Mary J. Blige - Queen Of Hip Hop Soul

Jak již napovídá sám název článku, v dnešním portrétu nebude řeč o slaboučkém klubu FC Baník Ostrava ani o jemu podobných a neméně pochybných týmech, nýbrž o multiplatinové stálici se zlatem v hrdle, která si na výsluní kroutí již svou třináctou sezonu. I přesto, že se Mary narodila 11. ledna roku 1971 v Bronxu, prvních pár let života strávila spolu s matkou a starší sestrou v atlantském Savannah. Po nějaké době se rodina do N.Y.C. vrátila a tentokráte se usadila ve čtvrti zvané Yonkers, kde začala Mary chodit i do školy. Jelikož byla dítě zvídavé, s přibývajícím věkem postupně odhalovala jak světlé, tak i stinné stránky života na sídlišti, čehož může být důkazem poměrně hodně jizev, díky nimž svého času navštěvovala lékaře více než by bývalo zdrávo. Co se týče studia, žádná bůhvíjaká premiantka to také nebyla, což dokládá vyhazov ze střední školy z důvodu častého záškoláctví. Poflakování na ulici a kadeřnice pro kamarády v bytě své matky jí v té době zkrátka bavilo více:). Jednoho dne si Mary v new yorském nákupním centru ve White Plains vyzkoušela z hecu přátel karaoke a výsledkem se stala píseň "Caught Up In The Rapture" od Anity Baker, jenž se ukázala býti pro její další kariéru doslova zlomovou. Zmíněná nahrávka se totiž o pár dní později dostala do rukou Andreho Harrella, prezidenta Uptown Records, který byl jejím podmanivým hlasem natolik okouzlen, že ji bez váhání nabídl nahrávací kontrakt. Jen dodám, že Mary bylo v té době 17 let. V roce 1991 se Mary potkala se Seanem "Puffy" Combsem, který si dnes říká P. Diddy a ten jí nabídl spolupráci na jejím připravovaném debutovém LP, na němž začali pracovat ještě téhož roku. Kromě Diddyho se v jejím studiu dále vystřídali producenti Dave Hall, Mark Morales a Mark Rooney a výsledek, který dostal jméno "What´s The 411?" se dostavil v červenci ´92. Výtečné album, jež dokázalo překlenout dosavadní propast mezi rapem a R&B, což se žádné jiné zpěvačce či emcee do té doby nepodařilo, si oblíbila jak kritika, tak i fanoušci, kteří jí pak v následujících měsících dopomohli k trojnásobné platině. O titulky nová Aretha Franklin nebo Chaka Khan, jejíž píseň "Sweet Thing" si dovolila přepracovat, nouze též nebyla. Kromě tohoto songu v sobě tracklist například ukrýval i hitové singly jako "Reminisce" či "Love No Limit" a o jednom z hlavních kandidátů na objev roku nebylo pochyb. Label Uptown Records se v prosinci ´93 pokusil vydělat na úspěchu této desky tím, že do světa vypustil její remixovou verzi, nicméně ohlasy již byly spíše rozpačité a nic na tom nezměnil ani zlatý prodej. V květnu ´94 na Mary nezapomněl ani magazín The Source,v jehož anketě si na své konto připsala triumf v kategorii R&B umělec roku. Na podzim téhož roku se pak veřejnost dočkala dalšího alba, které dostalo název "My Life" a předešly mu zdařilé singlovky "Be Happy" a "I´m Going Down". Je potřeba říci, že čistého rapu bylo tentokráte o něco méně, což ale nic nezměnilo na faktu, že úpřimná lyrika, zahrnující opět i zážitky z ghetta, zůstala. Tuto skutečnost pravděpodobně ocenili i fans, jejichž support albu i na podruhé přinesl trojnásobnou platinu. Co se týče produkce, jednu z hlavních rolí hrál znovu P. Diddy, tentokráte ovšem na dlouhou dobu naposledy. Po albu se totiž Mary rozhodla pro tvůrčí rozchod jak s ním, tak i s Uptown Records a za přispění Suge Knighta se upsala MCA. Přesně o rok později Mary zabodovala díky dvojici významných skladeb. Tou první byl remake klasického songu Arethy Franklin "(You Make Me Feel Like A) Natural Woman", jež uzřel světlo světa na soundtracku "New York Undercover" a tou druhou veleúspěšný duet s Method Manem "I´ll Be There For You/You´re All I Need", za nějž si posléze oba umělci připsali vítězství na Grammy. Psal se duben ´97 a na pulty obchodů se dostavil její třetí řadový počin nazvaný "Share My World", který nabízel takové šlágry jako "Love Is All We Need", "Everything", "I Can Love You" nebo "It´s On" (feat. R. Kell). Producentskou taktovku zde drželo duo Jimmy Jam a Terry Lewis a i když na Billboardu deska debutovala jako číslo 1, kritika (třebas takový Rolling Stone známkoval 3/5) jí vyčítala velmi průměrný zvuk. Nicméně prodeje byly znovu nadmíru slušné a Mary do třetice dopomohly k trojnásobné platině. V létě ´98 Mary posluchačům naservírovala své živé album "The Tour", jež dohromady nabízelo třiadvacet tracků ze šňůry, kterou jela na přelomu let 97-98. Kromě starých známých skladeb z předešlého trojlístku alb se dostali i na covery legendárních fláků "Daydreaming" a "Misty Blue", jenž si Mary vypůjčila z repertoáru Arethy Franklin, respektie Dorothy Moor. Co dodat?Snad jen to, že díky rozdílným recenzím to tentokráte bylo "pouze" zlato:) Po live albu se Mary rozhodla podívat i pod pokličku businessu, jelikož si založila vlastní label Mary Jane Entertainment. Tehdejší krok poté stručně okomentovala slovy: "Jsem si stoprocentně jistá, že vím, co dělám. Mám za sebou mnoho roků v této hře a věřím, že mé zkušenosti a zážitky mohou mým umělcům pomoci." Závěr roku si pak Mary spestřila hostovačkou na DMXově LP "Flesh Of My Flesh, Blood Of My Blood", kde nabídla své služby v pecce "Coming From". Poté se již plnou měru věnovala přípravě svého dalšího sólo kapra, jehož název byl stejný jako křestní jméno samotné autory, a který uzřel povrch zemský v srpnu 1999. Na žebříček Billboard deska vpadla jako číslo dvě a prim hrál zejména první singl "All That I Can Say", který pro Mary napsala i vyprodukovala kolegyně Lauryn Hill. Kromě ní jí dále vypomohly respektované osobnosti jako Stevie Wonder, Diane Warren, Bernie Taupin, Erick Clapton, Aretha Franklin, Elton John, či z hip hopového světa příletivší stálice Nas a DMX. Patrně i tyto jména způsobila, že "Mary" neminula dvojnásobná platina, ani vesměs velmi pozitivní recenze (Rolling Stone: 4 z 5), jenž hovořily něco ve smyslu, že ghetto styl a konfrontačnější prvky její hudby jsou pryč, zatímco emocionální složka zůstala. Důkaz další spolupráce s okolním světem podala Mary na konci roku 2000 v duetu s Wyclefem Jeanem ("911"), který můžete najít na jeho dlouhohrajce "The Ecleftic: 2 Side II A Book". Pátá řadovka, jejíž název zněl "No More Drama", dorazila v srpnu ´01 a na Billboardu si hned připsala stříbro za druhé místo. Obrovské šlágry typu "No More Drama" či "Family Affair" s vynikajícím podkladem od Dr. Dreho (kus práce dále na produkci odvedli Jimmy Jam, Swizz Beatz, Rockwilder, The Neptunes, Kenny Flav a Terry Lewis) jen potvrdily, že Mary pořád ví kterak zaujmout. Kromě ní byla na mikrofonu ke slyšení ještě třeba Missy Elliott nebo rocker Lenny Kravitz a nejen média připomněla, že šlo o desku s dosud nejvíce texty od samotné Mary. Právě tento fakt způsobil, že fans měli tu čest s velmi osobitým dílem a soudě podle dvojnásobné platiny tuto skutečnost dokázali i náležitě ocenit. Mimo hudby se v té době Mary věnovala také natáčení několika filmů zaměřených na boj s drogami, či sérii charitativních akcí pořádaných pro HIV pozitvní, která vyústila benefiční singlovkou "What´s Going On". Jeden ze svých nejlepších roků Mary zakončila hostovačkou ve skladbě "There´s Only One" na listopadové desce "Genesis" od Busta Rhymese. Hned v lednu roku následujícího se o přízeň posluchačů přihlásila aktualizovaná verze posledního LP "No More Drama", obsahující několikero bonusových tracků. Mezi něž například patřil song "Rainy Dayz", ve kterém hostoval Ja Rule, nebo remix titulní pecky "No More Drama, jejíž autory byli Mario a P. Diddy, jež se tak znovu vrátil do základní sestavy jejího tvůrčího týmu. O půl roku později se na trh dostavilo album další, ovšem šlo jen o čistě remixovou záležitost, která kartami na scéně významněji nezamíchala. Jen doplním, že jméno titulu znělo "Dance For Me". V závěru období začala Mary pracovat na svém dalším řadovém albu, od nějž si odskočila k trojici soundtracků, jmenovitě "Deliver Us From Eva" (song "Star Tonight"), "Bad Boys 2 (track "Didn´t Mean") a "Brown Sugar" (věc "Never Been"), jehož vydání si naplánovala na polovinu roku ´03. Tak se také stalo a dvaatřicetiletá Mary se prezentovala šestou deskou "Love & Life", na které drtivou většinu produkce obstaral P. Diddy, což neznamenalo nic jiného, že stáré sváry mezi ním a zpěvačkou byly definitivně zapomenuty. Kromě něj si Mary tentokráte pozvala první ligu představovanou jmény Dr. Dre, 50 Cent, Jay-Z, Method Man a Eve, která rapovala v pecce "Not Today". 1. místo na Billboardu a platina za počet prodaných nosičů desku neminula a skok kupředu byl znát znovu i po stránce lyrické, jelikož si Mary napsala 17 z celkových 18 písní sama. Druhou polovinu roku si pak okořenila spoluprací s Arethou Franklin (na jejíž LP "So Damn Happy" se blýskla ve dvou skladbách) a Stingem a v prosinci se provdala za producenta jménem Kendu Isaacs. Loňský rok na podzim se Mary objevila na soundtracku k oblíbenému animovanému filmu "Shart Tale", na který dodala pecku "Go To Be Real". Královna Marie, jak jí přezdívají fanoušci, ještě rozhodně neřekla poslední slovo a jestli se její kariéra bude ubírat dál stejným směrem jako doposud, věčného srovnávání s legendami typu Franklin či Patti LaBelle se bát nemusí, jelikož má ve svých rukou obrovskou šanci zařadit se směle po jejich bok.

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná