hledat

Anticon

Sdílej

V dnešním díle rubriky „label info“, vám přiblížím vydavatelství, který mám po Def Juxu asi úplně nejradši (což je poněkud zvláštní, lidi v Americe vždy když mají rádi styl Def Juxu, tak Anticon nesnášejí :-), styl téhle dílny je úžasný, především ta dovednost skloubit živé beaty s tvrdými rapy. Úplné začátky labelu se pohybují mezi rokem 1997-98 kdy zde vyšla první kompilace Anticon presents „Music for the Advance Listener“, na které se mimochodem labelový tatík Sole výrazně zviditelnil svým „Diss song“, měl v té době totiž nějáké ty přenice s El-Pm z tehdejší Company Flow. Tento label je taky velmi silně spojen s labelem Mush records a veškeré projekty obou labelů se navzájem prolínají a téměř všech 8 umělců z Anticonu vydává i na Mush. Hlavní sebranku tedy tvoří 8 chlápků plus asi další 3, kteří na labelu sice vydávají, ale neřadí se mezi bandu Anticon (viz. kousek níže). Majitelem a taky hlavní osobou labelu je Sole, writer (label není jen hudební, je to i taková společnost writerů a disajnérů), vokálista a někdy i sám produkuje. Za jeho největší úspěch považuju asi první „Learning to walk“, „Bottle of humans“, „Mansbestfriend“ a letošní, zbrusu nový kousek „Selling Live Water“, jehož tracklist je zde: „Sellin Live Water“ (13. Ledna – 2003) 1. Da Baddest Poet 2. Shoot the Messenger 3. Salt On Everything 4. I Hope You Like My Stupid Painting 5. Respect pt 3 6. Tokyo 7. Plutonium 8. Sebago 9. Slow, Cold Drops 10. Pawn in the Game, pt 1 11. Pawn in the Game, pt 2 12. The Priziest Horse 13. Teepee on a Highway Blues 14. Selling Live Water 15. Ode to the War on Terrorism Repertoár Soleho dále tvoří kousek „Music without a face“ (1996), „Uckrt“ a mnoho singlů, z nichž nejznámější je nedávno vydaný „Salt on everything“. Další z hlavních postav je Alias, producent, rappa, writer, který má za sebou alba „Three phase irony“ a letošní „The other side of the looking glass“. Spolu s Jelem a Odd Nosdamem tvoří dvorní producentstvo labelu. Nejzajímavější osobou je nepochybně Dose One, se silnými vazbami na labelu Mush, kde spolu s některými parťáky z Anticonu tvoří uskupení cLouddead. Mimo to že občas produkuje a maluje, je vlastník jednoho z nejzajímavějších flow na světě a taky tvůrce nejúchylnějího hiphopu, což dokazujou jeho projekty „Hemispheres“ a „Slow death (Permanent cry)“. O tomto umělci podám více informací v label infu Mush records přibližně za měsíc. První z producentů je Jel. Už když měl 14 let měl vlastní samplér SP 1200, od té doby vyprodukoval spousty songů hlavně s Deep Pudle dynamics nebo pro Sage Francise. Sám má za sebou 2 instrumentální alba, ale to už bych zase moc vrtal do mockrát zmíněného labelu Mush. Další producent Odd Nosdam byl činný už dávno před založením labelu, nezávisle vydal alba „My first tape“ a „La Tape“ (obě instrumentální) na labelu pak „The wig of Ohio“. Tenhle klučina má taktéž spousty zásluh na labelu Mush se skupinami cLouddead a Reaching Quiet. Poslední z těch viditelnějších osob je Why? (otazník není chyba), který chystá v blízké době svůj solo debut. Na Anticonu moc věcí ješět nevydal, hlavní jeho základnou je (ku podivu) Mush records. Zbytek první osmičky tvoří Passage a The Pedestrian, který je spolu s Dose One a Why? skupina Object Beings. Ta zmíněná trojka umělců, která na labelu pouze vydává, ale neřadí se mezi Anticon je Sage Francis, který nedávno oficiálně vydal svůj debut „Personal Journals“ (recenze zde přečtěte si!) a je členem dua Non Prophets. SixToo je čtvrtý producent, zároveň taky MC, vydal spousty alb i singlů, většinu však na jiných labelech, na Anticonu dělá hlavně produkci. Poslední je Buck 65, spíš hostovačky a produkce, většina alb které vydal (patří mezi ně například „Vertex“ nebo „Language Arts“) byly na labelu Metaforencist. Většina s těhle umělců tvoří nějáké (ať už větší nebo menší) uskupení, hlavní z nich je určitě Deep Pudle Dynamics, které tvoří Sole, Slug, Alias, Jel a Dose One. K největším úspěchům téhle bandy se řadí album „The taste of rain…Why kneel“, které bylo zároveň jedno z prvních alb vydaných na Anticonu. Toto uskupení už vlasně neexistuje kvůli častým neshodům se Slugem a celkově kvůli toho že každý už jede radši na vlastní pěst. Nejnadanější duo součastnosti jsou Themselves (dříve jen Them). Rapper Dose One a producent Jel v letech 1998-2000 zásadně labelu pomohli svým kouskem „Them“, který byl po kompilaci „Music for the advancement of hiphop“ prvním větším úspěchem. Nedávno vydali svoje druhé LP jménem „The no music“. S mírně měkčím ale zato úchylnějším stylem sklidili opět velké ovace, tracklist můžete checkovat zde: „The No Music“ (2002) 1. Homewrok 2. Mouthful 3. Good people check 4. Poison Pit 5. Live trap 6. Only child explosion 7. Paging Dr. Doom or gun 8. Dark sky demo 9. You devil you 10. Out in the open 11. Hat in the wind Kolem labelu je asi ještě dalších 5 menších (a hlavně méně zásadních) skupin, které často taky něco vydaly na Mush nebo už zanikly, přece jen bych chtěl zmínit uskupení Live Poets (Sole, Alias, JD Walker, Moodswing 9 – label 45 Below), které už v roce 96 vydalo kvalitní kousek „What’s It All About?“ a duo Greenthink což je Dose One a Why? (následným přibráním Odd Nosdama vzinklo cLouddead) s albem „It’s Not Easy Being Greenthink…“. Do blízké budoucnosti má label připraveno vydat instrumentální pěti trackové EP Aliase, Sole má v plánu vydat pokračování „Man’s best friend“ a konečně Why? by měl po letošním úspěšném projektu „In the shadow of the living room“ od Reaching Quiet vyrukovat s debutovým LP. Masér Sage Francis po vydání letošního „Personal Journals“ vydal 27. Ledna „The Makeshift Patriot“ EP, ke škodě většiny z nás však pouze na vynilu. Do vzdálenější budoucnosti label chystá další, již čtvrtou kompilaci. Za zmínku určitě ještě stojí pecka „Song For John Walker“ z připravovaného alba Japonce Dj Krushe, kde zarapují Alias, Doseone, Jel, Passage, Sole, The pedestrian & Why?. Hlavním programem labelu je v současné době obrovské Soleho „Selling live water“ turné. Měl by se objevit v 7 městech Anglie, do jeho obzoru taky patří 4 Německá města a komu by se chtělo, tak 20. Února zavítá do Lince (což je od našich hranic v podstatě kousek) nebo pro Jihomoraváky 23. Února ve Vídni. Sage Francis se záměrem předvedení svých nových kousků chystá podobné turné, ale poze v USA. První nesla název „Music for the advance listener“ EP, byla vydána neoficiálně, pouze nezávisle, mezi posluchačstvem je však dosti známá díky již zmíněnému „Diss song“. V roce 1999 nastal zásadní zlom vydáním 18-ti trackové kompilace „Music for the advancement of hiphop“, kde se předvedli i ti méně známí jako je třeba Pedestrian. Tato kompilace svou kvalitou otevřela labelu dveře dokořán, po roce 1999 nastalo nejplodnější období, vycházela jedna deska za druhou a nebyly to žádné propadáky, právě naopak v této době si label vybudoval silný respekt a vymrštil laťku očekávání velmi vysoko, uvidíme jak si label povede dál, zatím se mu daří tuto laťku s přehledem udržovat ve stínu vysoké kvality. Poslední kompilace nesla název „Anticon we ain’t fassin“ a byla spíš takovým shrnutím nejúspěšnějších tracků za rok 2001. Tímto bych asi tenhle článek ukončil, moc jsem toho sice nenapsal, ale věřte, že v label infu Mush records se toho o všech těhle (a mnoho dalších, na hlavním tématu bude Fat Jon, BusDriver, Radio Inactive a producent Blockhead) umělcích dozvíte mnohem více. Je to především proto, že na Mush oproti Anticonu vyšlo nespočet kousků, jak už solovky tak věci od cLouddead, Reaching Quiet nebo So Called Artists. Příště rozhodně checkujte K-Hillovo obsáhlé label info o Detonator Records, ve kterém se dozvíte o lidech jako je třeba masér Akrobatik nebo hustej MC Breeze Evahflowin‘ Anticon Sage Francis Non Prophets

RUKAHORE_SHOP_BANNER
Předchozí článek
Další článek

Diskutuj na Bbarak.cz

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Už jsi četl?