Paulie Garand & Kenny Rough se hlásí o slovo dalším singlem!

Nový počin z dílny pánů Paulieho Garanda a Kennyho Rougha, single s názvem “Hladina”, opět poukazuje na již velmi dobře známou skutečnost, a to sice, že si tito dva mládenci na hudebním poli více než dobře rozumí a je to znát právě i na jejich nejnovější spolupráci. Beat, se kterým se v tomto případě vytasil Kenny Rough je i na první poslech nezvykle příjemný a lehce zasněný, s kýženou gradací v místech, kde to pozornější posluchač očekává. Skladba také obstojně plní funkci předzvěsti dalšího spoluautorského alba, čekající na spatření světla světa v ten pravý moment. S ohledem na jejich, dnes již celkem obsáhlou spolupráci z dob dřívějších, se nabízí paralela či nutkání porovnávat tuto novinku s jejich zatím posledním společným počinem, deskou “MOLO”. Není se čemu divit, samotná Paulieho obliba v připodobňování názvů písní k tématu s podtextem vody k tomu nabádá.

V tomto případě je ale nasnadě zmínit, že zvuk skladby je ve výsledku diametrálně odlišný než co jsme dosud měli možnost slyšet, a to především díky trochu tvrdšímu elementu, který do skladby paradoxně vnáší zástupkyně něžného pohlaví, hostující zpěvačka “Lenny”.  Je to právě díky jejímu příspěvku v refrénu, že skladba vyčnívá o něco více než ty, které jsme za poslední dobu mohli od tohoto dua slyšet. Pokud bych to měl definovat konkrétněji, jde o onen téměř rockovější říz v hlase Lenny, která se svou nezaměnitelnou nakřáplostí dodává skladbě na síle. Sám Paulie udržuje vysoký standart a hraje si se slovy galantně, slepuje a skládá je s lehkostí nadprůměrně inteligentního dítěte, které skládá na něj příliš jednoduché puzzle, tedy levou zadní, jakoby se nechumelilo. Díky tomu a také z nezanedbatelné části volbou nevšedních slov, dokáže Paulie stále bavit a zaujmout a může to být i odůvodněním, v čem spočívá jeho distinkce oproti zbytku scény. 
 
Samozřejmě, že tenhle typ lyriky není tím vhodným šálkem čaje pro každého, nicméně neubráním se pocitu, že i přese všechnu odlišnost co se pohledu na českou scénu týče a obecnou rivalitu ve hře si musí i ten nejzarytější fanoušek tvrdší odnože hiphopu uvědomit, že Paulie s Kennym dost pravděpodobně našli ten správný recept na úspěch u širší masy publika. Přičemž tento recept by mohl vypadat zhruba následovně: Kennyho rukopis, tedy uchu lahodící a zároveň nevnucující se instrumentál, Paulieho básnické střevo s flow Libereckého haranta a nějakého toho neortodoxního hosta na mikrofónu jako bonus. Výsledkem této rovnice je pak velmi vydařený finální produkt, který zaujme nejen hiphop heads, ale i posluchače, kteří si běžně tento typ hudby nepustí. Kouzlo jest dokonáno. Mě osobně si “Hladina” získala tím jak je fresh a výmluvná, s přirovnáním typu ”múzy mě zvou, k sobě domů, abych psal jak Poe”, dodávající tomu všemu na exkluzivitě. Sečteno, podtrženo se jedná o citlivě  zvolenou záležitost s ohledem na účel který má plnit a zároveň o solidní vlajkovou loď, jak by dost pravděpodobně řekl Garand sám. Pauliemu spolupráce s Kennym očividně svědčí a nezbývá než čekat na další nálož hudby v podání dvojice Kenny Rough X Paulie Garand.

Natty Ryal

Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná