždycky hrozně moc na jednu desku.

Foreign Exchange

Connected mě bavilo na první poslech. Leave It All Behind mě hned zprvu nezaujalo, ale po nějaké chvilce jsem tomu dal druhou šanci a hrozně mě to chytlo. Daykeeper je super.  No a potom Authenticity - to mě vzalo taky hned. Možná to byla taková ta připravenost z předchozího alba, kdy jsem nečekal vyloženě hip-hopovou záležitost, ale něco o trochu víc hudebního.

Guilty Simpson

O Šimonovi se říká, že se pomalu neumí ani podepsat, ale podle mě je to (i kdyby to byla pravda) hrozný pán. Ať už sólo nebo třeba v Random Axe – u něho jsou punchlines doslova PUNCH lines. Liskne to. Hrozně mě štve, že mám zrovna 17. ledna zkoušku… Hned bych jel. A urval si hlavu u Clap Your Hands.

Hi-Tek

Nemůžu si pomoct, ale Hi-Tek mi přijde poslední dobou hrozně v pozadí, což je u producenta jeho kalibru určitě škoda. The Blast, Memories Live, The Sun God – všechno to jsou super věci. I teď, když něco udělá, tak to stojí za to - jmenovitě třeba The Early Days of George od Smoke DZA (neskutečná bomba), jen už toho není tolik, jak předtím. Mohl by něco udělat.

Illmind

Od Illminda mě toho zase tolik nebaví. Občas se předvede nějakým dobrým beatem (Everything is Heltah Skeltah např.), ale pak o něm moc neslyším a když jo, tak mě to moc nechytá. Dobrý beatmaker to určitě je, ale nedělá věci, který bych si chtěl za každou cenu pustit. Leda tak The Beginning od Little Brother. Pokud bych měl doporučit nějakou desku, tak nejspíš The Art of Onemind s S1 ze Strange Fruit Project.

J. Dilla

Pokud mě někdo alespoň trošku zná, tak ví, co si o něm myslím. Zatím jsem neslyšel snad nic (když jo, tak jen pár věcí) co by mě nebavilo. Fakt. Pouštěl jsem si na nový rok (jako už tradičně) Donuts a vždycky mě to baví o něco víc. Baví mě si na té desce hledat „blbosti“, jako třeba vydání 3 dny před smrtí vs. sample „intra“ s názvem When I Die… Jsem teď celkem zvědavej na tu novou desku. Nepoužitých beatů je od něj rozhodně moc, tak uvidíme. Co mě u něj každopádně trošku štve, jsou někteří jeho „fanoušci“ (což samozřejmě není jeho vina). Samé „J Dilla changed my life!“, „J Dilla je pán!“ a pak „Nebude hrát někdy v Praze?“ a „Proč je na té fotce s ním ta kobliha? On je rád jedl?“. DO YOUR HOMEWORK! Ále - abych to shrnul – PAN producent/rapper.

Kev Brown

Kev Brown je u nás hodně nedoceněný a celkem mě to mrzí. Má neskutečné basy a neskutečně nasekané samply. Líbí se mi u něj posun jak ve zvuku (basovější I Do What I Do vs. výšky v Random Joints) tak celkově v beatech (např. minimalistické beaty, kde často nepoužije ani bicí, jen sampl). U něj můžu doporučit k naposlouchání prakticky všechno. Jinak pokud někdo zná můj remix na Lidi jsou zvláštní, tak ať si poslechne Track 26 z jeho beat tapu. Inspirace.

Little Brother

Evidence je nejoblíbenější rapper, LB je zas nejoblíbenější kapela. Éra s 9th Wonderem je mi rozhodně bližší, ale pokud pominu (ne teda všechny) beaty, tak i LeftBack je super. Kdybych si měl vybrat, tak mě baví víc Phonte (viz. Foreign Exchange), ale i Pooh dá většinou skvěle. Vedle Evidence to jsou lidi, který chci co nejvíc na featuring. Fakt. LB a Evidence a můžu zemřít. Samozřejmě největší srdcovka od nich je pořád Lovin‘ It (a Tigallo for Dolo, a All For You, a Next Day, a The Getaway, a Let It Go, a... radši dost).

Madlib

O Madlibovi jsem si vždycky myslel že je trošku jinde. Beat Konducta in India, každoroční Medicine Shows, x alter-eg/projektů. Je rozhodně hodně produktivní. Pokud bych měl vybrat třeba 3 desky, tak nejspíš Jaylib – Champion Sound, Madvillain – Madvillainy (už podruhé) a asi Shades of Blue. Hrozně mě baví koncepty u Beat Konducta desek.

Nottz

Nottze jsem poprvé viděl v jednom Beat Society videu, kde pouštěl beat „Get Out!“ z tracku od Busty Rhymese. A bavilo mě to. Potom jsem o něm dlouho neslyšel a plesk – Shine So Brite… a pak celá deska You Need This Music, která je jedna z mých nejoblíbenějších desek vůbec (vlezla by se třeba do TOP … 50 dejmetomu). I když použije často hodně známý sampl, tak ho naseká způsobem, při kterém na tu profláklost samplu úplně zapomenu.

Oh No

Madlibův bratr se jménem Michael Jackson. Ehm. Už tady to je zajímavý. Rozhodně mají něco v rodině, protože jak Madlib, tak Oh No je hrozný talent a The Disrupt je super deska. Stejně i jeho beattapy (Ethiopium a Oxperiment). Rozhodně se těším na druhou desku Gangrene, protože ta první je jedna z nejlepších věcí, co roku 2010 vyšla. Pokud by se někdo chtěl podívat na super video, tak dejte Dj Dusk Rootdown Soundclash, kde proti sobě ve třetí části stojí Oh No a Exile a lítá tam jedna bomba za druhou. Něco takovýho bych tady taky mimochodem uvítal, hm?

Pete Rock

Pete Rock je legenda. PeteStrumentals, Mecca and the Soul Brother, Soul Survivor (kde mě baví spíš 2). Taky toho má moc (a taky se není čemu divit, když už to dělá tak dlouho). Jak řekl Khrysis, jeho beaty jsou komplexnější. Staví si pěkně samply jeden na druhej, basu vezme z něčeho úplně jinýho… Je to trošku složitější, než třeba „bum, plesk“ od Premiera (což samozřejmě neberte jako hate. ).

Q-Tip

Neznám ho. Ale A Tribe Called Quest je moje oblíbená kapela…“ Tohle jméno mě vždycky rozesmívíalo. Tyčinka do uší. Baví mě. Ať už sólově nebo právě v ATCQ. Já bych tady asi nejvíc doporučil celou „The Low End Theory“. A pak asi The Renaissance. A kdybych měl vypíchnout nějakou věc, tak určitě Can I Kick It nebo That Shit s Jay Deem.

The Roots

The Roots se (už celkem tradičně) vyšvihli s Undunem a po několikanásobném poslechu musím říct, že je to fakt nejlepší deska minulýho roku. Líbí se mi na nich jejich hudebnost (jakby ne, když je to kapela, že) a že jsou víceméně celkově nějak jinde. Z desek mě nejvíc baví Rising Down, nejspíš kvůli tomu temnýmu feelingu a těm špinavejm basám. A kvůli Get Busy, což je asi jejich největší raketa.

Slum Village

Fall In Love, Look Of Love, Players, The Things You Do, Jealousy, Raise It Up, Reunion… Tady by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Další z „klasických“ skupin. Samozřejmě, že crew s Dillou a Elzhim nebude stát za hovno. Každopádně nejsou dobří jen kvůli Dillovi, což ukázali na desce Villa Manifesto (i když, nebudu lhát, je to přece jenom něco jinýho). Každý by měl podle mě znát aspoň Fantastic vol. 1 a vol. 2.

Talib Kweli

Uvědomělý MC. Nemůžu říct, že by mě bavilo všechno, ale většina věcí dobrá je. Jen se celkem (alespoň u mě) sekl s Gutter Rainbows, kde mě moc nebaví beaty (i když stejnojmenná pecka od M-Phazese je tzv. „krkolomná“). Doteď mě od něj nejvíc baví Ghetto Show s Commonem a Anthonym Hamiltonem. Taky má skvělou flow, kdy se netrefuje a zároveň trefuje do beatu (možná trošku blbý popis, ale kdo ho někdy slyšel, tak to myslím pochopí).

U-N-I

Abych pravdu řekl, tak od nich znám (dobře) jen Beautiful Day remix s Evidencem a pokud jsem slyšel (jakože nejspíš jo) i něco dalšího, tak mě to pravděpodobně moc nenadchlo a proto si to nepamatuju.

Visionaries

Visionaries mě rozhodně baví. Tak ona taky crew, kde je Rhettmatic a LMNO, nebavit nemůže. Největší srdcovka od nich je All Right (už jenom kvůli beatu, kterej dělal Dilla). Dál třeba All We Need nebo If You Can’t Say Love. Jen je škoda, že kromě výše zmíněného dua Rhettmatic a LMNO, není nikdo mimo Visionaries moc vidět (možná je to můj problém a moc se nedívám… každopádně to tak cítím).

Wildchild

Další u nás nedoceněný MC. Hrozně mě mrzela reakce publika HHK. Hrozně. Když začalo Whenimondamic, tak jsem jako jeden z mála vyskočil jak idiot a začal tam hopsat. Jinak se tam moc nemávalo. Škoda. Pokud ho někdo nezná, tak (se zapalte a skočte z okna a předtím…) si poslechněte třeba Love at 1st Mic (kde dělal beat Black Milk), Wonder Years, Kiana nebo rovnou Whenimondamic od Lootpacku.

Xzibit

Xzibit je trošku mimo můj záběr. Dalo by se říct, že mě u něj baví spíš ty „Yo dawg, I heard you like…“ obrázky než jeho hudba a prakticky jediné věci, kde ho slyším, jsou featuringy u Dilated.

yU z Diamond District

Od yU jsem sólově slyšel jen pár věcí (hlavně z desky Before Taxes nebo z The EARN) a většinou jsem ho zaznamenával na featech (třeba na Kev Brownovi, DTMD, Oddiseem…) a nebo právě v Diamond District, kde mě hodně bavil a kde bych ho asi i nejvíc doporučoval. K jejich desce In The Ruff jsem se dostal hroznou náhodou, kdy někdo na facebooku nahodil The Shining a hned mě to chytlo, tudíž… Pusťte si The Shining.)

Zo!

Neříkám, že mě nebaví nebo že by mi nějak neseděl, každopádně mě baví a sedí mi o něco míň, než ostatní. Beaty má rozhodně soulovější (nebo alespoň já tomu tak říkám, nevím, jaký je oficialní termín). Hodně mě od něj bavila věc Greater Than The Sun s Phontem a deska …Just Visiting Too. Jinak toho moc nevím.

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

whazzup
  • whazzup
  • 18.32 dne 07.01.2012

máme stejnej názor na muziku......Little Brother, Slum Village, Evidence, Foreign Exchange, J Dilla.........prostě samý pecky ! Díky za tvou muziku chlape ! Mier

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná