Roosevelt Franklin

Roosevelt Franklin? Ano, jméno jednoho z prezidentů Usa, který vládl během 20. století a zatáhl Usa do světové války. Na letošní Urban Rapublic se chystají jeho jmenovci. Nevládnou sice celým Usa, ale podzemnímu New Yorku dříve určitě ano. Dvojka, která se pod Roosevelt Franklin schovává je Kimani Rodgers a Mr. Len. Historie kapely je zatím relativně krátká, ačkoli vedle sebe tvořili a znali se řadu let, proto bude profil nejdříve zvlášť o Kimanim, poté Mr. Lenovi a nakonec o jejich společné působení v Roosevelt Franklin. Kimani Rodgers Kimani Rodgers se narodil v New Yorku a jak sám říká, vystupování před lidmi mu bylo dáno do povahy od jakživa. Nejprve pouštěl kamarádům ve škole kazety u magnetofonu, časem pak ale získal vlastní rádio pořad, od kterého musel později odejít kvůli výběru muziky, který pouštěl. Protože Kimani, na rozdíl od spousty jiných rapperů, nemá v hlavě prázdno nastoupil na Wesley University v Connecticut, kde studoval historii. Zde potkává Oracleho, se kterým si padne do noty a založí spolu kapelu Masterminds. Jako první vydávají singl "I´m Talented", to když se píše rok 1997. Ozvěna je sice minimální, ale přesto dobrá. Proto o rok později vydávají druhý singl "The Ante" a potkávají třetí a poslední článek do kapely – Epoda. S ním v roce 1999 vydávají první pořádný počin, konkrétně EP, nazvané "Live Form Area 51". Ep udělalo velký hukot a v porovnání se singly se razantně zvedla i prodejnost, jenže především se na hlavy Masterminds snesla vlna chvály. Kluci nespí, naopak hnáni pdodporou fandů makaj na dlouhohrajícím albu, které vylézá hned v roce 2000 a milénium opravdu jeden milník zaznamenalo. Deska "The Underground Railroad" se dá dneska považovat za klasiku. Debut, který prostě stojí za to. Album obsahuje spoustu pecek jako třeba "Liberty", ale i koncepční věci jako "2025", vypovídající o zničení hip hopu, nebo "Day One", které vypráví o rasismu, který je stále aktuálním problémem. Co většinu posluchačů překvapilo byla pecka "Seven", ve které hostovali opravdu špičková jména jako El-P, J-Live nebo Mr. Complex. To u debutující kapely nebývá zvykem mít v jendom tracku hosty takového formátu. Navíc celý track se prý nahrával během dvou spoelčných setkání ve studiu, kde byli všichni jemnovaní. Následující rok tráví chlapci na turné po Americe, jelikož spousta promotérů byla zvědavá na kapelu, která se během krátké doby blýskla výborným EP i albem. Jneže usnutí na vavřínech se nekoná a v roce 2002 vychází album nazvané "Stone Soup". Docela zajímavá je legenda k názvu alba tak, jak ji vysvětluje Kimani. "Stone Soup" je totiž název evropské pohádky, která vypráví o žebrákovi, který přijde do města, kde je velký hlad a uvaří pro všechny zeleninovou polévku jen z kamene. Masterminds byli v podobné situaci. "The Underground Railroad" totiž vyšlo na Nu Gruv Recors, kteří si ale přestali Masterminds všímat a dělat pro ně věci, které logicky měli. Masterminds se proto sebrali a odešli. "Stone Soup" už tedy vychází na Third Earth Music, což je label, který založil a vlastní právě Kimani. Ale zpátky k legendě, Masterminds po odchodu z Nu Gruv Recors, taky neměli nic a chtěli z toho nic něco udělat, proto "Stone Soup". Oproti "The Underground Railroad" taky bylo "Stone Soup" o dost jiné. Byl zde cítit velký vliv i jiných hudebních žánrů a produkce tak byla mnohem rozmanitější. Zvukově jinde, kvalitou však pořád vysoko. V roce 2001 se taky tedy, jak už bylo řečeno, stává Kimani zakaldatelem a majoritním vlastníkem albelu Third Earth Music, který se během pár let vyšvihne mezi labely znamenající kvalitu. Časem zde začnou vydávat The Others, Dujeous nebo také jedna z nejelšpích female MC – Jean Grae. Historie labelu má ale bohužel smutný konec. Loni na podzim je totiž Kimani nucen vyhlásit krach, protože Third Earth Music více peněz spolklo než vydalo. Konec Third Earth Music byl šok a především škoda, protože zde snad nevydali album, které by bylo špatné. Navíc Kimani dával šanci novým, neokoukaným, ale přesto kvalitním tvářím. Na to se ale bohužel nehraje a tak ubyla jedna z malých konkurencí. Nicméně Masterminds fungovali normálně ještě do konce roku 2002, kdy odjeli ještě jedno turné po Americe (Kimani třeb v té době prohlásil, že ještě nebyl v Evropě a rád by se do ní před svou smrtí podíval). Oracle i Kimani poté vyhlašují sólová alba. Kimani pak dokonce ještě jedno producentské, kam si pozve své kámoše – rappery. Nic z toho se ale nekoná. A jaký je Kimani člověk? Velice vtipný a aktivní. Jako jeden z mála rapperů používá denně internet nenadává na Mp3, protože jak impozantně přiznává, nebýt toho, spousta lidí by Masterminds nikdy neslyšela. Co se týče toho humoru, tak jeden z jeho rozhovorů to potvrzje. Na otázku zda má nějaký zvláštní talent, Kimani celkem pobaveně odpověděl, že kdyby chtěl, tak bude nejotravnější člověk na celém světě. Na dotaz, jakou věc by na sobě změnil, pokud by mohl, tak říká, že by chtěl mít super schopnosti. Takhle vypadá hudební kariéra Kimani Rodgerse do setkání se s Mr. Lenem. Mr. Len Rodák z NewYorku prošel klasika dětství. Změna nastala, když se začal zajímat o gramofony. Učaroval mu Djing, začal sbírat desky a časem byl docela známý párty DJ v okolí Bronxu. Asi by tak v poklidu i dohrál, kdyby nebyl pozván jako DJ na oslavu narozenin kluka, který pod pseudonymem Company Flow právě vydával svůj singl "Juvenille Techniques". Ten kluk, co zrovna slavil narozky, byl El-P a v té době používal název Company Flow, což tedy původně nebyl název pro kapelu. V té době se také El-P už hodně přátelí s Big Jussem, kterého potkal v nahrávací společnosti, která vydala jeho singl "Juvenille Techniques". Vše nakonec dopadlo tak, že El-P, Big Juss a Mr. Len založili kapelu, a protože El-P už nechtěl měnit zaběhlý název, zůstali Company Flow. Jako první vydávají Company Flow vinyl EP "Funcrusher", kterého se prodá prakticky bez jakékoli distribuce neuvěřitelných 50,000 kusů. To samozřejmě vzbudí zájem labelů a ve sprintu kdo dříve ankonec vyhrává hrdina dnů minulých – Rawkus. V roce 1997 pak vychází album "Funcrusherplus". Legenární deska, které patřív novodobé éře podobné postavení jako "36 Chambers". S Rawkusem to pak ale jde od té doby pomalu z kopce a z neřízeného vlaku Company Flow záhy vyskakují. El-P zakládá Def Jux, Big Juss záhy z kapely odchází a po "Little Johny From The Hospital" se kapitola Company Flow záhy uzavírá. Mr. Len jako DJ a příležitostný producent stráví ještě nějaký rok na turné (v jehož rámci se dříve kluci dostali až do pražské Roxy) a poté se ocitá na vlastních nohou. Po chvilce nic nedělání, v roce 2001 z čista jasna vypálí svůj debut "Pity The Fool: Experiments In Therapy Behind The Mask of Music While Handing Out", který vychází u Matador Records. Po dobrém ohlasu stejně zůstává Mr. Len tak trochu stranou a produkuje pro v té době né moc známé MC´s a kapely. Třeba pro Jean Grae singl "What Would I Do", maká i s pološíleným Dose Onem na jeho albu "Hemispheres", s Luckyiam, kterého jste mohli vidět v sobotu na Semtexu v Praze. V roce 2003 pak zakládá svůj vlastní label Dummy Smacks. Jako první zde vychází Mr. Lenova óda na asi jeho nejlepší část hudební kariéry - "Class-X: Tribute To Company Flow". Ve stejném roce se pak dává dohromady s Kimanim a zakládají kapelu Roosevelt Franklin. Dává dohromady, ale jak. Všechna ta mystičnost Lenových osudných setkání je v tomhle případu ještě na druhou. Potkali se totiž, alespoň podle legendy, přes interenet na chatu. Mr. Len tam prý vystupoval jako zdatný inrnet Mc pod nickem Freestyle Phanatic. Kimanimu se líbil jeho styl a tak mu napsal zprávu a nakonec se dali dohromady. Ještě ve stejném roce jao se potkávají, tedy pořád 2003, vydávají nejdříve singl Muppet Love a hned poté dokonce celé album "Something’s Gotta Give" (jako hosté se zde ukázali třeba Slug, Jean Grae nebo i Murs). Deska slaví solidní úspěch, i když ten se neodrazí v tolik potřebných prodejích. Nicméně Roosevelt Franklin jedou dál. Masterminds se už asi nevzbudí, tudíž se Kimani může plně soustředit právě na Roosevelt Franklin. Mimochodem letos v létě se má začít nahrávat nové album, které by mělo vyjít ještě na podzim. Jak to skutečně dopadne není jasné, ale třeba Roosevelt Franklin zahrají pár nových pecek už na Urban Rapublic. Nebuďte koncem června doma a jeďte se podívat na Urban, protože Mr. Len i Kimani jsou jedni z posledních svého druhu.

Lukas - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná