Instrumentální mág L'Orange postupně přichází o sluch. O to víc pro něj znamená jeho nová deska

L'Orange je již od pohledu zvláštní. Mladý producent ze Severní Karolíny, vydávající pod Mello Music Group, ale nemá vzhledem k jeho handicapu na růžích ustláno. Je to totiž zhruba rok, co mu lékaři museli odoperovat zákeřný nádor z pravého ucha a L'Orange tak prakticky přišel z poloviny o sluch. Není to však jediný příběh, jímž je L'Orange pozoruhodný. I když řada jeho vrstevníků nevyplodí kvalitní buben ani se zdravým sluchem, rodák z Wilmingtonu s sebou přináší hlavně okouzlující a v hip hopu neokoukaný audio-vizuální svět.

 
Jak uvádí L'Orange v rozhovoru pro Mass Appeal, Wilmington není zrovna město hip hopu zaslíbené, a tak jeho pozice nebyla mezi ostatními producenty jednoduchá. Více než s tamní chudokrevnou hiphopovou kulturou ale bojoval L'Orange s výskytem nádoru v pravém uchu, který se v průběhu jeho života opakovaně vracel. Ačkoli se doktorům podařilo hrozbu dalšího návratu rakoviny odstranit, bylo to za cenu ztráty sluchu na pravém uchu. Navíc není dodnes vyloučeno, že se nádor vyskytne i na jeho levém uchu.
 
Není to tak, že by L'Orange přišel o sluch najednou. „Zní to trochu pochmurně. Já ale nedokázal na to ucho správně slyšet po celou kariéru," cituje slova mladého producenta server daily.bandcamp.com. Kromě toho se tenhle kluk musí dosud potýkat s celou řadou vedlejších následků operace. Jedním z problémů, s nimiž Orange bojuje, je tzv. hyperacusis, jenž učinil v jeho životě poslech muziky „velmi bolestivý a neuspokojivý."
 
„Původně bylo pro mně normální udělat dva beaty za den. Najednou jsem ale byl schopnej udělat tak jeden, dva beaty za týden. Našel jsem si kvůli tomu dost zlozvyků a byl jsem dost netrpělivý," vypráví L'Orange. „Celou tu dlouhou dobu jsem byl v depresi. Nějakou dobu jsem nic nedělal, ale tehdy jsem se spíš vzpamatovával z hospitalizace. Začal jsem se čas od času vídat s lidmi, takže jsem byl schopnej vložit svojí energii i do něčeho jinýho, než do sebe. Věřím, že celá tahle zkušenost mi pomůže k větší inspiraci mě jako umělce."
 
 
Málokdo by řekl, že ho tahle sebetrýznitelská jízda, jež začala v roce 2011 projekty Old Soul a EP The Manipulation, dovede až k desítce nahrávek, jež čítá jeho diskografie. L'Orange disponuje mimořádným nadáním pro vyprávění příběhů, často s velice mrazivým podtextem. Kromě toho, čím hůře slyší, tím více se věnuje textové tvorbě a předpokládá, že kdyby přišel o sluch úplně, prostě se pokusí přejít na jiné hřiště a věnovat se plně spisovatelské dráze.
 
Například album The Night Took Us In Like Family z roku 2015 s Jeremiahem Jaeem vypráví o postapokalyptickém světě, kde přestalo existovat umění. Alternativní Time? Astonishing! připravil s legendárním podivínem Kool Keithem, jenž se v jeho produkci stává majitelem stroje času. Loňské LP The Life & Death of Scenery s rapovým veteránem Mr. Lifem by se zase dalo přirovnat k orwellovsky pojatému příběhu o totalitní budoucnosti ve stylu "Velký bratr tě sleduje". Všechny tyto projekty disponují neuvěřitelně ojedinělým přístupem, v němž je díky ověřeným jménům slyšet nejen kvalitní flow, ale i podstatný tvůrčí vklad producenta a především zajímavá atmosféra, jež tyto desky spojuje. 
 
 
K nim se momentálně připojuje album The Ordinary Man. Ač je LP z převážné části instrumentální, "scénář" některých skladeb počítal s hosty, a tak se ve stopáži objevili nejen Orangeovi kolegové z Mello Music Group. Za mikrofon si stoupli Del the Funky Homosapien, Blu, Elzhi, Oddisee, Koreatown Oddity, Chuuwee a Solemn Brigham. Rozhodně neopomeňte také okouzlující videoklip ke skladbě Blame The Author, jenž možná vypovídá o představě světa, jíž si L'Orange nosí v hlavě a kterou si dovedu představit, že jednou ztvární coby spisovatel.
 
LP The Ordinary Man je mysteriózním příběhem o kouzelníkovi, jenž v pozdějším věku zjišťuje, že kolegové z jeho řemesla nevytahovali králíky z klobouku doopravdy. Plný zklamání se snaží obohatit svoje představení o co nejabsurdnější kouzla, až se jeho diváci hrůzou bojí ptát po vysvětlení jeho triků. Jak publikum pomalu přichází na to, že jeho neuvěřitelné kousky nejsou triky, ale skutečná magie, začnou ho následovat lidé z celého světa. V kouzelníkovi to však vyvolá postupem času ještě větší hořkost a rozčarování, což vede k jeho poslednímu představení, v němž definitivně zmizí před zraky milionů diváků. Z příběhu lze vytušit, že jde o alegorii, jíž si musí posluchač rozluštit sám.
 
L'Orangeova definice je ale výstižná, když říká: „Kdyby kouzelník Harry Houdini dělal hip hop, takhle nějak by zněla jeho deska". Ač stižen těžkým údělem je tenhle kluk podle daily.bandcampo.com momentálně o něco odhodlanější, cítí se schopný vyrazit se svou tvorbou novým směrem a slibuje další projekt v příštím roce. Nelze si pak nevypůjčit závěr článku, který Orange uzavírá slovy: „Lidi se nedají zničit. Uvnitř jsme mnohem pruznější, než nám naše kůže dovoluje uvěřit."
 
Nenechte si ujít album L'Orange - The Ordinary Man v přehrávači pod článkem.
 
 
Zdroje: massappeal.com, daily.bandcamp.com, 2dopeboyz.com

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná