Nejnabitější pátek v prosinci není jen o Eminemovi

Eminemova devátá deska Revival je hlavní událostí předvánočního období a určitě patří mezi to nejdůležitější celého uplynulého roku. Teď nemám na mysli kvalitu, kterou ostatně můžete při čtení těchto řádku již posoudit, ale Eminem nový materiál nesype jako na běžícím páse, takže každé jeho album je malá oslava. O to větší pochvalu si zaslouží ostatní interpreti, kteří se rozhodli 15. prosince vydat své album a zůstat tak v Shadyho stínu.

Patří mezi ně Pharrell, Chad a Shay neboli N.E.R.D. Ti své, v podstatě eponymní, album No_One Ever Really Dies oznámili před pár týdny a od ohlášení po vydání neuběhly ani 2 měsíce. A jestli je z vydaných ukázek zjevné, tak je to skutečnost, že N.E.R.D neztratili nic ze svého kouzla a nebojí se pozvat si na jedno album různorodé hosty a hlavně s nimi správně pracovat. Takže třeba i takový Future na tracku 1000 neznamená, že bych měl potřebu jej při poslechu alba přeskakovat.

Jeezy už nějakou dobu není Young, ale se změnou jména mi jeho tvorba začíná trochu splývat a poslední dvě alba v podstatě šla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Na druhou stranu si zaslouží pochvalu za to, že se snaží alba táhnout bez několika hostů na každém druhém tracku. I když při pohledu na tracklist novinky Pressure si Jeezy možná sám uvědomil, že právě v tomhle byla v posledních letech jeho slabina. Třináct stop okupuje dvanáct hostů různě zvučných jmen a ze všeho stojí za to vypíchnout předposlední American Dream, kde se potkali J. Cole a Kendrick Lamar, na jejichž společné album asi čekám marně.

Třetím albem je třetí a poslední díl řady Saturation od boy bandu Brockhampton. Takhle se totiž sebranka asi 15 jednotlivců z Texasu, mezi kterými jsou rappeři, producenti, režiséři, fotograf i manažer, sama označuje. Potkali se na diskuzním fóru Kanyetothe a pod vedením Kevina Abstracta letos neskutečně prorazili. Saturation je závěr trilogie, která celá stihla vyjít letos. Někdo vydává alba jednou za x let, jiní za rok stihnou hned tři a ani se to nemusí projevit na kvalitě. Jestli hledáte něco nového a neotřelého, co ale nespadá pod mumble rap a trap, Brockhampton jsou ideální volba. Přestože album původně ohlásili jako své poslední, neznamá to konec fungování Brockhampton a i v budoucnu se můžeme těšit na nápaditý rap. A jestli pro vás má určitou váhu Anthony Fantano, některé ze tří alb můžete nejspíš očekávat ve výběru toho nejlepší za rok 2017 kanálu theneedledrop.

Pro zbytek nových alb nemusíme cestovat daleko, stačí zůstat na špinavém jihu. Boosie Badazz se cítí jako 2Pac svojí generace a tak pojmenoval nové album BooPac. Slim Thug se při tvorbě nového alba The World is Yours nejspíš díval na Scarface a skutečný Scarface si na dnešek připravil reedici svého posledního alba Deeply Rooted. Edice The Lost Files obsahuje šest novinek a čtyři songy z předchozího alba v novém hávu. Nakonec je tady ještě G-Eazy, který se s albem The Beautiful & Damned bude snažit dokázat, že Eminem není jediný v současnosti oblíbený bílý rapper, i když každý z nich cílí na trochu jinou skupinu. Ale při pohledu na tracklist, kde jsou E-40, ASAP Rocky, Boi-1da nebo Cardiak, působí hip-hopověji překvapivěji G-Eazy.

Přečti si také: Začátek zámořské podzimní sklizně obsáhl nový Wu-Tang Clan i překvapení od Rapsody a Edo G

RingMan - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná